Upírov pomocník

Knižní předloha byla ryze komerčním počinem. Z knih oné řady Darren Shan by se dalo složit jen několik skutečných románů - a tedy i tomu odpovídající počet filmů. Filmaři naštěstí ale pochopili, že jít touto ryze komerční cestou nebude to pravé (leda natáče-li by seriál) a děj filmu poskládali z inspirace prvních tří dílů ságy. Inspirace byla skutečně velmi volná a snaha přeci jen nacpat do scénáře něco víc z knížky působila místy dost nelogicky (určitě pro lidi z předlohou neseznámenými). Naštěstí přeci jen film o Upírech a Vympýrech nepojali velkoryse hollywoodsky klišovatě, nýbrž trošičku inovačně - ale co si budeme povícat... zpracování žádné sláva a kéž by dosáhla úrovně komerčního braku... (11.03.2010)

Bratři Weitzovi by se neměli pouštět do knižních adaptací. Chris Weitz zmršil potenciálně zajímavou látku Zlatý kompas a v případě Nového měsíce se už dokonale zesměšnil, na čemž má ale nemalou zásluhu už samotná předloha. Paul svému bratrovi nedělá ostudu a s filmem Cirque du Frak rozšířil sbírku promarněných příležitostí, neboť tato látka plná roztodivných zrůd má nepochybně potenciál. Kdyby se adaptace chopil někdo osobitější, kdo má dobrý vztah k hororově stylizovaným látkám (řekl tu někdo „Tim Burton“?), mohla z toho být stylová jízda připomínající to nejlepší ze zlatého věku Universalu a studia Hammer. Skutečnost je ale bohužel taková, že se režie chopil jeden z bratrů rutinérů, kteří na sebe upozornili teen komedií Prci, prci, prcičky a jejich největším úspěchem je civilní dramedie Jak na věc. Paul Weitz nemá vůbec cit pro atmosféru, jeho film disponuje kvalitativně velmi nevyváženou změtí triků a při pohledu na to, kolik zrůd (navíc ztvárněných herci první cenové) se ve filmu vyskytuje a jak nezajímavě jsou podány, rozhodně nelze o jeho práci mluvit jako o úspěchu. Průměrnost celého filmu ale není pouze režisérovou vinou, protože ani samotný scénář není ničím objevným – nedočkáme se zde ničeho jiného než šablonovitých vztahů mezi postavami, přičemž vykreslení přátelství hlavního hrdiny a jeho spolužáka koketuje s křečí, což platí i pro hrdinův plytký a v několika minutách odbytý románek. Navíc ta okatá snaha o tvorbu vlastní mytologie a náběh na další úspěšnou filmovou sérii po vzoru Harryho Pottera mě po celou dobu iritovala. Divákovi je neustále připomínáno, že to, co sleduje, je jen letmým nakouknutím do promyšleného světa a předvojem pro něco epického a abych řekl pravdu, celý Cirque du Freak by se dal dovyprávět za poloviční dobu a nemusel by skončit právě v tu chvíli, kdy příběh teprve začíná gradovat. Ale to by tvůrci už nemuseli natáčet další díl, který nás při potenciálním úspěchu „jedničky“ zajisté nemine. Když pominu nesympatického hrdinu (castingový omyl roku?), kterému jsem přál smrt hned od začátku, jsou to právě herci, kteří občas dají zapomenout na nudnou režii, špatně koncipovaný a vyprázdněný scénář a pro několik vtipných momentů jsem dokonce přemýšlel, že hodnocení zvednu na slabé tři hvězdičky, protože jsem se chvílemi i docela dobře bavil…to by ale nesměl přijít patetický závěr okořeněný dvojím vyřčením jednoho debilního moudra. Kdyby se tam aspoň více vyskytovala postava Willema Dafoea, protože jeho upír je tím nejlepším na celém filmu a vyskytuje se pouze ve třech scénách. 50% (04.03.2010)

Tak se nám pan Weitz konečně Doprcal k docela kulantnímu filmu! Hravá sbírka bizarností v čele s neholenou paní Hájkovou a Dívkou s ocasem přinutí nejednoho úchyla strčit si během produkce ruku do rozkroku a velkoryse odpustit castingu ty dvě nezletilé homoklády v hlavních rolích! Takže po příjemně strávených stoosmi minutách nezbývá než vřele poděkovat paní Majerové, že byli Patyzón a jeho bojůvka emovlkodlaků zrovna zaneprázdněni vytím na Nový měsíc. (15.06.2010)

Knížku jsem četla ve třinácti letech a kromě dobrého pocitu si z ní nepamatuji nic víc. Což ale ničemu nevadí, protože u tohohle filmu se dá lamentovat nad spoustou jiných věcí než jen nad pohřbením dobrého (nebo minimálně slibného) námětu. Ačkoliv od scénáře Briana Helgelanda bych čekala mnohem víc, dřív alespoň uměl dodržovat pravidla dramatického oblouku. Ta se zase nemusí nutně dodržovat pořád a pěkné porušení může být krásný zážitek, ale tohle je film, který by nutně potřeboval zapracovat na plot pointech. Asi bych na světlo vytáhla rčení "pýcha předchází pád", protože je příliš očividné, jak tvůrci spoléhali na to, že se z filmu stane populární frančíza a oni dostanou píseček na hraní v podobě dalších filmů, takže si ty zajímavé věci nechali na potom a tady se řeší jedno a to samé dilema pořád dokola a ani se nedořeší. Ani ten stylizovaný humor si moc dlouho neudrželi a to je věčná škoda. Nikdy bych nevěřila, že se dočkám časů, kdy John C. Reilly hraje cool akčního hrdinu. (A také bych nevěřila, že je mu teprve teď padesát, osobně jsem tak nějak žila v domnění, že je mu padesát už posledních dvacet let, což z něj dělá ideálního představitele upíra.) Kvůli nedostatečně charismatickým chlapečkům v hlavních rolích (nevěřím jim ani, že by byli schopni v noci utéct rodičům, natož že by bojovali jako muži a rozpoutávali válku v čele vojsk) byl pro mě hlavní hrdina on (JCR) a v několika momentech mě upřímně pobavil. Další věc, která ze začátku vypadala sympaticky, byl pokus o výtvarné ladění ve stylu Střihorukého Edwarda, kdy jsou pasteloví "normálové" postavení do kontrastu s temným a strakatým světem netušeného undergroundu, ale na výsledné celkové estetice je patrné, že ji nevytvářel nikdo s opravdovým výtvarným cítěním a tak se tahle složka utopí v nevýrazném kýči. Abych to shrnula, na špatné filmy se většinou dívám s velkým zalíbením a bavím se představami, jak bych je sama přeskládala a upravila, aby v mých očích dávaly smysl. Tady jsem kromě postavy "upíra smutného klauna" nenašla nic, s čím bych chtěla pracovat, a to je po čertech špatná vizitka. (18.08.2015)

Nebolo to tak pohlcujúce, ako STARDUST i ked to malo vtip i fajnové efekty a vcelku dobrú pointu, ale pozerať sa na nekonečné 20 minútové lomenice ma nebaví . Obaja tínedžeri ma tiež pekne srali už len svojou prítomnosťou v tomto snímku. Hutcherson s tým svojim ksichtom vyzerá akoby sa mal každu chvíľu pustiť do plaču, zatiaľ čo jeho filmový buddy Massoglia pôsobil s tou stále pootvorenou hubou ako zhulený a " čo to vlastne odomňa chcú ? " dojmom. Najviac ma v tomto filme zaujala tá vychytaná truhla s držiakom na poháriky, popolníkom a reprákmi ! (13.03.2010)