Akvabely

Některý byly vodní lilie (lekníny), ale většina celkem blatouchy. Film o dalším "podle mě zbytečným" sportu. Ale víc je to o vztazích puberťaček. Hned na začátku mě napadlo, že to bude o lesbách. A když už to začínalo vypadat, že to o lesbách nebude, tak to o lesbách začalo být. Fakt mě to nebavilo. Trvalo to jenom hoďku dvacet, ale táhlo se to jak plazící se Meresjev. Poznámka k Obsahu/Infu: Marie spíš než na 15 vypadala tak na 12. (03.10.2008)

Tak chutná první jablko "hříchu" (sladce i hořce zároveň), tak chutná první zamilovanost. Ze značné části dobře uvěřitelný a emotivní pohled na dospívání tří hlavních protagonistek s příjemně rozechvělou, křehkou dějovou linií (především ve vztahu Marie a Floriane). Snad je v tom všem i kouska (divákova) stesku po tak specifickém období před prahem dospělosti, kdy méně znamenalo více, kdy i (často pomíjivá) náklonnost byla intenzivnější než dnes. Navzdory uvědomění si veškerých negativ (přeci jen je to chvílemi schematické, filmově líbivější) chtě nechtě musím poraženě konstatovat, že vůči podobným snímkům zkrátka nemám dostatečně vyvinutý imunitní systém... │70% (12.05.2011)

Pseudoartová podivnost, kde jsou tři dívčí postavy, z nichž ani jedna se nechová normálně, nebo alespoň uvěřitelně, jinak též řečeno, scénář psal křeček po prožití fridexu. Vážně, nechápu, že tohle je v červené (nad 70%), když české pusinky Karin Babinské, které se de facto zabývají tímtéž - dospíváním, včetně lesbické orientace - a jsou mnohem lepší a postavy se tam chovají uvěřitelně, tady ne. A krom toho tu vlastně ani není nic moc zajímavého, žádná z naznačených linek nejde do detailu, herecky i řemeslně průměrné a jedna nahá plavkyně tu sice je, ale žádné osmioké monstrum s chapadlama ji neoblézá, takže japonský trh se taky nechytne. (22.08.2016)

Filmů na podobné téma bylo natočeno už asi sto. Je ale docela příjemné, že ten sto první se na celou věc dívá trochu jinak a ukazuje věci takové jaké jsou. Není to bůhvíjak dokonalý film, ale hlavně dvě věci se mi na něm líbily. Jednak to, že postavy neprochází nesmyslnými změnami, nepřevrátí během dvou dnů svůj pohled na svět ani nezískají úžasné schopnosti, jak tomu často v podobných filmech bývá a pak to, že Water Lilies, film o patnáctiletých děvčatech, se ani zdaleka nezaměřují na patnáctileté publikum a tudíž nechtěně nesklouzávají mezi jiné, "vtipnější", snímky z prostředí mladých lidí a jejich prvních lásek. Úplně ale pochopím, pokud tento film někdo naprosto zdrbe, důvody by se taky našly. (02.04.2008)

O čem to je? Jsou tři. V dětském těle uvězněná Marie, překrásná Floriane a korpulentní Anne. Liší se od sebe vzhledem. Uvnitř jsou, však úplně stejné. Zmatené v lásce, toužící po porozumění a přátelství. Někdy jsou kruté jindy křehké, stejné jako dospívání. Co já NATO? Tak tohle mě opravdu odzbrojilo. Divák je vtažen do světa tří dívek, jenž je jako srdce po 100 metrovém sprintu-neskutečně živý. Díky tomu jak skutečně a věrohodně postavy působí je ochoten přimhouřit očko nad drobnými logickými prohřešky. Vše navíc umocnuje fakt, že se ve filmu až na jedinou kratičkou výjimku neobjeví žádní dospělí. Podobný film: Láska je láska. (05.06.2008)