Mamut

Práca, ničiaca vzťahy medzi rodičmi navzájom, medzi rodičmi a potomkami a tiež zdravie potomkov. Realisticky, presne, v paralelných príbehoch členov a opatrovateľky jednej rodiny. Poznámka: Sloboda a jej miera spočíva v miere možnosti človeka robiť si počas svojho života to, čo naozaj chce, ako to chce a kedy to chce (do tejto práce pritom plnohodnotne patrí aj ničnerobenie, túlanie sa, vzdelávanie sa, čítanie čohokoľvek, chov zvierat, výchova detí a podobne). Zároveň sloboda spočíva v miere akou štát (obec, komunita) túto činnosť alebo aj nečinnosť odmeňuje zhruba rovnocenným dôstojným životným zaopatrením. Pokiaľ k tomuto nedôjde, sloboda nikdy nebude. Do akej miery je to umožnené bez straty ľudskej dôstojnosti robiť dnes, taká je miera slobody jednotlivca. Samozrejme, existovalo by aj obmedzenie vo výkone ne/činnosti, spočívajúce v zamedzení ubližovania živým tvorom. (11.02.2013)

„Vidíš to bílý? Víš, co to je?“ - „Co?“ - „Mamut. Slyšíš dobře. Ten chlupatej slon, co vymřel před pěti tisíci lety nebo tak nějak. Teď podnikají výpravy na Sibiř a ty zmrzlý zvířata vykopávají. Jejich kly pět let vysoušejí, až pak je můžou uříznout a dělat intarzie.“ - „Mamut...“ - „Nejlepší pero na světě. Za tři tácy.“ Nemůžu si pomoct, ale kupříkladu oproti režisérovým předchozím filmům Lilja či Společně jsem byl u Mamuta emocionálně mnohem méně zapojen. Základní problém definovaný jako rodiče nemají na své děti čas kvůli práci (a to bez ohledu na sociální status) mi tu vychází poměrně banálně. Tím spíš, když všichni v tomto filmu si na své děti chtějí udělat čas (v reálném světě kolem sebe vidím totiž úplně jiné důvody). Příběhově jsem se sice nenudil a herecky to také špatné nebylo, ale film mi nenabídl nic, co by mnou víc hnulo. Samotný závěr pak zřejmě měl nabídnout jistou naději, osobně si ovšem myslím, že se téměř vše brzo vrátilo do starých kolejí (a třeba takový „přešlap“ manžela vyšuměl do prázdna). Dávám čistý průměr. (10.06.2023)

Moodysson prešiel od tej najzapadlejšej diery v Švédsku pred desiatimi rokmi na film odohrávajúci sa po celom svete, a nestratil pritom nič zo svojej neuveriteľnej schopnosti priblížiť ľudské pocity a úsporným štýlom vyrozprávať príbeh, ktorý chytí za srdce. Netlačí na pílu, nič nepreháňa, opäť nepredvádza vlastne nič výnimočné... iba triviálne historky... ale tá humanistická sila, ktorou dokáže nenápadne priblížiť každú jednu postavu, je strhujúca... (10.03.2010)

Velké zklamání. První polovinu filmu jsem měl pocit, že se stane něco, co zásadním způsobem změní vyznění snímku nebo životy protagonistů, dokonce to i místy tak nějak "bublalo" v očekání nějaké kolize...Ty drobné dějové zlomy byly dost dobře předvídatelné a osudy postav nezanechají v divákovi výraznější stopu. Tím nechci říci, že témata odcizení, mateřského pouta a ztráty blízkých lidí nejsou důležitá, pouze toto zpracování bylo poněkud povrchní, nešlo až na dřeň, škoda. (28.12.2011)

Příběh ukazující realitu všedních dnů, zdůrazňující obrovské rozdíly životních podmínek v dnešním globálním světě. Ve výsledku však ukazující, že ať už jste chudí či bohatí, tak problémy a výčitky máme všichni stejné. Podstatou filmu je zamyšlení se nad vztahem rodič-dítě: nic není tak důležitého jako společně ztrávený čas, ať už si namlouváme cokoliv. Škoda, že ani uvědomění si tohoto faktu nás nepřiměje změnit náš život a naše priority. Tento snímek nepatří k těm, které vás vtáhnou okamžitě do děje a zaujme v první minutě, ale rozhodně se vyplatí počkat si na celkový dojem, který je v tomto případě velmi inspirativní a nutící k zamyšlení. Významným plusem je zde navíc výborně vybraná hudba, která dokonale dokresluje děj filmu. (19.01.2010)