Obsahy(1)
Poslední Antonioniho samostatně natočený film se vrací k principu, který v tzv. tetralogii citů ztělesnila Monica Vittiová a který ovládal celé Antonioniho dílo. Je jím žena jako výzva, záhada i jako mužův klíč k pochopení mechanismu světa. Jenže vzájemné neporozumění je tak hluboké, že tato možnost zůstává nevyužita. Hrdina, rozvedený čtyřicetiletý režisér, hledá v různých městech obraz ženy pro svůj příští film, a táž žena se má zároveň stát řešením jeho života. Nepřiznaná cesta za ideálem ho postupně dovádí k dalším rozchodům a osobním prohrám. Cíl se ztrácí, jako by se na něj díval obráceným dalekohledem, až nakonec otázka stojí docela jinak: nikoli jak nalézt to pravé, ale jak udržet, co zbylo. Mnohokrát přestřihávaný snímek zůstal ve své době nedoceněn. (Febiofest)
(viac)Diskusia
lepo: Hele vykašli se na hodnocení Antonioniho filmů.Zkus něco jiného...A
Mnohokrát přestřihávaný snímek zůstal ve své době nedoceněn. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora). Tomu sa nečudujem. Neskutočná kravina na pohľadanie, s primitívnymi dialógmi a vôbec celým dejom. Škoda celuloidu.
Přesně tak! Já když na to koukal, tak jsem si mockrát říkal: Tak jí obejmi ty dřeváku, ona potřebuje oporu, potřebuje abys ji odpustil, abys jí naslouchal, abys... Problém je, že v reálu (když se ho to osobně týká) je člověk opravdu tak nějak natvrdlej a tyhle věci mu nedochází.
Jo, jo,.,ty ženské!Ne, ale teď vážně.Včera jsem na to koukal a přiznám se, že místy jsem se v tom našel.Tak jako každý, kdo má nějaké zkušenosti s ženskýma.Režisérova neschopnost uchopit podstatu, která všechny spojuje je flagrantní a dána snad každému.Myslím, že i sám Antonioni se tímto filmem z čehosi zpovídá.Kdoví?To neutuchající, a stále neúspěšné hledání jak hrdinky filmu, tak i jeho života.Ono je to tady promiskue.A jako u dalších filmů, je to, co hledá vlastně neuchopitelné.Viz Zvětšenina.No a to finále v kosmické lodi která letí...,a letí do Slunce.A nachází to, co je! Nebo ne? Film je krásný.