Bláznovstvo

Ne že bych až tak moc vyhledával filmy s drogovou problematikou, ale upoutalo mne jméno Bena Kingsleyho. A musím říci, že jsem ani na chvilku nelitoval. Ben byl ve své roli psychiatra, který má svých starostí také až nad hlavu, ale ač utrápený svým životem, neztrácí svůj svérázný optimismus, naprosto úžasný. Své "marjánkové role" se zhostil naprosto věrohodně a i když té marjánky a všeho kolem ní bylo ve filmu habaděj, nebyla vlastně tou nejdůležitější a v povedeném snímku šlo vlastně úplně o něco jiného. A to jiné bylo díky výborným hereckým výkonům (nejenom Bena Kingsleyho) znázorněno poutavou a velice originální formou, takže se divák ani na chvíli nenudil. A občas ho napadaly i zvláštní myšlenky, kdo vlastně komu pomáhá resp. kdo je tady terapeut a kdo pacient ? To všechno díky famóznímu Benu Kingsleymu fungovalo naprosto perfektně, hip hop do filmu taktéž seknul perfektně (i když preferuji jiné styly) a "terapeutické" metody krásné Olivie Thirlby také nebyly k zahození. Ono na tom, že i když v tom reálném životě to mockrát stojí za prd, člověk by se měl zaměřit na ty pozitivní věci a naplno si je užívat, ten dopad těch průšvihů se alespoń sníží. V opačném případě to "negativní myšlení" situace jen dále stupňuje a zhoršuje a to opravdu není to správné ořechové ... (18.07.2019)

Bláznovství není film, který by utkvěl v paměti díky napínavým scénám nebo dokonce nekompromisní akci. Je ale zajímavý posmutně melancholickou náladou, okořeněnou jemnou ironií a humorem. Je to snímek o věčných společenských outsiderech, kteří nezapadají do běžných vzorců konzumní společnosti. Nekonformní mladík, kterému jsou víceméně lhostejné hodnoty většinové společnosti a který si úspěšně přivydělává prodejem lehkých drog, a jeho psychiatr, který jako by se duchem zapomněl v květinovém hnutí hippies 60. let, jsou sice hodně vzdálení svým věkem, ale společně sdílená vyděděnost, samota a zvýšená empatie je vedou cestou vzájemného sblížení a vzniku přátelství. Je to snímek o hledání cest, jak se smířit sám se sebou i okolním světem a v rámci možností, které nám život přináší, ho naplno prožít. Vedle zajímavého soundtracku nabízí film i tradičně skvělého Bena Kingsleye a atmosféru, která se těžko popisuje, ale na kterou se hezky dívá. Celkový dojem: 75 %. (15.01.2013)

Výborně. Kingsley k nepoznání. Ideální film pro dnešní třicátníky, co maturovali ve stejných letech jako hlavní hrdina. Souboj rapu devadesátých let se zlatými šedesátými vedený na poli mixovaných kazetových pásků (ano, CD ani mobily ještě nebyly) je skvělým pozadím. Kdyby se film vyhnul doslovné do kamery polopaticky nabrané katarzi (bohužel tak častý jev amerických nezávislých filmů), bylo by to na pět hvězdiček. Ale i tak - s jointíkem a dobrým drinkem je toto absolutní nedělní pohůdka. (02.04.2008)

Asi už jsem lunetik, ale jsem na to hrdej. Tenhle film mi fakt sedl. Kombinace vtipu, patosu, romantiky, nadsázky a drog mě naprosto dostala. Je možno mít tisíce námitek, ale faktem je, že jsem se báječně bavil. Když se dá Ben Kingsley jako psycholog dohromady se svým pacientem, kterej mu dává hulení místo placení terapie, nemůže to prostě bejt špatný. Je tam všechno,co chci od filmu. 85% (22.01.2013)

Tenhle film opravdu exceluje v různých tématech. Po celou dobu jsem měl z něho depresi a zároveň skvělou náladu. Nehledě na to, že jsem po ruce neměl jointa. Pouze jsem si musel zaběhnout do baru pro nějaký ten drink. Ben Kigsley mě opravdu překvapil, dokonce až zarazil, co dokáže ve svých x letech zahrát. (03.01.2009)