Medená veža

´Medená veža´ je prvým filmom z tzv. horskej trilógie. Po ňom prišli ešte ´Orlie pierko´(1971) a ´Stratená dolina´ (1976). ´R´ (Ivan Mistrík) rozpráva príbeh svoj a svojich dvoch kamarátov Pirina (Štefan Kvietik) a Valéra (Ivan Rajniak). Sú chatármi v Stratenej doline. Táto sezónna práca im vyhovuje. Sú ďaleko od ľudí, majú čas na lezenie po skalách, len občas prídu turisti. Ivan Bukovčan vo svojej neskoršej tvorbe vytváral postavy, ktoré boli uzavreté, mali svoj okruh ľudí, neprispôsobili sa priemeru, mali vyhranené vlastnosti, ktoré im spôsobovali problémy. A takíto sú aj traja kamaráti. Úplne si vyhovujú, ich život je jednoduchý. Ale iba kým sa Pirin neožení so Saškou (Emília Vášáryová). Tá s nimi síce zostane a prispôsobuje sa, ale pomery v chate sa pomaly menia. Pirin je stále so Saškou a ´R´ si zostal s Valérom. Valér má svoje pašovanie z Poľska, ´R´ zase pozoruje, ako sa Pirin mení. Saška je ako motýľ, je priateľská, ale potrebuje slobodu a dôveru. Tie jej však Pirin kvôli svojej žiarlivosti nemôže dať. Situácia sa vyhrotí, keď zistí, že Saška má tajomstvo. Každá postava a jej myšlienky vynikajú v ľudoprázdnom prostredí na pozadí skál. Ich mohutnosť akoby koncentrovala charakter človeka. Herci v hlavných aj vedľajších postavách sú výborní a režisérovi Hollému sa podarilo zachytiť číre kamarátstvo. (24.03.2015)

Velmi silné drama o životě, o lásce a o nádherné a drsné přírodě. Slovensko zde ukazuje svou nejkrásnější stránku, a to jsou nádherné hory, které vám v některých záběrech vyrazí dech a možná i způsobí závrať. Do toho je pak vložený příběh o kráse a žárlivosti, který je skvěle, až minimalisticky zahrán. (26.11.2014)

V mojom veľmi krátkom rebríčku slovenských filmov je na prvom mieste a pri jeho sledovaní sa vždy vo mne premelie neskutočné množstvo emócií.Nechýba ani pocit pýchy,že "sme" natočili takú nádheru.Vek-to je to jediné,čo mám s Medenou vežou spoločné,ona je totiž BEZCHYBNÁ.A určite ma prežije.Vďaka príbehu,ktorý je podaný profesionálne a s citom,vďaka hercom, hudbe,humoru i reálnosti postáv.Vtedy dávno v tom kine to musela byť bomba! (19.03.2009)

"Člověk může utíkat před lidmi, nikdy však neuteče před sebou…" Dech beroucí scenerie tatranských hor, dech beroucí hudba Zdeňka Lišky a především lidsky silný příběh tří přátel, do jejichž společného života v horách osudově vstoupí jedna krásná žena v podání Emilie Vašáryové. Žena, jež je jako "motýl, kterého se nikdy nepodaří chytit do dlaní". Tato skutečnosti je příčinou žárlivosti, která má nakonec dvojnásobně tragické důsledky. Jediné, co mi na celém filmu moc nesedlo byla ta pašerácká dějová linka, která v samotném závěru poněkud přebije celkové vyznění snímku. Jakoby tu ani tolik nešlo o ono vyústění osudu postavy Pirina a jeho manželky Sašky, ale o to, jak skončili jeho kamarádi. Jsem si vědom toho, že film má volné pokračování, které s onou dějovou linkou dále pracuje, přesto mě ale závěr v tomto směru maličko pokazil celkový dojem z filmu. Jinak by to totiž bylo jasných pět hvězdiček...Ale třeba až na to kouknu někdy podruhé, ještě tu pátou hvězdičku přidám. (26.12.2017)

(2x) ,,Rozpoviem vám príbeh Stratenej doliny, ktorá sa končí tam, kde začína nebo. Poznáme tu skalu a každá skala tu pozná naše dlane..." Čo k tomu dodať? Jeden z najlepších slovenských filmov vôbec. Klasika s vynikajúcimi hereckými výkonmi. Láska, priateľstvo a ženský pôvab, rovnako ako krásne prostredie Vysokých Tatier, kontrastujú so žiarlivosťou, neverou a depresívnymi pocitmi hrdinov po tragickej udalosti. Vedľa skvelých hereckých výkonov troch hlavných predstaviteľov i Emílie Vášaryovej dotvára správny filmový zážitok scénická hudba Zdeňka Lišky, za ktorou sa už samo o sebe skrýva čosi osudného, tragického (veľmi podobná melódia ako v Hříšních lidech města pražského v dieli Hra). Veľmi smutné, ale zároveň tak krásne, ukľudňujúce, dává i priestor k zamysleniu sa a pri záverečnom komentári Ivana Místríka doslova mrazí... (20.05.2017)