Buffalo Soldiers: Odvaha a přátelství

Je to již pěkná řádka let, co jsem viděl Johna Wayna hrát a i když je zde jen v TV, nostalgie vzala za své a při pohlednu na stopáž tohoto "zázraku" jsem zavzpomínal na The Longest Day, který se mi tu válí v originálním znění již více jak 20 let na VHSce. Stejně jako já se vrátil do minulosti, i hlavní hrdina si po úvodní části ze současnosti, odehrávající se na poště (zdravím Barta), začne vybavovat své vzpomínky z doby války. Děj se přenese do minulosti, přesněji do období WWII roku 1944 a nechá nás sledovat příběh čtyř čokolád. Rovnou bych řekl, že film to není vůbec zlý a čekal jsem katastrofu. Rozhodně není tak špatný, jak hlásá bídné hodnocení na IMDB, ale na pochybnou objektivitu tamních výsledků jsme zvyklí již nějakou dobu. Proč se tedy nejedná o další válečný trhák? Odpovědí je více. Hlavní příčinou je příliš rozvleklý a nevyvážený děj, samozřejmě nemusí jít o 2h dlouhou bitevní vřavu, ale kvalitních válečných scén je tu bohužel minimum. Snímek se dále zabývá až příliš mnoho času postraními charaktery, čímž jen nafukuje pomyslný balón více, než je potřeba ke zdárnému letu. Ve filmu uvidíme v podstatě jen 3 výraznější momenty - počáteční překročení řeky, jatka před kostelem a závěr samotný, což je na tak rozsáhlé dílo skutečně málo. Spike Lee se zkrátka snažil udělat až příliš mnoho, tentokrát to ale nevyšlo tak, jak bych si představoval a otřepaná fráze "Méně znamená více." je v tomto případě na místě. (6/10) (21.01.2009)

Spike Lee vkročil do dosud neprobádaných vod. Příběh o skupině černošských vojáků za druhé světové válce je v rámci válečného filmu něčím ojedinělým. Na přístupu k válce jako takové se však mnohé nemění. Spike Lee je opět aktivisticky angažovaný, za což má u mě nejeden bod, ale kritiku soustředí pouze na rasové otázky, které se nevyhnuly ani spojeneckým silám. Stejně jako další zástupy za ním přistupuje k tématu s pietou a nostalgií po pravém přátelství. Takovéto chlapáctví je jakousi esencí tohoto žánru a i kdyby se Lee třeba na hlavu stavěl, tak z vyjetých kolejí se dostat nedokázal. O poznání hůř dopadl akčních pasážích, které jsou zmatené a v některých okamžicích až příliš nevěrohodné. A tak je film nejsilnější zejména v komorních scénách, což je na válečný film poněkud zvláštní. Ale i přesto v rámci žánru nabízí takový Tobruk zajímavější pohled na válku, než zkušený matador Spike Lee. (05.08.2009)

Na valecnej film podle Leeho jsem byl docela zvedavej. Moc jsem tomu neveril, ale proste jsem se docela tesil. A vysledek je takovej rozporuplnej. Ono totiz neni moc jasny, co to chce vlastne tocit. Po hodne slusnym uvodu se dej presune do druhy svetovy a vydrzi tam pres dve hodiny. Coz je mimochodem prvni vytka, na 150 minutovou stopaz to je proste prilis rozvlacny. No co se tyce ty valecny casti, ta ma hned nekolik problemu. Jsou tu vicemene jen tri zapamatovani hodny sekvence, vsechny neprekvapive bojovy, ktery jsou natoceny realisticky, syrove a zkratka dobre. Bohuzel vetsinu mezi tim vyplnuje jen takova vata, kde se Spike soustredi hlavne na jednotlivy postavy. S tim je ale druhej problem, postav tu je zbytecne moc, vetsina z nich neni pro dej vubec dulezita a i ty hlavni hrdinove jsou jen takova nezajimava, nijak zvlast sympaticka sebranka. Coz vzhledem k faktu, ze dobrou pulku filmu vysedavaj v italsky vesnici by mohlo celej film naprosto zazdit. Nicmene prekvapive se tak nestalo. Ackoliv se vetsinu casu nic nedeje, k zaveru uz nektery sceny lehce postradaj logiku, zadnej zazrak u sv. Anny se nekona a celou dobu jsem musel premejslet nad tim, jaktoze tezkou hlavu ze sochy s sebou furt nekdo taha, jak kdyby to byl jen mic, tak i pres tohle vsechno to dokaze bejt po celou delku zajimavy a nemuzu rict, ze bych se zacal nekdy nejak vyraznejs nudit. Podruhy bych na to uz asi nekouk, kdyz se nad tim clovek zamysli, tak film nema v podstate co nabidnou, slabej pribeh, nezajimavy postavy a chudej vizual, nicmene po tomhle jednom skouknuti ty 4* dat musim. (21.01.2011)

Zajimavý snímek balancující na žánrové hranici thrilleru a válečného snímku. Děj se odehrává v současnosti, ale retrospektivně zabíhá do podzimu roku 1944 a operace spojenců v Itálii. Snímek je o černošké jednotce Buffalo a podobně jako Letci z Tuskegee ukazuje přežívající rasismus v USA a i v armádě. Zápletka s provázáním současnosti a minulosti je velmi zajímavá a nápaditá. I mně prostředek filmu ( čekání malé jednotky ve vesničce) mírně nudil. Závěr filmu ale znovu zcela strhl moji pozornost. Mám ale jednu výtku k tvůrcům filmu: Sdkfz Hanomag a M3A Halftrack opravdu nevypadají stejně, tak už ty americké polopásové transportéry projednou přestaňte stříkat na šedivo a nemalujte na ně bílé kříže.... Je to jak pěst na oko. (28.03.2011)

Spike Lee v bitevním poli? Myslím, že i kdyby odcestoval na druhý konec vesmíru, stále by se věnoval svým oblíbeným tématům, které umí zasadit do jakéhokoliv prostředí. Ve válečném dramatu o tom, že zázraky se občas dějí, opět nahlíží na rasismus i hříchy minulosti, které se umí ozvat i po desítkách let. Není to sice taková hra s divákem jako třebas Spojenec, na druhou stranu ta přímočarost bude mnohým po chuti více. Zvláště, pokud dovedete docenit sympatické postavy a náhody na úrovni zázraků (což soudě podle brekotu na IMDb asi ne). Ale i kdyby to ne, pasáž se zmrzlinou či kostel ve Sv. Anně jsou emocionálními peckami, které nabízí málokterý film. Škoda, že stejnou razanci nemá i ten katarzní závěr, který jsem prostě tušil od půlky. Jinak moc gut. 4 a ½. (24.01.2009)