Plavčík a Vratko

Slovenské pohádky 80. let natáčené v německé koprodukci patří k tomu nejlepšímu, na co můžou být Slováci právem pyšní. Částečně to platí i o této pohádce na motivy Pavla Dobšinského, případně Karla Jaromíra Erbena. I zde nechybí nezaměnitelná atmosféra, kterou jsem si jako divák velmi užíval. Herecky je to už krapet horší. Michal Dočolomanský jako zlý král je výborný, stejně tak mnohé herecké osazenstvo. Ovšem jinde je to horší. Štefan Skrúcaný v roli Plaváčka je sice velmi hezký, ale herecky mě moc nezaujal, a Marek Ťapák v roli Plaváčkova druha Mozola je tu navíc a vyloženě mimo. Nevyrovnanost je bohužel i u původního českého kinodabingu. Někde hlasy sedí, ale předabovat pány Lasicu a Satinského, když oba češtinu perfektně ovládali, se mi moc nelíbilo. A ten, kdo navrhl, aby Vlada Můlllera namluvil Miroslav Moravec (!), by si zasloužil naplácet na zadek. (15.07.2023)

Slovenská verze pohádky o Plaváčkovi je dost potemnělá, a přináší některé motivy které v české verzi nejsou. Pěkná je výprava (kulisy hradů Pernštejn a Zvíkov dělají své), hezky zpěvná je hudba Svetozára Stračiny, ale nelíbila se mi postava kouzelníka (Lasica), který se svou magií  kousky snaží překazit Plaváčkovi v jeho cestě za dědem Vševědem. Poznámku bych měl k českému dabingu. U některých postav se předabování nedivím, ale že takový Vlado Müller musel mluvit hlasem Miroslava Moravce, když v řadě filmů mluvil sám česky, to mi přišla vcelku škoda. (24.02.2023)

celé nejaké strnulé. dočko sa príliš nevytiahol, pokorná taká nejaká celá dementná a zhulená, skrúcaný tiež nezabodoval, mať pekné modré (a škuľavé) oči nestačí. ešteže to ťapák trocha potiahol. vášáryová sa vyznamenala dôstojným ničím. zámer dobrý, výsledok priemerný. body za nostalgiu. polónyi asi jeden z najhorších šašov v histórii rozprávok. to nie je ako króner v soľ nad zlato. skrátka, priemer. príjemné znovuzjavenie geniálneho dua L+S, ale tu nedostali príležitosť. nič extra. natočilo sa x lepších kúskov. (05.03.2024)

Jedna z mojich najobľúbenejších slovenských rozprávok vôbec. Videl som ju snáď 20x a rád si ju pripomínom hlavne na vianoce. Prekrásne exteriéry, ústredný hudobný motív je nezabudnuteľný a prvý film kde som zniesol i Štefana Skrúcaného. P.S. Keby bola táto rozprávka výhradne pod českou záštitou, nachádzala by sa samozrejme v červených číslach. (24.12.2012)

Stejně jako v českých pohádkách pokud vidím pány herce jako Werich, Svěráka, Smoljaka, tak cítím něco víc, než texty a to moudro, nebo něco nadčasové, tak i tady když vidím Satinského s Lasicou, cítím totéž. Ale tahleta pohádka u mě stejně nevyhrála, protože si vždy budu pamatovat tu o deset let mladší a to pro svou filozofskou povahu a krásu textů. (02.01.2014)