V odborné péči

Po Řekni, že mě miluješ další seriál, jenž prosazuje naprostou otevřenost a věrohodnost v chování postav, které jsou nudně normální jenom dokud je lépe nepoznáte. Chce to dlouze a trpělivě naslouchat, trochu přemýšlet a třeba si zkusit sebe samého představit v pozici Paula nebo jednoho z jeho pacientů. Výběr je dostatečně široký. Odrazuje akorát časová náročnost (jedna, dvě ani tři epizody vám prakticky nic nedají) a ostrost dialogů otupující český dabing. 85% Zajímavý komentář: Gazy (10.03.2009)

Další vynikající seriál a opět je u toho HBO. Nápad pro mě nový, neotřelý a neméně originální a ve své podstatě přece tak jednoduchý. 1 díl = 1 psychiatr + 1 pacient. Dohromady 5 pacientů, a tak se to střídá den co den, týden za týdnem. Seriál je vesměs natočen těmi nejzákladnějšími postupy (záběr-protizáběr). Co je ale jeho obrovskou devizou, která mě po pár dílech naprosto ohromila. Scénář. Tak brilantně napsaný kousek jsem velmi dlouho neviděl. Ihned si mě seriál získal. Pozn.: Pokud možno nesledovat na ČT2 v dabingu, kvalita je tím sražena snad o polovinu, nevím, proč tuhle příšernost TV opět vyprodukovala. (26.07.2008)

Trýznivé... Dušezpytné! - - - P.S. Jenom zase nechápu, proč to musela ta >jinoprostorní< šašskotelevizácká banda předabovat. To je fakt už téma na odbornou péči. Nebo ty debily už konečně poslat do piči... .-( - - - - - (Poprvé viděno 6.10.2008 na ČT2, komentář zde po prvním dílu jako pátý - 6.10.2008) (06.10.2008)

První série - 90 % : Jedna místnost, terapeut, klient. Společně si povídají a prožívají. Fascinující podívaná. Četl jsem vyjádření jistého odborníka, který se vyslovil ve smyslu, že by seriál klidně mohl sloužit jako součást psycho-terapeutického kurzu. Na piedestal dokonalosti tento kousek vyzdvihují vypiplané dialogy, opravdu skvělí herci a uvěřitelný psychický přerod hlavních hrdinů. Výborný seriál, ale asi ne každého toto téma zaujme...Druhá série - 85 % : (08.12.2011)

Už dávno hovorím, že vo filme/seriáli nie je skoro nič také dôležité ako dialógy. Možno už len herecké výkony. A tie tento seriál teda má oboje. Aj cvokár aj pacienti sú geniálni, normálne na nich vidíte tie city, pochybnosti, myšlienky, strach, vinu, hanbu, pýchu... Je úžasné, že keď hrdinovia rozprávajú nejaký príbeh zo života, divák sa doňho vie absolútne vžiť, pretože väčšina tých príbehov sa v nejakej podobe stala každému z nás. Je to aj tým, ako to títo veľmi kvalitní herci rozprávajú - nie je to sterilný príbeh bez zaujímavej zápletky, ale niečo, čo sa im možno stalo veľmi dávno a napriek tomu im to stále rozjatrí všetky tie dávno zabudnuté pocity, rany a sklamania. Akože, už dávno je mi jasné, že v malom uzavretom priestore sa často dá o živote a ľudskej povahe odhaliť viac ako v trojhodinovom výpravnom filme, ale že na to stačia len 2 postavy, to mi zatiaľ nenapadlo:-) (24.11.2008)