Prekliaty

Nic světoborného to vlastně ani není - jen další sebejistý skeptik, velký dům a něco, co v něm straší. Není to ale ani nic sračkoidního. V rámci daných možností v tom film šlape docela dobře. Líbila se mi a zaujala mě jeho nejednoznačnost - je to duchařina o skeptikovi, který se dostane do domu, v němž straší, nebo to je psychologické drama o muži, který se nedokáže vyrovnat se vzpomínkami na mládí a traumatem z dětství? Kdo ví. V každém případě je to docela milý a příjemný film na jedno (i více) zkouknutí, který se nesnaží být něčím více, než ve skutečnosti je a nekazí tím celkový konečný dojem. Tim Daly je docela v pohodě, můj oblíbený Tom Arnold mohl toho prostoru dostat více, dům je skvělý. Možná bych měl pár výtek k trošku suchému závěru. I když i ten nakonec vlastně má něco do sebe. (26.03.2013)

CITÁT : Cassie - 46% lidí v této zemi věří na duchy. Bryan - 46% lidí v této zemi nenajde na mapě Evropu. Cassie hraje Zoe Saldana a Bryana hraje Tim Daly. V tomto filmu jsem se asi třikrát leknul. A nebylo to hudbou, kterou vždy zesilujou, aby došlo k úleku, ale nějakou přirozenou věcí ( třeba kopnutí do stolu nebo výkřik ). Chvilkami jsem měl i mrazení. Celkově slušný duchařský film. Ve filmu zazní song Even if you fall od Mo Quigley. Neznámo je horší než skutečnost. (21.02.2010)

Bryan má důvod k radosti, umřela mu tetička a nechala mu parádní barák. Teda aspoň si to myslí, nechala ho někomu jinýmu, ale to je scénářistům docela putna. Zdědit barák v době manželský krize je vážně k nezaplacení a tak Bryan balí kufry a stěhuje se. Že v domě umřela jeho teta a strýc ho nebere, je totiž právník, je naprosto racionální, věří jen důkazům a je ateista. I divák s IQ 80 již tuší, že mu to vydrží maximálně přes noc. Pak už jen s údivem sleduje, jak se z racionálního člověka stává paranoidní a afektovaný psychouš, kterému okolí dává okázale najevo, že by měl vyhledat profesionální pomoc, víc chrápat a míň chlastat. Obrácení zarytě nevěřícího Tomáše na víru asi mělo vyvolat u diváků podobnou reakci, žel jedna ponožka na schodech není ani děsivá ani nadpřirozená (kdo žije s chlapem, případně je chlap, tak ví o čem mluvím). A protože v tento moment ztrácí soudnější diváci o snímek zájem, přichází na scénu exotická Zoe a sugestivními pohyby prováděnými v domě se snaží naznačit, že tady fakt něco není v pořádku a že tu umřel ještě někdo. Což ovšem není žádné tajemství, kromě Bryana to ví i jeho žena, jeho psychiatr, kněz a vlastně všichni. Nebohý Bryan to neví proto, že než se stal puntičkářem, bejval stejnej bordelář jako všechny dětičky a za trest nesměl na piknik... Naštěstí má snímek happy end, takže piknik přece jen bude. (23.10.2012)

Tahle televizní duchařina rozhodně není tak zlá, jak se dle místních hodnotících může jevit. Stokrát viděno ve spoustě podobných duchařin o strašidelných domech to sice je, ale pokud s tím má někdo problém, neměl by se na to koukat a z tohoto důvodu to záporně hodnotit, pač v popisu samotného filmu si každý před zkouknutím může přečíst, o čem film je. Zkrátka a dobře, když někomu tyto filmové Haus duchařiny bez výrazné inovace v nápadu lezou krkem, těžko bude hodnotit nezaujatě a kladně. Takových duchařin o strašidelných domech nejen bylo, ale ještě bude natočeno spoustu, ale tento žánr má svý věrný fanoušky, kteří si tam najdou svý, takže proč ne. Pro ty fanoušky se to točí. Takže pro ty diváky, co filmy podobného ražení mají rádi a vyhledávají je, tak se jedná o tuctový, ale docela povedený televizní Amytiwille horor, který nažene jak chvilky napětí, tak okamžiky mrazivého strachu a nejistoty, stejně jako nechybí pár silných lekaček. Příjemnou má film i atmosféru a interiér domu taky dělá svoje. Mě se film líbil minimálně na tři hvězdičky a tím pádem se mi nelíbí tak nízký hodnocení ostatních, takže dávám hvězdičky čtyři. Pro tuctovost filmu jistě nadhodnocuji, ale důležité je to, že jsem se u filmu dobře bavil. Na druhou stranu, netvrdím, že tato duchařina nemůže být pro mnohé fanoušky takových filmů slabota, názory se různí, takže hodnotím jen za sebe a mě se to líbilo ;-) (28.02.2011)

Když se kamarád dědice v podání herce Toma Arnolda ve zděděném domě zhroutí a začne se klepat, čekal jsem, že jde o nějaký vtip, že to jen hraje a že za chvíli vstane a řekne: „dostal sem tě!“ A tento můj pocit/stav se opakoval pokaždé, když se tam Tom objevil – a že se tam objevoval často. Nechci nijak snižovat jeho herecké schopnosti, ale jeho gestikulace, mimika a herní projev se nehodí do takového žánru. Celkově děj a vlastně i ostatní herci, výprava a ani hudba mě nedokázali přesvědčit, že se jedná o horor. Čekal bych tam v tom domě spíš nějaké pidilidi, nebo myšáka…Režisér zkrátka vytvořil z první poloviny jakousi parodii na horor. Nebo spíš komediální drama s tahanicí o dědictví. Korunu tomu nasadí Zoe Saldana, která se do domu vyloženě násilně nastěhuje na noc a pak tam předvádí estrádní kousky. Od teď si začínám myslet, že to režisér udělal záměrně, aby Tim nebojoval o své dědictví – říkám si, jestli na něj nešijou boudu. Jenže to má být horor přece ne? A to už je necelá hodina pryč…Pak se to nakonec začne vše určitým způsobem vysvětlovat a ač se režisér snažil zaujmout zajímavým a nečekaným koncem, bylo už pozdě. Tenhle film rozhodně NENÍ HOROR ani Thriller. Je to nepovedená slátanina. (25.04.2024)