Kronika rodu Shannara

S takovým pojetím elfů a druidismu by dozajista nesouhlasila ani Tyrande Whisperwind ani Malfurion Stormrage.Myslel jsem si,že v popírání logiky a projevenou blbostí,hned tak něco nepřekoná seriál The 100,ale tento epos to téměř dokázal.Úplně vidím,jak zněly požadavky na herecké obsazení:mladí a pokud možno přitažliví.Scénář je zoufale děravý a celkově nefunkční,za celých deset dílů jsem se nedozvěděl,proč se po jakési velké válce na zemi objevili elfové,goblini a trolové a už se to ani nikdy nedozvím,protože můj život nemůže být tak dlouhý,abych si mohl dovolit plýtvat časem na další řadu. (21.01.2017)

Letošní třešnička na dortu užasnéj svět výborně zpracováni příběhu. Dobře zpracovaní démoni, ale víc by jich neuškodilo. Škoda konce slabší bitva málo akce ale smutný konec, Herecké obsazení výborné od druida po princeznu či tulačku, velmi se mi to líbilo a doufám že pokračováni nás zavede hlouběji. Místy mně provázela husina a napětí výborného seriálu. (04.10.2016)

Není to tak zlé. Popravdě, v rámci možností je to docela dobré. Je to tolkienovštější než samotný Tolkien, a rozhodně to není žádná Hra o trůny, natož Pán prstenů. Pokud se ale podívám do žánru nenáročných fantasy seriálů, tak to svůj účel plní. Elfové vypadají jak členové chlapecké skupiny, kteří si nasadili špičaté raráškovské uši, a poslední měsíce trávili v posilovně, aby měli odpovídající pekáč buchet. Iluze, že se opravdu jedná o velkou fantasy, tu ale je, stačí k tomu občas pár dobrých panoramatických průletů nad elfím palácem, nebo starou pevností, v horách. Děj se pak sice přesune do kulisových interiérů, jak z dob Hvězdné brány, ale iluze vítězí, a divák nemá pocit, že by se na seriálu šetřilo. Děj je svižný a málokdy nudí. Jasně, když se nad ním začnu zamýšlet, tak mi dojde, jak nekomplikované, jednoduché a občas až primitivní to je. Hlavní postavy jsou dobré, a jejich vzájemné interakce jsou vtipné. Představitelka elfí princezny je rozkošná (takže další plus). Vlastně nevím, na co bych si měl stěžovat, v daných mantinelech je to zábava a baví to – a to je hlavní. UPDATE: Uf, už tak benevolentní nejsem, poslední tři díly byly už opravdový masakr, co se týče počtu pitomostí na scénu. Při vážných scénách, osudových rozhodnutích apod. jsem měl co dělat abych se nesmál. Závěrečná bitva, byla o tom že asi 30 komparzistů dělalo, že se mlátí plastovými meči v noci v lese. Pořád jsem si musel říkat, že tohle není HBO, ale MTV. No, ale pořád se tam něco děje a nenudí to, a svým způsobem je to i zajímavé... (09.02.2016)

Už vás nebaví pohádkoví elfové, na které jsme zvyklí? Dáváte přednost napudrovaných elfům v kožených bundách? Pak je Shannara přesně pro vás. Elfové tu jsou opravdu hodně zvláštně zpracovaní, démoni, jakoby z oka vypadli skřetům z Pána Prstenů a nejhorší jsou trollové. Ti jako kdyby vylezli z Fallouta. Otrhané hardy a plynová maska na hlavě. Knížku jsem nečel, ale mohla by být skutečně dobrá, protože příběh seriálu je opravdu poutavý. Jen to zpracování.. Celé se to natáčí na Novém Zélandu, ale divákovi je to na prd. Všechny postavy totiž disponují jakousi schopností rychlého cestování, kdy se přes celý kontinent dostanou doslova během jediného střihu, takže z té nádherné krajiny vidíte jen útržky. Ve scénáři úplně chybí, kdy která postava prodělala lobotomii, protože většina životně důležitých rozhodnutí jednotlivých charakterů prostě nedává smysl. Přes to všechno má ale seriál určité kouzlo. Je tu několik sympatických tváří, kteří prostě nemůžou nést vinu za text scénáře své postavy. Hlavní tahoun seriálu je druid Allanon, kterého bych rád viděl i v pokračování. Také se mi líbí ztvárnění gnomů, kteří vypadají přesně tak, jak jsem si je vždycky představoval. Svět Čtyřzemí je kouzelný a v rukou schopnějšího režiséra by se mohlo jednat o další klenot do pokladničky fantasy žánru. Uvidíme co bude dál. Na pokračování si určitě počkám. (08.01.2017)

Shannara Chronicles sice do fantasy žánru nepřináší nic nového a až příliš se podobají Pánovi prstenů, ale od nějakého druhého, třetího dílu jsem se nenudil ani vteřinu. O napínavé scény tu není nouze, masky démonů jsou opravdu výborné (v tom se Pánovi prstenů téměř vyrovná) stejně tak jako různé vidiny a ovládání mysli, které působí patřičně děsivě. Epizody končí v klíčových situacích, takže navnadí k sledování dalšího dílu. Není to nicméně jen prvoplánový krok, díly působí plnohodnotně i tak. Teď k negativům. Vlastně se tam toho děje tolik, že na konci epizody ani nedokážu říct, co vše se tam vůbec přihodilo. Chybí tomu nějaké hlubší momenty, s minulostí postav se seznámíme jen povrchně (Eritreia budiž výjimkou), některé se na obrazovce objeví příliš pozdě. Mám na mysli třeba jednu elfku, o které jsem ani nevěděl, že existuje, a najednou plánuje převrat. Nesnáším zde všudypřítomné záchrany na poslední chvíli, šťastné náhody a nepravděpodobná setkání. Většina rádoby hlubokých promluv šustí papírem a herecky to také není žádná sláva. John Rhys-Davies se v postapokalyptickém světě převtělil do elfa a jednoznačně předvádí nejpřesvědčivější výkon, třebaže jeho vizáž elfská zrovna není. Většina ostatních herců je béčkové kategorie, i když Aaron Jakubenko mě zaujal a hrál velmi přesvědčivě, vychvalovaný Manu Benett není zlý, ale jeho postavu zkrátka podkopávají jalové repliky. A o ničem jiném, než o vážných a osudových záležitostech od něj neuslyšíme. Humor tu v podstatě chybí. Zato romantiky je tu na můj vkus až příliš. Pokud si někdo stěžoval na milostný trojúhelník v Hobitovi, který byl zpracován velmi citlivě a jemně, tak tady bude vyloženě trpět. Zamrzí také lacině vypadající výprava. Což o to, hlavní elfské město vypadá z ptačího pohledu působivě, ale zblízka už je to horší. Spíš než elfskou architekturu mi interiéry připomínaly prostředí nějaké vesmírné lodi. Škoda. Ale rozpočet asi nebyl příliš vysoký, jak naznačují i jiné věci. Hudba je velmi zvláštní, vágní, nemá žádný rozpoznatelný motiv, ale působí dosti étericky. Abych to shrnul, seriál určitě stojí za zhlédnutí nejen pro fanoušky fantasy. Kvalita sice není špičková, za což může jak zpracování, tak předloha, ale zábava je zaručená. (01.04.2016)