Umierajúce zviera

Velmi zdařila adaptace románu P.Rotha. Samozřejmě, že téměř nikdy se žádnému režisérovi nepodaří přenést celý děj z knihy na plátno, takže tady také schází některé pasáže a některé dosti naturalisticky líčené. Ale do pojetí Isabel Coixet by takové scény asi ani nezapadly a působily by rušivě. Ostatně, celá kniha je založena na úvahách a vnitřních myšlenkových pochodech hlavního hrdiny, což by z filmu zcela vymazalo ostatní postavy. Tento snímek vyznívá v konečném důsledku jako oslava Penélope Cruz a jejího éterického vzezření. Nezaujímám negativní postoj vůči Benu Kingsleymu, ale on se mi do role Davida vůbec nehodil a trochu mě to celou stopáž rozčilovalo. Isabel Coixet ostatní herce zvolila náramně dobře - Sarsgaard, Clarkson i Hopper jsou výteční, o Penélope nemluvě, ale Ben Kingsley měl být nahrazen někým jiným, například Anthony Hopkinsem, Al Pacinem, atd... (12.07.2009)

Stárnoucí profesor a divadelní kritik David Kepesh nejen že rozumí umění, ale rozumí i ženám. A tak si začne vztah s o třicet let mladší krásnou studentkou kubánské národnosti Consuelou. Dívka se stane jeho osudovou láskou a smyslem života, ale současně bude lapen v síti spalující vášně a věčných pochybností zda je on pro mladou krasavici tím pravým mužem. Sžírán žárlivostí si nedovede představit po jejím boku nikoho jiného, ale jeho štěstí netrvá věčně. Po čase odloučení se Consuela k Davidovi vrací, ale má rakovinu. David bude muset zhodnotit svůj dosavadní život a pohlédnout kruté pravdě do očí. Kontroverzní povídku Philipa Rotha se rozhodla do filmové podoby převést režisérka Isabel Coixet a v první polovině má film mírný nádech skandálního filmu s erotickým podtextem, což je fajn, stejně jako pohled na nahé tělo Penélope Cruz, ale ve druhé polovině ztratí film svoje předivo kontroverze a více začne tlačit na emoční strunu, což už mu tolik nesvědčí, stejně jako Penélope Cruz její ostříhané vlasy, a film se dost vleče. Je to hlavně škoda v tom, že Kingsley a Cruzová jsou ve svých rolích brilantní a film bez nich by v sobě neměl ani z poloviny ten náboj, co má. (11.11.2009)

Průměrné. Z Rothova fenomenálního textu udělala Coixet a scénárista Meyer sentimentální a okoukanou love story. Žádná dráždivost, anarchie, pornografie, je to hodné, uměřené, rozvláčné a místy dost nudné. Vyčnívá jen solidní Kingsley a výtečný Hopper (ten jeho cynismus měl ve filmu vévodit!). Vřele doporučuju místo lístku koupit knihu a namísto dvou hodin v kině ji přečíst. Netrvá to o moc déle a je to nekonečně silnější zážitek. (06.10.2008)

Sobecké zranitelné Zvíře a čarovně okouzlující Kráska. Těžko říct, kolik zásluh přisoudit citlivé režii, silné látce z předlohy nebo uchvacujícím hereckým výkonům, pravdou totiž zůstává, že tahle kombinace hypnotizuje od prvního do posledního dialogu. Ať už jde o blízká témata žárlivosti či nestálosti nebo o ty vzdálenější typu stáří, nelze než se opatrně vypointovanému příběhu klanět. (08.11.2010)

"Máš nejkrásnější ňadra světa.." - "Líbí se ti ??" - "Uctívám je !!" Nedokázal bych nesouhlasit..;) Rozhodně ne s adorací ňader Penélope Cruz !! Stejně jako nedokážu pochopit ty, které tohle Umírající zvíře nepohltilo, byť tedy scénář Nicholase Meyera Rothův skvostný román velmi silně redukuje a zplošťuje, nehledě na skutečnost, s jakou příběh zhruba v polovině posouvá od ironického románku k hutnému žalozpěvu, v němž Ben Kingsley hraje jako o život s takovou samozřejmostí, až se tají dech.. Španělská režisérka, mně doposud vlastně zcela neznámá, Isabel Coixet to v těch dramatických pasážích dává fantastickým způsobem, a tak nakonec její lehce žánrově schizofrenní, byť zjevně zcela cíleně, snímek platí za opravdu skvostný kousek, přes všechny jeho zcela zřejmé nedostatky.. [ Dabing 2/10 ] Poměrně velká tragédie Studia Budíkov.. (07.03.2015)