Generation Kill

Vojnových filmov/seriálov zobrazujúcich vojnové konfliky novoveku je veľa. 50% z nich sa ale venuje 2. svetovej vojne a iba niekoľko málo zabrdne do najnovších (posledných 15 rokov) konfliktov. A tie sú potom často diametrálne odlišné od “druhosvetovojnových“ či “rákosnickych”. Odlišných z dôvodu, že aj moderné konflikty a spôsob ich vedenia sú iné. Vojna v Iraku trvala 28 dní a vyžiadala si na americkej strane 3993 obetí (iba na porovnanie v druhej svetovej vojne stratili Američania vyše 400 000 vojakov). Iračania svojím počtom, výcvikom a tobôž výstrojom (aj keď v GK mariňáci z 1. prieskumnej na tom tiež neboli zasa až o tak dobre, keďže aj vychytávky na svoje humvee si museli objednávať cez e-bay:)) nesiahali Američanom ani po členky. Kto čaká, že bude GK niečo na spôsob Band of brothers môže byť sklamaný. Akcie je v seriáli málo a keď dôjde k bojom sú rýchle a s jasným výsledkom. Vojaci teda poväčšinou nebojujú, ale kecajú o “veľkých pravdách“ (napr. že keď muž pozerá porno nechce tam vidieť tvár duda, ktorý babu nakladá), hláškujú, serú na prenosných šerbľoch (často aj za extrémnych podmienok), masturbujú, strachujú sa o život J. Lo a inými spôsobmi zabíjajú voľný čas. Vrámci plnenia povinnosti jazdia Irakom, obdivujú jeho krásy, spoznávajú jeho milých obyvateľov a šíria demokraciu. Kde obdivovaním sa myslí “kobercové” obstreľovanie miest plných civilistov, spoznávaním ľudí strieľanie do každého Iračana (vrátane civilistov), lebo v istom okruhu od cieľa misie je považovaný za nepriateľa každý a šírením demokracie denné zisťovanie potrieb civilistov v oslobodenom Bagdade no večerné stiahnutie sa do táboru, zatiaľ čo okolo dochádza k vybavovaniu účtov medzi obyvateľstvom. Kritiku vedenia konfliktu v Iraku najlepšie vyjadrí posledných 5 minút filmu kde si 1. prieskumná za doprovodu The man comes around od Johnyho Casha púšťa zábery z celého víťazného ťaženia. Pozerať video až do konca zvládne iba najjednoduchší chlapec roty Trombley... Na záver môj obľúbený dialóg v ktorom traja vojaci “predabovávajú” rozhovor ich veliaceho s Iračanci. K nemu dojde po tom, ako amíci nechali zhodiť xy ton bômb naprázdno, lebo si pomýlili svetlá dedinky vzdialenej 40 km s približujúcou vojenskou kolónou nepriateľa vo vzdialenosti 15 km. Veliaci sa potom s irackým prekladateľom snaží dodatočne nájsť nejaký vrak ktorý by mohli dopraviť na miesto bombardovania a ospravedlniť tak jeho použitie. VOJACI- Vole, co si myslíš že si říkaj? VELIACI- Promiň, Meeshi. Řekni tomuto muži, že přicházíme jako přátele. PREKLADATEĽ IRAČANOVI- Vole, mùj velký americký přitel tady s tebou pořádně vyjebe, jestli nám neukážes nějaké vybuchlé tanky. ARABÁČ- Habadabada? Daba daba. PREKLADATEĽ- Vole, tihle Iráčané milujou fakt, že jsme tady. Kurevsky milujou svobodu a myslí si, že ty firebally minulou noc byly kurevsky vychytaný, vole. Vy američané jste zabili mnoho písku. Ten písek, byl VELICE zlý. (27.04.2009)

... jasně realita je jiná, než všechny popcornové válečné akce, plné vyprázdněných zásobníků, kouřících hlavní a nepřátel, kam oko dohlédne. U Generation Kill jde vidět, že se snaží jít po reálné cestě (knižní předloha Evana Wrighta) a daří se jí to nadmíru. Srandista pro všechno (desátník Person), namakaní borci (seržant Reyes alias Rudy), velitel dementího úsudku (kapitán McGraw alias Kapitán Amerika), nechybějí ani správní velitelé (seržant Colbert a poručík Fick) a právě u Generation Kill jde vidět, co scénáristi jen tak nevymyslí - všemožné postavy, různých názorů, charakterů - právě to se daří na jedničku. S akcí je to sice trošku drhnutější, ale i tak se dá na co koukat a popravdě tenhle válečný seriál o invazi do Iráku není o akci, je o vojácích a jejich žití ve frontových liních! ... ale sakra nevím proč, že mě pořádně žádná postava nepřirostla k srdci podobně jako u geniálního Bratrstva neohrožených. Pro mě asi největší zádrhel tohohle, jinak skvělého, seriálu! I tak klobouk dolů před produkcí HBO (04.08.2011)

To, co je pro Zachraňte vojína Ryana Bratrstvo neohrožených, je pro Mariňáka Generation Kill. Sedm hodinových výletů po horké irácké půdě očima reportéra Evana Wrighta. 60% sžíravá satira, 10% akce a 30% nuda. Ale za těch posledních 5 minut v rytmu Johnnyho Cashe musím tu pátou přidat. Godfather ruluje! (28.02.2009)

Není to připosraný blbejma americkejma kecama o armádě, hrdosti a cti a taky se do toho nehajtruje blbá vlastenecká hudba. Hudbu tam vlastně nenajdem vůbec, což byl nejlepší nápad od doby, co římané přestali uctívat syfilis jako jednoho z bohů. Je hezký, že to spíš shazuje práci vojáků v téhle zkurvené válce, než aby ji to vyzdvihovalo. Fakt je to autentický a nestranný a člověk kroutí hlavou nad tím vojenským nesmyslem a blbostí války. Mezitím poměrně solidní vtipné sprosté hlášky a velmi povedené reálné zabíjení. Nejrřív jsem měl dost zmatek mezi jednotlivejma palicema, ale ksichty se pak staly zapamatovanými. Horší to bylo s příslušností k jednotkám, který nevim ještě ani teď. Po Band of Brothers zase jeden skvělej válečnej seriál. (15.11.2009)

Tak to docela zírám, že si Američani natočili tohle. Zelený gumy a bezmozci si jedou zastřílet do Íráku, občas sejmou "pár" civilistů včetně dětí, pro jistotku ještě nějakého toho velblouda a psa, vybombardují nějakou tu vesnici, ale to je přece demokratické bombardování tak jaký pak copak. USA náš vzor, 3x hurá. Dobře, ne všichni byli úplní magoři, ale většina jo. Jeden z těch mála lepších byl Alexander Skarsgård, který je prostě parádní herec. Jinak mě to dost iritovalo takže tak. (19.09.2022)