V odborné péči

Wow, již po pár dílech musím říct, že jde o velmi velmi kvalitní seriál, neskutečně originální. Jde o pohlcující, téměř hypnotizující záležitost, která donutí člověka přemýšlet nad svým vlastním životem... Gabriel Byrne je frajer, na začátku jsem o jeho obsazení nebyl úplně přesvědčen, ale zcela jsem změnil názor, on je v této úloze geniální. Navíc optimální stopáž, každý díl končí těsně předtím, než by začal nudit. --- Po 1. sérii: Jsem nadšen, opravdu jeden z klenotů dramatické tvorby. Určitě to není seriál pro každého, ale vyplatí se počkat a dát mu šanci. Viděno v originále; přestože mě ke sledování paradoxně navnadil jeden díl viděný na ČT2, dabing opravdu zabíjí velkou část emocí. --- Po 2. sérii: Noví pacienti a nové osudy Paula Westona, kvalita však neklesla ani o píď, velký palec nahoru a těším se na další díly. (09.01.2010)

Dala sem Gabrielovi druhou šanci, na sezení s nim sem se vrátila a nejenže sem musela zvednout jeho ohvězdičkování, ale taky se mi zažral pod kůži a já se do něj při finální scéně na konci 21.dílu zamilovala. Tenhle seriál je geniálně promyšlenej a emočně nasycenej a jako bonus tu neni jediný herecký poleno. (Právě nehorázná herní polenovitost byla důvod, proč sem u tý naší český kopie nevydržela ani pět sezení a přeorientovala sem se na tuhle lahůdku, takže neironický veledíky českejm nehercům!) (07.11.2011)

Už dávno hovorím, že vo filme/seriáli nie je skoro nič také dôležité ako dialógy. Možno už len herecké výkony. A tie tento seriál teda má oboje. Aj cvokár aj pacienti sú geniálni, normálne na nich vidíte tie city, pochybnosti, myšlienky, strach, vinu, hanbu, pýchu... Je úžasné, že keď hrdinovia rozprávajú nejaký príbeh zo života, divák sa doňho vie absolútne vžiť, pretože väčšina tých príbehov sa v nejakej podobe stala každému z nás. Je to aj tým, ako to títo veľmi kvalitní herci rozprávajú - nie je to sterilný príbeh bez zaujímavej zápletky, ale niečo, čo sa im možno stalo veľmi dávno a napriek tomu im to stále rozjatrí všetky tie dávno zabudnuté pocity, rany a sklamania. Akože, už dávno je mi jasné, že v malom uzavretom priestore sa často dá o živote a ľudskej povahe odhaliť viac ako v trojhodinovom výpravnom filme, ale že na to stačia len 2 postavy, to mi zatiaľ nenapadlo:-) (24.11.2008)

106 dnů ze života terapeuta Paula Westona, které z vás mimo jiné mimoděk udělají o něco lepšího posluchače. Mezi klienty ty ostatní jasně převyšuje především naprosto dokonale zahraná a skvěle napsaná postava neurotické právničky a svobodné bezdětné workaholičky Mii (pondělí, 2. řada), která si navíc vysloužila i nejlépe vypointovanou katarzi. (29.08.2011)

První řada velmi zaujala, jeden z mála seriálů co jde do hloubky, i když přístup je pořád takový povrchnější (američtější). Druhá řada má velmi vlažný rozběh a kvalitních dílů je do náprstku, pro mě bylo rušivé to, že se seriál začal moc zabývat rolí psychologa a pacienti byli až na dalších místech. I kamera a dialogy jsou o hodně slabší než první řada, ale pořád to má něco do sebe. V seriálech solitér určený pro empatické lidi. (90%; 80%) (23.01.2009)