Rollerky

"Welcome to the jungle!!" Bylo mi řečeno, že na bruslích vypadám směšněji, než když mám obyčejné botasky. Smál jsem se. Zrcadlo už méně. Sbalil jsem si saky paky a jal se vyblbnout o pár bloků dál. Konkrétně před kino, kde byl plakát k Vyfič! Udělal jsem rockový gesto a pyšně odkráčel. Odkráčel s vědomím, že jednoho dne určitě vyhraju nějaký mariánskolázeňský přebor na bruslích a budu super-extra-třída. Představa pěkná, ale nejdřív potřebuju nějaký návod, že? Vyfič! mi sebralo iluze, že to někam dotáhnu (těch modřin!), ale dalo mi dobrou náladu, kterou jsem potřeboval jako sůl. Došlo mi, že musím chtít, a pak půjde všechno. Byť to neplatí pro mou kariéru zběsilýho bruslařskýho kluka v akci. Nevadí, po parku jezdí i větší trubky. Drew Barrymore si u mě ohromným způsobem šplhla. Vyfič! snad byl jejím splněným snem. P.S. famózní hudba! (09.01.2010)

Jsem vlastníkem příliš malého počtu chráničů na to, abych se odhodlaně postavil na zákeřné zařízení zvané kolečkové brusle, ale to mi nijak nebrání užít si pohled na nepříliš teple oděné bruslařky s ostrými lokty. Nemilosrdná Barbie přitom sice bruslí v neoriginálních mantinelech teenagerovského hledání životní cesty, ale mne ve snímku, samozřejmě kromě boje na dráze, zaujal hlavně její taťka, jehož stupně pochopení myšlenkových pochodů svérázného potomka bych chtěl jednou dosáhnout. (21.07.2012)

Výborne zostavený babinec sa počas natáčania očividne dobre bavil. Dúfal som, že sa to feelgood prenesie aj na mňa, ale nestalo sa tak - povrchný, skrz-naskrz schematický a vlastne dokonale prázdny scenár neprebili ani fajn herci, niektoré dobre zrežírované scény (obilie, bazén) a príjemný soundtrack. Navyše Ellen Page som túto postavu neveril ani náhodou - po tom presvedčivom cynizme v Juno už jej milé úsmevy a zamilované pohľady nežeriem. Neurobila dobre, keď toto uprednostnila pred Drag Me To Hell - Raimiho šaškáreň by bola okorenila a posunula vyššie, tu sa vlastne strácala. Uvidíme, čo predvedie v Inception. 5/10 (08.01.2010)

Vypadá to, že nám tady vzniká ženská variace „apatowovských“ komedií (v nichž pojí nerozlučné heterosexuální přátelství dva muže). Stejně nepodstatné jako získání kluka je pro Bliss nakonec vítězství v onom bizarně kompenzačním sportu. Jak je i pro ty největší truhlíky včas předesláno, protagonistka se musí naučit rány nejen rozdávat, ale také přijímat. Největší váhu mají navzdory očekávání dialogy mezi dcerou a rodiči, z nichž je důležitější matka. Vyjma chápajícího otce jsou mužské postavy zredukovány na nadhazovače vtipů (snaživý Jimmy Fallon), autority, které nejsou nikomu svaté (ježíšovský Andrew Wilson) či objekty touhy (nijaký Landon Pigg). Drew Barrymore dobře odhadla své herecké možnosti, když si přiřkla tu nejpřitroublejší roli. Pozoruhodnější výkon předvádí jako režisérka, v kramflecích nejjistější, když diriguje komorní orchestr o pár hráčích. Scény decentně naparfémované psychologií nepůsobí zcela naivně a občas se jimi dokonce mihne emoce, jejíž pravost jsem neměl důvod zpochybňovat. Více postav, natož nějaká akce znamená menší či větší bordel (ve stupidní jídlové bitce doslova), takových scén ale není mnoho a pro příběh nejsou zas tak důležité. Více mne zamrzela neschopnost Drew evokovat 80. léta (dobu její puberty) krom použitých songů a zakomponovaných popkulturních odkazů také stylem režie, ale to už bych od debutantky chtěl příliš. Tahle nenáročná a zejména zásluhou Ellen Page moc a moc sympatická komedie napoprvé úplně stačí. 70% Zajímavé komentáře: Sobis87, johnn333, ScarPoul (23.07.2010)

Čekal jsem Juno na kolečkách a dostal jsem umírněnou Vybíjenou pro holky co mají rády retro indie filmy. Což by samo o sobě nemuselo tolik vadit... ale mě to prostě moc nezaujalo. Ne když se hlavní postavy každou chvíli ohání vzletnými proslovy o revoltě proti systému a zažitým pořádkům, touze po markantní změně svých životů, přičemž se za podpory jinak slušné režie snaží tvářit jako strašně hluboké charaktery... ale zároveň jim scénář předepisuje ukázkovou plochost a jednoduchost, ve které je jasně vidět jak zoufale normální, obyčejné a nezajímavé jsou. Ellen Page je tu NEUVĚŘITELNĚ CUTE... ale s tím se spokojí a o nic víc se nesnaží, což mě osobně velice mrzí, protože ji jinak žeru už od Hard Candy. Nejen pseudoretro stylizací se ten film evidentně snaží zařadit do bouřlivých sedmdesétých let, ale přitom je ve svém důsledku a vyznění zoufale konzervativní. A když mě navíc nebral ani ten divný "sport" co předvádí... 6/10 (btw scéna v bazénu je za čistě subjektivních 10/10 :)) (14.01.2010)