Umierajúce zviera

Jako drama stárnoucího muže, který hledá příležitost k sexuálnímu povyražení a nalezne poslední skutečnou lásku svého života, je to na 5*, protože Penélope Cruz a Ben Kingsley patří k elitě ve své herecké generaci a Isabel Coixet to umí nasnímat s elegancí a citem. Jako filmová adaptace literárního díla Philipa Rotha je to s bídou na tři, viz komentář uživatele Marigolda. Osobně jsem sice literární předlohu nečetl, ale znám jiné Rothovy knihy a kdyby psal tak, jak tlumočí Isabel, nebyl by považován za jednoho z největších, ne-li vůbec největšího amerického romanopisce. Chybí tam hořkost, sobectví, chybí tam ta temná stránka partnerského vztahu, zůstala jen romantika, tragika nenaplněných představ a vážné nemoci. Celkový dojem: 75 %. (28.08.2014)

Stárnoucí profesor a divadelní kritik David Kepesh nejen že rozumí umění, ale rozumí i ženám. A tak si začne vztah s o třicet let mladší krásnou studentkou kubánské národnosti Consuelou. Dívka se stane jeho osudovou láskou a smyslem života, ale současně bude lapen v síti spalující vášně a věčných pochybností zda je on pro mladou krasavici tím pravým mužem. Sžírán žárlivostí si nedovede představit po jejím boku nikoho jiného, ale jeho štěstí netrvá věčně. Po čase odloučení se Consuela k Davidovi vrací, ale má rakovinu. David bude muset zhodnotit svůj dosavadní život a pohlédnout kruté pravdě do očí. Kontroverzní povídku Philipa Rotha se rozhodla do filmové podoby převést režisérka Isabel Coixet a v první polovině má film mírný nádech skandálního filmu s erotickým podtextem, což je fajn, stejně jako pohled na nahé tělo Penélope Cruz, ale ve druhé polovině ztratí film svoje předivo kontroverze a více začne tlačit na emoční strunu, což už mu tolik nesvědčí, stejně jako Penélope Cruz její ostříhané vlasy, a film se dost vleče. Je to hlavně škoda v tom, že Kingsley a Cruzová jsou ve svých rolích brilantní a film bez nich by v sobě neměl ani z poloviny ten náboj, co má. (11.11.2009)

Scénář: Nicholas Meyer .. Na jméno Isabel Coixet slyším dobře a doposud jsem byl její tvorbou nadšený. Tentokrát však výsledek drhne. Není to ani tak jejím pomalým režijním stylem, který postupně zachycuje intimitu a emoce, ale spíše zvoleným scénářem (doposud se je psala sama), který prostě nemá takovou sílu a nepřináší (kromě pár pravdivých monologů) něco pamětihodnějšího. Jde jen o standardní sentimentální příběh bez nějakého výrazného vykolejení (v pozitivním směru). Ben Kingsley po čase v roli, na kterou jsou potřeba koule, u Penélope Cruz zase prsa. Maňana. (12.10.2008)

Čekání na Penélope ve Vicky Cristina Barcelona jsem si chtěl zkrátit filmem Elegy, kde hraje společně s Benem Kingsleym. Zpětně se však stydím a slovo '''zkrátit''' - dávám do mnohých uvozovek. Jedná se prakticky o herecký koncert těchto dvou person, téma je dosti sexuální (podle povídky Philipa Rotha - díky @ za osvěžení paměti) a věřte mi, že si film (včetně nádherné Penélope) z hlavy jen tak nevyženete. Nejradši bych teď celý text smazal a namísto komentáře vštípil otisk mých pocitů.. budiž aspoň náznak - a nechávám se dále unášet .. aaaaaachhhhh. (26.11.2008)

Příběh začíná vyprávěním: "Myslím, že to byla Betsy Davisová, kdo řekl: "Stáří není pro sraby". A určitě to byl Tolstoj, kdo řekl: "Největší překvapení v lidském životě je stáří". ......... "Stáří, ... to vás zaskočí. A z ničeho nic se ptáte sami sebe, i já se ptám sám sebe, proč se stařec nemůže chovat úměrně věku. Jak je možné, že se i já stále dokola zúčastňuji živočišné stránky lidské komedie. Protože v mé hlavě se nic nezmění. ....................... Jmenovala se Consuela Castillová. Byla to moje studentka .........." (30.08.2009)