Medzi vlkmi

Možná tomu filmu trochu ublížil střih, protože některé scénky působily nedotaženě - ale to se asi už nedozvíme. Každopádně jsem byl ale celkově mile překvapený, byť nejvíce mě překvapilo, že charisma Liama Neesona stále funguje a dá se na něm vystavět celý film (pravda, je to už 7 let staré, ale to neva). Děj byl sice zčásti nepřekvapivý, ale celkově zvládnutý tak, aby se divák nenudil (tedy aspoň většina diváků, když koukám na ty hvězdičky kolem...). Pro mě osobně je to tak 75%. (28.02.2018)

Přírodopisnej dokument to zrovna není, ale rozhodně to je film, co má atmosféru a koule. Úplně mi z toho byla zima, smál jsem se s nima při historkách u ohně, chápal jsem týpka, co jen tak zůstal ležet a čekal na smrt a žral jsem každé gesto nekompromisního Liama Neesona. V tomhle filmu je to prostě bůh. Ta postava je prostě super, normální člověk, co si nehraje na vůdce, jen se chová nejracionálněji a ostatní ho přirozeně následujou. Syrový začátek a ještě syrovější konec. Kurva pořádnej film! 9/10 (24.09.2012)

Takovej pohodovej chlapskej outdoor, doletěli, zakempili, láhev Jacka otevřeli, vo bohu porozprávěli, vo kurvách, vo dětech, no a občas někoho sežral vlk. Carnahanův pokus o drsné survival drama nemá podle mého nic společného s hororem, je to mnohem spíš režisérův pokus o vážné existenciální téma, které sráží zvláštní umělá pachuť digitálního "zla" a digitální epiky. Tomu filmu hodně sluší výprava, sluší mu Liam Neeson, sluší mu i Streitenfeldova lyrická hudba (klidně bych jí čekal spíš v severském filmu)... ale hodně mu ubližuje to, že Carnahan má tendence krutost a nemilosrdnost přírody dotahovat ad absurdum uměle: dovedu si představit, že jako syrové drama bez jediného digitálního doteku by tohle mohlo být brilantní téma pro Petera Weira. Snaha jít na maso a krev vyznívá u Carnahana do ztracena nikoli proto, že by byl málo efektní, ale spíš proto, že to s efekty zbytečně přehání. Dílčí věci mu neupírám. Úvod a závěr jsou silné jak medvědí krk. Ale snaha udržet dialogy nad hladinou patosu a prázdných proklamací zrovna dvakrát nevychází. Mezi vlky je film, který se snaží rozjet se zataženou ruční brzdou. Zároveň je to docela ironický obraz toho, že naše představy divoké přírody ohraničují hollywoodské filmy, Discovery Chanel a CGI efekty. Jenže Carnahan nám chtěl ukázat přesně to, co v těchto obrazech chybí (duchovní přesah existence vydané na pospas divočině). A nevyšlo mu to. Když jedna z postav řve: "vy nejste zvířata, my jsme zvířata", nemá pravdu. V tomhle filmu není zvíře nikdo. Proto v něm chybí byť jenom náznak fascinace něčím jiným než táborákovou metafyzikou. (16.03.2012)

Čekal se drsný boj o přežití, ve kterém si postavy šáhnou až na dno. Ve skutečnosti je ale stejně důležitý příběh zlomeného muže, který se musí vyrovnat se svou minulostí. Neeson film neskutečným způsobem táhne a nebýt laciného využívání vlků (je tu podobný princip, jako v jednodušších zombie hororech – máme skupinku postav, které se musí dostat z bodu A do bodu B a vždy, když se zastaví a odpočívají, se objeví nepřítel a jednoho z nich sežere), nebál bych se nejvyššího hodnocení. V rámci survival filmů nevyhnutelné zklamání.. Ten intimní a velmi citlivý přesah v podobě ztráty a znovunalezené chuti k životu si mě ale získal. Ukázka toho, že i z kalkulu může vzejít cosi silného a osobního. (22.02.2012)

Snímku rozhodně nemůžu upřít napětí, které by se dalo krájet na přiměřeně velké kousky po celých 113 minut. Boj o život všech přeživších letecké havárie v ledové pustině, byl působivý. Co mě ovšem pobavilo, byl zvuk vrčících vlků. Nevím, jak to v těch filmových studiích mají, ale mám dojem, že jsem stejný slyšela u predátorů ve všech dílech Jurského parku nebo u Godzilly. Nedivila bych se, kdyby ho použili i v Čelistech 5. Rovněž mě překvapil i jejich vzhled. Nevypadli jako šelmy psovité, ale jako přízraky noci s podivným způsobem lovu. Liama mám ráda. Líbí se mi v takových rolích, a to i tady, kde hrál charakterního klaďase, kterému sice cvakalo strachy u zadku, ale dokázal celou partu vést. Každopádně mě ale rozladil úplný závěr filmu. Člověk celou dobu trne, čeká, kdo ještě zařve a oni nechají otevřený konec. Teda, podle mě. Chválím hudbu! (11.02.2016)