V odborné péči

Tak konečně jsem dokoukal celou první sérii a slovo, které se mi dere do úst je - bravurní. In Treatment je americkou variací na izraelský seriál BeTipul. Celý koncept této podíváné je založen na dlouhých dialozích, a proto potěší spíše oko náročnějšího diváka. Hlavní postavou je psychoterapeut Dr. Paul Weston, který i přes své zaměstnání má sám velké osobní problémy. Gabriel Byrne je v hlavní roli opravdu vynikající a natolik přesvědčivý, že by mu člověk dokonce věřil, že má k úspěšné herecké kariéře otevřenou i psychologickou poradnu jako takový menší "vedlejšák". Každý díl představuje jeden všední den v týdnu a jiného pacienta, kromě pátku, kdy naopak samotný Paul usedá do pacientského křesla. Divák má možnost shlédnout celkem 9 týdnů. Postavy, které Dr. Weston léčí, okamžitě zaujmou a je neskutečně zajímavé sledovat jejich vývoj v průběhu terapie. Ne každá epizoda se ovšem odehrává za zdmi Paulovy ordinace, postupem času se nám odkrývá čím dál více ze soukromí hlavního hrdiny včetně příslušníků jeho rodiny. Těch 43 dílů je sice běh na dlouhou trať, ale rozhodně se vyplatí dorazit až do cíle. Jednoduše se jedná o jedinečný seriálový zážitek. V přípravách je navíc už druhá sezóna, těším se. (31.07.2008)

První řada velmi zaujala, jeden z mála seriálů co jde do hloubky, i když přístup je pořád takový povrchnější (američtější). Druhá řada má velmi vlažný rozběh a kvalitních dílů je do náprstku, pro mě bylo rušivé to, že se seriál začal moc zabývat rolí psychologa a pacienti byli až na dalších místech. I kamera a dialogy jsou o hodně slabší než první řada, ale pořád to má něco do sebe. V seriálech solitér určený pro empatické lidi. (90%; 80%) (23.01.2009)

106 dnů ze života terapeuta Paula Westona, které z vás mimo jiné mimoděk udělají o něco lepšího posluchače. Mezi klienty ty ostatní jasně převyšuje především naprosto dokonale zahraná a skvěle napsaná postava neurotické právničky a svobodné bezdětné workaholičky Mii (pondělí, 2. řada), která si navíc vysloužila i nejlépe vypointovanou katarzi. (29.08.2011)

Už dávno hovorím, že vo filme/seriáli nie je skoro nič také dôležité ako dialógy. Možno už len herecké výkony. A tie tento seriál teda má oboje. Aj cvokár aj pacienti sú geniálni, normálne na nich vidíte tie city, pochybnosti, myšlienky, strach, vinu, hanbu, pýchu... Je úžasné, že keď hrdinovia rozprávajú nejaký príbeh zo života, divák sa doňho vie absolútne vžiť, pretože väčšina tých príbehov sa v nejakej podobe stala každému z nás. Je to aj tým, ako to títo veľmi kvalitní herci rozprávajú - nie je to sterilný príbeh bez zaujímavej zápletky, ale niečo, čo sa im možno stalo veľmi dávno a napriek tomu im to stále rozjatrí všetky tie dávno zabudnuté pocity, rany a sklamania. Akože, už dávno je mi jasné, že v malom uzavretom priestore sa často dá o živote a ľudskej povahe odhaliť viac ako v trojhodinovom výpravnom filme, ale že na to stačia len 2 postavy, to mi zatiaľ nenapadlo:-) (24.11.2008)

Další vynikající seriál a opět je u toho HBO. Nápad pro mě nový, neotřelý a neméně originální a ve své podstatě přece tak jednoduchý. 1 díl = 1 psychiatr + 1 pacient. Dohromady 5 pacientů, a tak se to střídá den co den, týden za týdnem. Seriál je vesměs natočen těmi nejzákladnějšími postupy (záběr-protizáběr). Co je ale jeho obrovskou devizou, která mě po pár dílech naprosto ohromila. Scénář. Tak brilantně napsaný kousek jsem velmi dlouho neviděl. Ihned si mě seriál získal. Pozn.: Pokud možno nesledovat na ČT2 v dabingu, kvalita je tím sražena snad o polovinu, nevím, proč tuhle příšernost TV opět vyprodukovala. (26.07.2008)