Já a Orson Welles

Příběh odehrávající se na divadelních prknech se točí, jak název napovídá, kolem slavného Orsona Wellse a mladíka, který dostane štěk v jeho nové hře. To celé je krásně zabaleno do atmosféry 30. let. Nepohrdla bych větší dynamikou v první polovině, která se jen dost líně sune vpřed. Ačkoli se tu za hlavní postavu bere Efronův Richard, všechnu pozornost na sebe strhává Christian Mckay jako sebestředný Orson Welles. Efron se ale snaží a Claire Danes je okouzlující jako vlastně celý film. 3,5* (18.04.2010)

Nuda to nebyla, ale vidět bych to znovu už nechtěl. Lehce televizní režie s poměrně zvučnými jmény. Zac hrát umí a o Claire Danes nemusi byt ani rec, ale okouzlujici vazne nebyla. A napodobovat Orsona Wellese, pana velikána, to je velky sousto snad pro kazdeho herce. Kazan si to docela daval, ale to fakt nebyl Orson ani z jedne tricetiny. __ Scény byly místy hodně silné, ale bohuzel ty dialogy k nim naprosto lacine. Ta gradace byla vazne smesna. (17.06.2010)

Kdyby tento film viděl Orson Welles, jsem si téměř jistý, že by ho nenáviděl. Ani ne snad proto, že ho vykresluje jako arogantního chlápka, co je ochotný pro svoji uměleckou vizi udělat cokoli, včetně zrady přítele. Ale proto, že je to milý film, obyčejně vyprávěný, bez experimentů, zkrátka tak jak se tak podobné filmy dělávají. Jazz, Amerika, 30. léta. Trochu jako by to točil Woody Allen. Zkrátka film, co vám deštivé nedělní odpoledne nezkazí. (Jo a Zaca se nebojte, hraje tu velmi slušně.) (14.08.2015)

Tak jako jo, Zac nezklamal a přece jenom na sobě zapracoval, po tom bláznivým středoškolským muzikálu už naštěstí vypadá trochu jako herec namísto buzíka. I jeho projev postupuje, troufám si říct, k lepším zítřkům (Šťastný nový rok, Talisman), a tohle drámo bylo pro tuhle změnu zřejmě odrazovým můstkem. Neznám moc skutečného Orsona Wellese a jeho tvorbu, ale myslím, že by mě tenhle film neuchvátil ani kdybych byla jeho fanynka. Je to lehce nadprůměrné zpracování čehosi, o čem ani nevím, co tím chtěl básník říct. 55% (09.09.2013)

Když ze scény (záměrná? divadelnost režie je ubíjející) odejde Welles, ztvárněný stejně jako všechny ostatní postavy hercem bez špetky charismatu, zmizí s nim i ten kousek zajímavostního potenciálu obsaženého v námětu. Poslouchat skutečného Wellese, jak předčítá denní tisk, by bylo zábavnější. Mnohem. 50% (19.06.2011)