Úplné zatmenie

Možná je to trošku nesmyslné, ale i přes famózní herecké výkony, reálný základ a výborně syrovou vizuální stránku, musím dát tomuhle dílu maximálně tři hvězdičky! A důvod? Ať jsou hlavní dva hrdinové jakkoli historicky přesní, odpornější dva kretény, dva nesnesitelnější ubožáky, dvě podřadnější namyšlený paka bych nenašel ani v nějaké buranské německé komedii! (17.07.2008)

Mám za to, že životopis by měl nějak svou formou (a materiálem) reflektovat i tvorbu osobnosti, o níž pojednává. Pouhý životní příběh s pár replikami na téma spáč v úvalu mi ke štěstí nestačí. Ve srovnání s Úplným zatměním jde třeba film Hodiny mnohem dál. Toto je milý, odpočinkový a zábavný snímek - no more, no less. (Může se zdát, že není fér srovnávat Úplné zatmění /což je životopis/ s Hodinami /což je adaptace knihy, která je prý mnohem více než pouhým životopisem/, ale mě by opravdu těšilo, kdyby se přesah stal normou u převyprávění života významných /i bezvýznamných/ osobností. U Hodin nemohu hodnotit jestli jsou zdařilou adaptací, neb jsem knihu nečetla.) (13.08.2010)

Zdlouhavé a bez toho aby fascinovalo. Absence veršů by nevadila, kdyby bez nich obzvláště Verlain nepůsobil jako prasácký ochlasta, který se nemůže rozhodnout mezi ženou a chlapcem - jak říká Belmondo ve filmu Zvíře "bestie nenasytná"... No a Rimbaud, ten ho jen využívá, Není přitom jasné, kdy vlastně napsali ty nesmrtelné verše a popravdě jsem k nim už napořád získala jistý odstup - asi tak jako k Máji po přečtení Máchových sprosťáren v jeho deníku. Jednoznačným kladem filmu je Leonardův herecký výkon, přičemž David Thewlis za ním nijak nezaostává. (30.03.2015)

"Jediný, co je nesnesitelný, je, že nesnesitelný není nic.." Životopisný snímek o dvou prokletých básnících Arthuru Rimbaudovi a Paulu Verlaineovi a (zejména) o jejich bouřlivém vztahu v některých pasážích nesnesitelný téměř je. Asi nejvíce ve scéně, kdy se Verlaine dožaduje po Rimbaudovi, aby mu řekl že jej miluje a ten mu na důkaz toho bodne nůž do ruky. Ten kontrast mezi tím, jak otřesně se občas jeden k druhému chovali, a tím jak v jiných momentech jeden druhého potřebovali, je vystižen poměrně silně. Přesto úplně nevím, co si mám o obou dotčených básnících po zhlédnutí tohoto filmu vlastně myslet. Moc jsem jejich chování (ať už k sobě či ke svému okolí) nerozuměl. Asi to opravdu byli "prokletí básníci", tedy nejen svoji tvorbou ale i svým životem. Zaujalo mě letmé vykreslení Rimbaudova pozdějšího života, kdy se zdá, že se tak trošku snažil vykoupit ze svých "hříchů mládí". Co jsem docela postrádal, byla poezie obou básníků. V tomto směru mi přišlo, že se Hollandová až moc soustředila na ten vztah mezi dotčenými. Jinak pokud jde o herecké výkony tak musím říct, že DiCapria v takovéto poloze jsem snad ještě neviděl. (24.10.2023)

Dva prokleté francouzské básníky nehrají Francouzi - to snad ne! A co víc, jeden je Američan a druhý dokonce Angličan! Avšak zdá se, že to vůbec nevadí. Režisérka se pokusila zobrazit bouřlivý vztah dvou osobností, dvou temných básníků. Osobně mi vůbec nevadí, že je pominuto jejich mimořádné dílo ( zejména Rimbaude stojí ještě o stupeň výš), jelikož to si lze přečíst. Verše přenechme čtenářům či nějakému dokumentu. Že jejich vztah byl zničující lze odhadnout velmi brzy. DiCaprio opět prokázal, že není jen hezounkem z Titanicu. Fanynky ovšem možná tenhle film nevydýchaly... (27.08.2010)