Teória chaosu

Veľmi zábavné spracovanie tragicky ladenej zápletky, veľmi zosúladený hybrid medzi komédiou a drámou. Aj keď je vo filme spústa vtipných momentov a situácií, myslím si, že film je skôr dráma o hľadaní a usporiadaní životných priorít muža, ktorého život bol do určitého momentu usporiadaný presne podľa tabuliek, šablón a plánov, náhle však zistí, že to preňho asi nebude východiskový postoj k životu. Žiadnu tragédiu, či syrový a surový príbeh však nečakajte, ide skôr o taký neformálny, ľahší pohľad na základné a zásadné veci životného pohľadu a postoja. Zápletka je skutočnou raritou v dnešnom svete filmov. Možno občas zablúdi aj smerom ku klišé, ale len to v oblasti dialógov. Dej bol neskutočne originálny a presvedčivo reálny, a nikdy neskončil v slepej uličke, a verte mi, že príležitostí, kedy tvorcovia mohli ľahko skĺznuť do neskutočnej frašky, bolo požehnane. Nenásilne pôsobí aj komediálna stránka filmu, ktorá mi opäť dovolila zaspomínať na staré dobré časy tohto žánru. Spanilý herecký výkon (opäť) predvádza Ryan Reynolds a ostatní herci sa popri ňom taktiež nestratili. 85%. (09.05.2009)

Málokdy mám u filmu tak silný pocit chlapství, jako právě u tohohle filmu. Odehrává se v něm problém, který může vlastně potkat kohokoliv, ale rozhodně by mě zajímalo jak bych se s tím třeba já dokázal poprat. Tak jako Ryan Reynolds asi těžko, nebo tedy hodně s problémy. Jenže on se s tím popral nadmíru dokonale a vlastně překvapil svojí teorií chaosu. Napíše na lístečky možnosti co právě může udělat,a jedno si vylosuje. Teorie chaosu. Zajímavá, příjemně zpracovaná v tomto filmu, hlavně ještě s hercem, kterého jsem osobně příliš v lásce neměl, ale tímto filmem si mě prozatím získal. V tomto filmu jsem měl celou dobu takový pocit volnosti, příjemný, neutuchající, dlouhotrvající. Prostě a jednoduše se mi na něj opravdu nádherně koukalo. Kupodivu to v americkém filmosvětě není nic velkého, ale mě to zasáhnout dokázalo, a musím přiznat, že jsem byl opravdu hodně překvapen. Autoři si se scénéřem prostě vyhráli, do puntíku a hlavní hrdina emocemi div nevybuchl. Rozhodně doporučuji. Feministkám ne. Tenhle film totiž bude chlapům připomínat svět, ve kterém žijí a budou se na něj přiblble usmívat, asi tak jako já. (17.09.2008)

Teorie chaosu mě bavila, protože přivedla spoustu chaosu do praxe. Film navíc přináší i poučení, že pokud si dva a více lidí mezi sebou dostatečně nevydiskutují sporné situace, může to vést až ke koupi brokovnice a pak se už diskutuje velmi obtížně, pokud se vůbec diskutuje. Nenudil jsem se, netrpěl jsem a slušně jsem se bavil. (27.07.2017)

Celkem dost slušná vztahová komedie s jedním "malým" nedorozuměním a především Emily Mortimer. Ale i ostatní herci byli sympatičtí. Mně se prostě líbí americké komedie, které jsou vlastně cele o svatbě, svatebních dnech, přípravách na svatbu atd. (Dokonalá partie, Nesvatbovi, Fotr je lotr apod.). Takže u mě dobrý. Čtyři hvězdy sice ne, ale být škála větší, tři a půl by to byly určitě. (27.07.2011)

14.8.2010 ~ Frank má perfektní plány, vše má minutu po minutě naplánované, vše má své pevné místo a pevně daný čas. Co s tímhle pohledem na svět ale dokáže udělat pár skleniček na baru... ~ Frank si žije šťastně, má milující manželku a krásnou zdravou dcerku a výhled na krok vpřed ve svém zaměstnání. Jednoho rána mu ale manželka záměrně posune čas na hodinkách o 10 minut zpět, čímž mu chce do jeho časem striktně plánovaného života přidat 10 minut navíc. Díky tomu ale Frank nestihne přívoz, zpozdí se na svoji přednášku o správném využití času, má tím rozbitý celý denní harmonogram a nervy si se svým nejlepším přítelem uklidní několika skleničkami na baru. Díky oněm skleničkám ovšem končí na pokoji s místní, řekněme, lehčí dámou, do toho ale volá manželka a, ač s ní nestihl Frank ani nic mít, oheň je na střeše. ~ To by ještě zdaleka nebylo tak hrozné, kdyby Frank ve stresu nejel autem domů, po cestě nesebral auto s mladou řidičkou, co právě rodí, neodvezl jí do nemocnice, tam ji omylem nezapsali jako jeho manželku, což se dozví Frankova pravá manželka díky telefonátu z nemocnice, a Frank se nerozhodl řešit důkaz pro manželku lékařskou cestou. Frank má díky testům štěstí, je naprostá jistota, že on otcem dítěte rodící řidičky není. Na druhou stranu štěstí moc nemá. Díky testům je totiž také naprosto jisté, že není otcem žádného dítěte. ~ Jak se s tím vyrovná Frank, se svým akurátně rozvrženým životem, jak jeho manželka, se svojí "večírkovskou" šmouhou na svědomí, a jak Frankův dlouholetý nejbližší přítel, který o následcích jednoho dávného večírku neměl ani ponětí? ~ Jak mi nikdy herectví a modelingová uhlazenost Ryana Reynoldse nijak zvlášť nesedělo, tady se mi naopak dost líbil, protože to nebyl jenom romantický xicht, ale i naštvaný xicht, zdeptaný xicht a díky frustraci i komediální xicht. Díky němu a komediálním drobným vložkám, které zapadaly do příběhu a vlastně byly úplně normální, takže si film nehrál na nic třeskutě vtipného, ale zůstával stále spíš lidským dramatem mnoho let podváděného "vlastně-ne-otce", se mi 'Teorie chaosu' dost líbila, což bych po prvních minutách, kdy jsem uviděl Ryana, vůbec nečekal. Ani přesto se ale nějak nedokážu zbavit dojmu přílišné délky filmu. Ačkoliv to zní divně a nedokážu vůbec říct, co by šlo vystřihnout nebo zkrátit, protože asi nešlo, prostě mám ten pocit, že to mohlo být kratší. Prostě pocit. ~ "Sebevraždu? Jakou sebevraždu? Já tu páchám vraždu!" (25.03.2013)