Silent Pain
Réžia:
Martin Hollý ml.Scenár:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (viac)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (413)
Dramaticky výborne spracované málo známe dielko o smutnej stránke našich nedávnych dejín. To najlepšie na filme bolo ako sa nakoniec krásne celý príbeh vyskladal a ako bola dejová linka koncipovaná - vôbec nie štandardným spôsobom a práve to bolo na tom to najzaujímavejšie. Záver ponúka divákovi širokú paletu rôznych pocitov od smiechu až po smútok a trpkosť. Ono takých ľudí ako bol nadporučík Kopřiva bolo vtedy viac, hlavne na vojne, kde vždy chýbal zdravý rozum, zato však nechýbal nadbytok alkoholu a smiešny pocit dôležitosti. 85/100 ()
Velká škoda, že se filmem táhli dvě dějové linky minulost a současnost. Obě byli neskutečně zajímavé a velmi dramatické a tak se zákonitě stalo, že se vzájemně rušili. To je naštěstí jediná chybička tohoto jinak vynikajícího snímku. Krutá doba, vynikající herecký výkon Rudolfa Hrušinskýho a silné jednotlivé scény, to jsou tři nejsilnější atributy tohoto filmu. Psát o vládě komoušů v 50letech asi už nemá cenu, zbývá si buď hořce uplivnout a nebo se kouknout na Tichou bolest. Pan Rudolf Hrušinský.....o jeho hereckým talentu by se mohla napsat tlustá kniha a pořád by to málo. Je to právě on, kdo dokáže tichou bolest nést v sobě a předávat jí prostřednictvím kamery na divákovi. Silných scén bylo hodně, vybavuje se mě například ta, když tajná policie přišla pro Jankova otce s pistolema v rukou a já jakožto divák už znal jeho osud a jen bezmocně sledoval jak malý Janek se svým dědou nechápavě pozoruje otcovo zatýkání. V tu chvíli jsem měl husinu nebo ta, ve který Martin Dejdar odmítá postavit most přes bažinu. Jak to všechno skončí jsem asi tušil a možná právě proto jsem si při sledování tohoto snímku prožil jednu vlastní velkou tichou bolest. ()
Po dnešním shlédnutí musím žel hvězdičku ubrat, protože to není tak skvělý film, jak jsem si jej pamatoval. Rudolf Hrušínský sice skutečně exceluje, ale režie není nijak světoborná, i když hojné použití retrospektiv skutečně funguje. Kamera je ovšem dosti nezajímavá a také s hudbou bych osobně pracoval rozhodně výrazněji. Svatopluk Havelka je přitom skvělý skladatel, takže jde doslova o promarněnou příležitost. Vítězslav Jandák je sice jako lampasák výborný, ale přesto právě "vojenský" rozměr filmu ubližuje nejvíc, neboť (převážně tragikomických) filmů z vojenského prostředí padesátých let je v české kinematografii první poloviny let devadesátých několik a jednotlivé pitoreksní a tragikomické figurky velitelů jsou do značné míry zaměnitelné a díky řadě "variací" v posledu i dosti nudné. Méně humoru by Tiché bolesti rozhodně prospělo, byl by koncentrovanější a méně rozbitý... Zajímavé komentáře: jatamansi, Karlos80, DaViD´82, sportovec, ()
Silný příběh vychází z autobiografického scénáře Jiřího Křižana. Herecky výborný Rudolf Hrušinský, zdárně mu sekundoval Ivan Jiřík. Miroslav Táborský v jedné ze svých prvních rolí se v davu vojáků ztratil, Vítězslav Jandák zahrál klasicky, jandákovsky. Pěkný motiv slivovice. 4 hvězdičky dávám i za pohotovost, s jakou film vznikl bezprostředně po Listopadu. ()
Tichá bolesť je príkladom, kam by sa mohla uberať československá kinematografia v otázke vyrovnávania sa so svojou minulosťou v porevuločnej dobe. Lenže nestalo sa tak a my sme si zvykli na pelíškovský štýl, ktorý má síce dosť do seba, ale o nejakom úprimnom náhľade na problém asi nemôže byť reč. Tichú bolesť nikto nepozná, a tak asi ani nemohla žiadnu vlnu naštartovať. Má svoje chyby, počiatkom 90. rokov musel byť každý súdruh nadporučík kolosálny k...t a robiť veci, ktoré by ani podpriemerne inteligentný človek neurobil. Tichá bolesť má prekvapivo zaujímavú naratívnu štruktúru, ktorá nás nevedie za ručičku, treba byť stále v strehu, aby sa divák nestratil. Dôležitým faktorom je herec v hlavnej úlohe, sympatický Ivan Jiřík a ešte dôležitejší jeho sparing partner Rudolf Hrušínský. Vytvorili tak jednu z nezabudnuteľných dvojíc našeho filmu, ak teda ignorujeme fakt, že samotný film je bohužiaľ neprávom zabudnutý. Z polhviezdy sa štvrtá hviezda stala vďaka národnej hrdosti, Martin Hollý si ju za svoj celoživotný prínos zaslúži. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (6)
- Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
- Natáčení probíhalo především v Brankách, Valašském Meziříčí a Brně. Vlakové nádraží bylo natočeno v Jílovém u Prahy. Věznici si zahrál Mírov. (rakovnik)
- Postava Vítězslava Jandáka ve filmu říká: „Byl jsem kapitánem tankového praporu.“ Zajímavé je, že o rok později si Jandák velitele tankového praporu s hodností kapitána skutečně zahrál ve filmu Tankový prapor (1991). (Pelidor)
Reklama