Kamera:
Jean-Claude KalacheHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Edward Asner, Christopher Plummer, Bob Peterson, Delroy Lindo, David Kaye, Jess Harnell, Josh Cooley, Pete Docter, Brenda Chapman, Teddy Newton (viac)Obsahy(4)
Vzhůru do oblak je příběh o 78letém prodejci balónků Carlovi Fredricksenovi, který si konečně splní celoživotní sen o dobrodružstvích, když na svůj domek přiváže tisíce balónků a odletí s ním do divočiny Jižní Ameriky. Až příliš pozdě ale zjistí, že se k němu potají připojil i původce jeho nejhorších nočních můr: nadšený osmiletý průzkumník divočiny jménem Russell. Jejich společná pouť do ztraceného světa, v němž se setkávají s všemožnými zvláštními, exotickými a překvapivými postavami, je plná humoru, emocí a obrovsky nápaditých příhod. Současně se jedná o výroční desátý film studia Pixar. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (10)
Recenzie (1 412)
Po Wall-Em žádné překvapení... další nápad na krátký film roztažený do dlouhatánských devadesáti minut (subjektivně byla stopáž dvojnásobná), tentokráte doplněný o značně nesympatického důchodce, otravného, leč roztomilého asijského skautíka, bezkonkurenčního "chaplinovského" opeřence a zhuleného čokla, který je v české verzi klasickou rolí Pavla Lišky (nebrat pejorativně!!!). Shrnutí Carlova života pobavilo, ale nezanechalo ani náznak dojetí, dospělejší podání příjemně překvapilo a pár vtípků (cokoliv s ptákem či psem) bych si rád užil znovu. Bohužel však ne v kompletním "balónkovém" balení, které mi připadá vizuálně chudé (Venezuela fakt ne-e), tempově nevyvážené (závěr jsem prozíval) a myšlenkově omšelé. A mám pocit, že s příchodem pixarovských sequelů to lepší nebude. ()
Nemá cenu to okecávat: velké životní pravdy tu znovu nenajdete v jiné než velmi polopatické podobě, ale o to u Pixarů nejde. Tohle studio každým filmem zraje a oslňuje malé výpravnou akcí a velké schopností přivádět na plátno nestárnoucí dětské sny. Příběh Carla a jeho podivné družiny místy uchvátí emocemi (hlavně úvodní retrospektiva je božská) a místy pobaví první signální (pro někoho asi až příliš infantilně, ale budiž). Nelze popřít, že se opět jedná o kompilaci několika kraťasů, jejichž úroveň není zrovna stabilní, ale celkový dojem směřuje jednoznačně vzhůru do oblak. ()
Pixar jede! Z posledních tří filmů je pro mne "Up" někde "in the middle". Ratatouille byl po všech stránkách vrcholem animovaného filmu vůbec. Zato WALL-E mne tvrdě zklamal. Vzhůru do oblak je příběhem starce, který si chtěl splnit svůj dětský sen. Přitom zažívá různá dobrodružství, při kterých pobaví nejen dětského diváka, ale i toho dospělého. Laskavý a nevtíravý humor je devizou, kterou postrádá film předchozí. Stejně tak závěr je pak přehlídkou akce, chtělo by se říci, obstarožní 3D animovaný James Bond. ()
Pixar a jejich sázky na jistotu. Lidský a poučný příběh, v podstatě dokonalá animace, roztomilé postavy, trocha pro malé, trocha pro velké děti a na závěr správná délka, aby to každému vyhovovalo. Na první pohled není Up ničím jiným, ale na druhý, jsou tu ukázky geniálního mistrovství Pixaru, překračující prostředí animáků. Nejde nezmínit "celý život jednoho páru" beze slov. Tohle je podle mě nejbrilantnějších cca 5 minut v historii animovaných filmů. Bez jediného slova je v po sobě jdoucích scénách řečeno vše, bez jediné chyby. Kdyby to takhle skončilo, dal bych 5* a šel si zabrečet. Neskončilo a tak jsem dostal "příležitost" okusit i jiného nápady. Bohužel jeden zásadní mi nesedl a to mluvící psy, bez urážky, ale tahle snaha zalíbit se malým dětem mi tam opravdu překážela a přišla nesmyslná. Krom toho poutavý "retro" styl (milovníci třeba Sky Captaina vědí, co myslím) se mi hrozně líbil a kdyby nebylo závěrečného (asi půl hodiny předem jasného) prozření hlavní postavy a pointa samotného příběhu, byl bych ještě spokojenější. Proto zůstává Up za branami nejvyššího hodnocení, přestože jde o univerzální film pro kohokoliv. S trochou humoru, kyselé reality lidského života, ale i barvičkami, zvířátky a klasickými klišé. ()
Na VZHŮRU DO OBLAK jsem si potvrdil, že by pixarovské filmy mohly obstát i před 70 lety v dobách klasického Hollywoodu, kde byl nejdůležitější příběh, postavy a především vyprávění (samozřejmě by se nejednalo o animované, nýbrž hrané snímky). Jedná se totiž o jeden z nejlepších filmů o dětství - stavu dětství, jaké to je být dítětem - od ČERVENÉHO BALÓNKU a o jeden z nejlepších filmů o stáří, osamělosti a smrti od PODIVUHODNÉHO PŘÍBĚHU BENJAMINA BUTTONA. Přestože předchozí může znít jako protimluv, ony dva pohledy - dětský a dospělácký/stařecký - se střetávají, přičemž na rozdíl od ostatních pixarovek jde především o trojrozměrné (nejenom animací a užitím 3D, ale i tím, jak jsou napsané) postavy, které popohání vyprávění o starých časech, které jsou pryč, a dětských idolech, které se při zpětném pohledu vyjeví jako špatný vzor a přichází ztráta iluzí, dopředu. Opětovně je zde zakódována "vzkazka" o vztahu mezi Disneym a Pixarem a nově také o staronové technologii 3D, která může být dobrým sluhou, ale zlým pánem (moc 3D efektů ve filmu není, protože nenabízí primárně atrakce, ale jakákoliv akce má narativní funkci). Není to nejdospělejší pixarovka, ale ani jejich jubilejní počin neomrzel, přestože staví na osvědčeném schématu, a milovníky dobrodružství a starých časů nezklame, protože takhle točil před lety Frank Capra či Merian C.Cooper a Ernest B.Schoedsack, na jejichž mistrovské kousky se upomíná. 9/10 ()
Galéria (66)
Fotka © Pixar Animation Studios
Reklama