Duna

Vizuálně zážitek a po letech výmazových superhero sraček vyloženě těší zajít na umělecký blockbuster s přesahem a silnou atmosférou, realizace pouštní planety výborná, přesto nejsem nijak extra unešený. Všechno je šíleně epic a zpomalovaný, což po dvou hodinách omrzí až prudí. S žádnou z postav se mi nepovedlo splynout, vlastně je mně celý další osud lhostejný. Neduživý Timothée mi nesedí a asi nikdy nebude. Přičemž je to temný, mělo to být krvavější (protože rating? trapas). (29.10.2021)

S knižní předlohou ani původním filmem jsem se nesetkal, ale na čsfd jsem zahlédl 85% a hnedle jsem měl vysoká očekávání. Musím říci, že vizuál byl opravdu skvostný, ale to je možná tak jediný důvod proč jsem to vydržel dokoukat do konce a rozhodě to jediné mohu pochválit. Vývoj je zoufale pomalý a obsahu je tolik, že se jen ztěží dají pochopit vztahy všech rodů a záměry jejich vůdců. Co je horší, sledování to bylo zoufale neosobní, neboť jsem si k postavám nestihl vybudovat téměř žádný vztah. Díky tomu jsem se tedy značně nudil během celého sledování a doufal v nějaké vysvobození ve formě akce. Přestože se v úvodní seznamovací části téměř nic neodehrálo, tak první akční scéna přichází až po hodině a půl a prokáže se býti zcela zmatečnou a můj dojem tedy nikterak nevylepší. Akční scény jsou totiž doprovázeny mnoha rušivými elementy, mezi které patří především blikající štíty, noční prostředí provázené neustálými výbuchy a nebo se alespoň odehrávají pod rouškou písečného prachu, takže vlastně stejně není nic vidět. Druhá půlka mi připadala téměř nekonečná a jakmile jsem se do toho začínal trochu dostávat, byl konec! A co hůř, k mému zděšení jsem se dozvěděl, že si pro nás režisér připravil ještě další dva díly ve kterých nás bude mučit. V danou chvíli nemohu posoudit, jestli to však dobrovolně podstoupím. Na konec dávám dvě hvězdy a vlastně ani sám nevím za co, protože jsem již dlouho nebyl z filmu takhle znechucen.... (28.10.2021)

Absolútny skvost, film roka a jeden z najlepších sci-fi filmov vôbec. Kde Frank Herbert kládol dôraz na psychológiu a dialógy, Denis Villeneuve rozpráva obrazmi, zvukmi a hudbou, cez omračujúcu veľkoleposť a hypnotizujúcu mimozemskú mystiku. Herecky bezchybné a hoci na povrchu zdanlivo studené, v skutočnosti hlboko precítené. 10/10 (26.10.2021)

S touto adaptací mám dva velké problémy. První je, že i přes úctyhodnou délku se do filmu nepodařilo dostat detaily, díky kterým mě kniha tak okouzlila. Není tu žádné imperiální kondiciování ze Sukovy školy či svatý džihád. Nevíme, že Thufir Hawat, či Piter je mentat aka lidký počítač. Není tam Paulův protipól Feyd Rautha. I ten souboj myslí v každém dialogu, napětí v každém jemném pohnutí svalem tu chybí. Z čehož plyne druhý problém, a to že Villeneuve se o to snažil a snažil se i o opulentnost, což mu nelze zazlívat. Bohužel cesta kterou zvolil je, že každý záběr trvá pětkrát déle než má. Všichni tam na sebe pořád jen strašně dlouho zadumaně čumí, nebo někam pomalu jdou za zvuků nařvané hudby. Bohužel je to šílená nuda s občasnými epickými momenty. Herci jsou vybraní perfektně, vypadá to krásně, ale táhne se to jak smrad. A díky tomu se tam za dvě a půl hodiny skoro NIC nestane a skončí to v půlce!!!!! To považuju za drzost. Za mě to je prostě selhání. (03.11.2021)

Připravovala jsem se na to, že budu zklamaná, protože komplexního díla Herbertovy Duny se vší její podmanivou krásou, filosofií, vznešeností, ale také filigránsky jemnou a hlubokou hořkosmutnou ironií a nadhledem, s nimiž uchopuje prostor a čas jednotlivců i druhu, či přesněji řečeno nepoměrně delší čas na zrání idejí než jejich nositelů, a filosofickou podstatu "ekologie" v nejširším smyslu slova, tedy včetně intimního vztahu bytostí s jejich domovskou planetou, si nesmírně vážím jako jedné ze zásadních knih v dějinách lidstva vůbec, a protože mě doteď téměř fyzicky bolí, jak třeba pokračování Blade Runnera, dalšího díla, které hluboce oceňuji v jeho výjimečnosti, odvaze a laskavosti, s níž lidstvu nastavuje zrcadlo (více zde: https://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/recenze/?comment=8420323), Villeneuve strašně zkazil (více píšu tady: https://www.csfd.cz/film/343108-blade-runner-2049/recenze/?comment=11549842). Tady ale scénáři evidentně hodně pomohlo, že už před ním natočili Dunu jiní, a když se věrně drží kvalitní předlohy (byť nesamostatně kopíruje a cituje od filmových mistrů), umí aspoň překvapit vnímavostí pro atmosféru. Leccos je obětováno (například celá hluboká linka princezny Irulan a politické důvody toho, proč Lady Jessica zůstala pouhou konkubínou) a bez znalosti knižní předlohy nebo alespoň polopatického Lynchova zpracování jsou navíc důležité souvislosti hůře srozumitelné, ale po ješitnosti, přezíravosti a zplošťující snaze o komerční úspěch a slávu, které zaprodal všechnu efemérní zázračnost filosofie původního Blade Runnera, nezbylo v Duně naštěstí vůbec nic. Estetika je mocná, poutavá a adekvátní předloze, vtělená do existence postav, rodů, kmenů i planety a jejich spojených osudů. Drobnosti, které občas vytrhují, by se našly - např. to, jak si postavy něco sdělují, resp. jak se tudy divákovi něco sděluje, co potřebuje vědět, se tu a tam mohlo podařit ústrojněji, a také je znát, že režisér se místy spoléhá na to, že pro znalce je příběh notoricky známý, usnadňuje si tím práci a věnuje se především budování omračující, ale případné atmosféry. Samozřejmě že tajím dech, jak to ještě ustojí s druhou polovinou, protože mnohé je přece jen potřeba sdělit, dovysvětlit a dotáhnout, ale jestli to nepokazí, bude to další důstojné převedení velikého díla na plátno v řadě. Lynchovu Dunu nicméně nepřekonává, pouze zdařile doplňuje o intenzivní atmosféru. *~ (24.10.2021)