Dokonalý únik

Svaté Oahu zase jednou, to tedy byl ale dokonalý úlet... °-/ . . . Scénáristická onanie završená >kakčními< výkony hrdinů s kadencí 60 grimas za minutu, trendy kamerka jak z mrdketingového spotu na podporu hawaiské turistiky mladých a neklidných párků na líbánkách a tisíckrát už vyvařená žánrová klišátka završena koncem tak pitomým, jak jen se dalo čekat. Semo tamo pak mezi spoustou idiotského žvanění nějaké ty silácké kecy chlapců a dívčí plky o pínisu, nějaké ty dějové kraviny a nelogičnosti s očekávatelnými zvraty a už je to uděláno, už je to hotovo, záporák skončí jak jinak než s efektně vystřeleným mozkem a divákův mozek prchá k nějaké skutečně žánrové oddechovce. - - - P.S. Proč mě pak ta zdejší adorantská hodnocení a komentáře už ani nepřekvapují ví v Honolulu. Tak vylulat a... - - - - - (Poprvé viděno 29.1.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 7395., komentář zde jako šestistýsedmdesátýdevátý - 30.1.2013) (30.01.2013)

Kolikrát jsem už podobný námět viděl, což přirozeně nemusí být na závadu. Sešroubovaná zápletka neoslňuje ničím objevným. Popravdě řečeno předěl mezi první a druhou polovinou je markantní. Toto konstatování ovšem nemůže smazat neuvěřitelnou krásu záběrů Havajských ostrovů či souostroví, za které by se nemusely stydět ani dokumentární filmy z produkce National Geographic. (02.11.2010)

Režisér se očividně několik dnů před započetím projektu, ze kterého se nakonec vyklubal Dokonalý únik rozhodl, že vezme nabroušenou sekyru, se kterou se ohání Timothy Olyphant, a snímek přesně v půlce rozetne. Vznikly tak dvě poloviny průměrného thrilleru: prvních čtyřicet minut je nudná slátanina o procházení se Hawaí, které připomíná Modrou lagunu, občas s nějakou zajímavější scénkou (sledování vetřelců, překonávání srázu). Jenže i tak je to hrozná nuda, a kdybych zběsile nechroustal pop-corn, snad bych v sále i usnul. Pak se ale stane něco zvláštního, a druhá polovina dává konečně vzpomenout na to, že Twohy je ten, co natočil bezvadnou Černočernou tmu. Nefalšované akční peklo prezentované divákovi jako napínavý thriller plný klipovitých záběrů se po černobílem flashbacku (ne nadarmo je ve filmu zmiňován snímek Natural Born Killers) vyvalí z plátna, a já si konečně až do závěrečných titulků říkám: jo, na tohle jsem přesně šel. Verdikt: prvních 49 minut jedna hvězda, zbylých 49 pět hvězd. Zprůměrovat si to umí každý. (14.12.2009)

Není to šokující, není to bůhvíjak chytré, ale je to proklatě zábavné! Překvapil mě Steve Zahn, který rozhodně nepřipomínal žádného z jeho "obvyklých blbečků", a potěšily pěkné herečky s Millou v čele, ovšem jednoznačně nejlepší ze všech byl Timothy Olyphant. Jeho postava se sice chovala jako z laciného béčkového filmu, ale způsob, jakým ji zahrál, bral dech. Režisér Twohy zaslouží pochvalu za pekelně dusnou atmosféru a za to, že film nenudí ani v pasážích, kdy spolu postavy jen hovoří. Trochu mi vadil snad jen závěr snímku, ale čtyři hvězdy mu stejně dám. (20.11.2010)

Udělat takhle stylový twist mě napadlo už kdysi dávno a jsem rád, že ho někdo (Twohy) konečně protlačil do takhle dobře obsazeného filmu. Dostala mě fešná Milla, která po mimču nabrala skvělou formu a hláškař Timothy "americký Jedi" Olyphant, který až překvapivě často strhává pozornost jen a jen na sebe. Losťácká Kiele Sanchez do tohohle typu filmu sedla jako ulitá a potěšil i drsňák Chris Hemsworth, který mě přesvědčil, že na toho THORA opravdu má. No a jinak... úžasná příroda, ale to se od tohohle typu filmu tak nějak očekává. (24.10.2009)