Nestyda

Hřebejk má tu smůlu, že Pelíšky jsou jenom jedny a že je natočil tak brzo, protože všechny dalši jeho filmy už jsou bohužel horší. Přesto to s Nestydou nevidím tak tragicky. Herci sice místy mluví tak "civilně", že jim prakticky není rozumět, ale člověk si časem zvykne. Milá byla česko-slovenská konfrontace ("co je to korytnačka?") i camea paní Hegerové a Mistra Gotta. Nejvíc mě však dostala použitá hudba - tomu říkám naprosto a stoprocentně "hudba mého srdce", takže díky ní zaokrouhluji ze 3,5 nahoru. (13.02.2011)

"Já nejsem žádnej řidič. Jsem boyfriend." Krize středního věku mi něco říká, takže bych asi mohl napsat, že jsem viděl poměrně hravej film o jednom Oskarovi, kterej se stal nadšeným majitelem krize středního věku, následkem čehož opustil rodinu a začal si užívat svobodnýho života. O tom ten snímek skutečně je a já mu rozumím a fandím. Ovšem Nestyda je taky neskrývaným produktem svý doby. Tváří se, že chce něco sdělit a přitom často jde jen o vizuální spojení neustále vyzdvihovanejch sponzorů s tvářemi hvězd, celebrit a jinejch důležitejch kuřbuřtů. Naštěstí jsem se celkem bavil a inspirován Matějem zahajuju půlroční sexuálním půst, po kterým se pokusím ejakulovat v pavilónu klokanů. (04.01.2022)

Michal Viewegh by si měl scénaře k filmovým adaptacím svých knih psát sám, Nestyda to jen potvrzuje. Kdo jiný by uměl z několika povídek vytvořit jeden příběh tak zdařilým způsobem, než jejich samotný autor. Měl jsem trochu pochybnosti, jestli zvládne Jiří Macháček Oskara, postavu, která musí oplývat nesmírným kouzlem a silným charisma. Myslím si, že se Macháček nemá za co stydět. Ostatní herci také předvedli slušný výkon a malinká role Romana Luknára mě nadmíru pobavila. Vynikajícího Medvídka Nestyda nepředčil, přesto jsem rád, že jsem jej viděl. (11.10.2008)

„Pardon... madam.... to mrtvé zvíře na stole...?“ Po „KRÁSKE V NESNÁZÍCH“ a „MEDVÍDKOVI“ ďalší čudný Hřebejk, ktorý tiež pôsobí skratkovito, akoby sa nakrútili tri hodiny a muselo sa strihať na hodinu a pol: strácajú sa celé dejové línie a zmysel niektorých postáv, Liška alebo rodičia (Landovský) sú len „zbežne nahodení“, majú možno 15 minút, nikto nevie, prečo tu sú, ani kam nakoniec zmiznú, niekam asi áno, čo ja viem, Hřebejk tiež nevie. Macháček v pohode, mám ho rád od „vítr popožene jachtu“, takisto jeho nosatá manželka fajn, Vášáryová nehnevajte sa ale ZNOVA patetická, našťastie jej postava nie je taká veľká, ako som si myslel. Z niektorých dialógových („Ale vždyť jsme toho tolik prožili...“ – „Zas tolik ne.“) a poetických (atmosférické jazdy nočnou Prahou) cítiť, že je to TEN Hřebejk, ale ak jeho novú tvorbu porovnávame s nespisovane povedané peckami, s akými začínal (MUSÍME SI POMÁHAŤ, PUPENDO, PELÍŠKY), je to veľký priemer, hoci s chytľavými hláškami („Co je to korytnačka?“) a relatívne zábavnými roličkami známych tvárí (Adymu Hajdovi stačí stáť v zábere a hádzať „tie jeho“ pohľady do kamery). (19.08.2010)

Čekal jsem naprostou debilnost, a po Medvídkovi a Krásce v nesnázích se mi určitě nikdo nediví, a ejhle! Ono se na to dalo dívat. A když odmyslím typické hřebejkoviny a macháčkoviny, šlo i o celkem vtipný kousek. Žádná velká sláva, ale odpolední zábava lepší, než čumět do zdi, to byla určitě:-)) Milka to vytáhla ještě o kus výše, i když HH z ní dělat nemuseli. Ale zase o to víc pobavila sama HH v mini střihu:-)))) A na tu otázku bych odpověděl: Áno, áno:-)))) (28.05.2009)