2012

Mám rád katastrofické filmy. Film mě často dokáže uspokojit čistě útokem na první signální tím, že mi nabídne strhující záběry, kde něco vybuchuje nebo se něco bortí. Při letmém pohledu na to, o čem vypráví film 2012, jsem byl v očekávání skvělé podívané. Přestože se v tomto novém počinu Rolanda Emmericha mnoho velkolepě destruktivních scén objevuje, jsem spíš z výsledku zklamán. Kromě úžasných výbuchů potřebuji také hrdiny, o které se mohu bát, příběh nebo aspoň nástih příběhu, který mě strhne a není za hranicí parodie. Tento film hranice parodie překračuje většinu své hrací doby. Abych byl dobře pochopen: nehledám ve filmech podobného ražení nutně logiku, pravděpodobnost a nevadí mi jestli se dozvím, že nevídané katastrofy vyvolalo cosi jako zmutovaná neutrina. Problém je v tom, že kdykoli nějaká postava otevře pusu, je to jako z filmu bratří Zuckerů z osmdesátých let. Říct, že se tu lidé chovají nesmyslně, je ještě hodně slabé. Většině postav jsem vlastně přál, aby umřely co nejrychleji a já už je nemusel poslouchat. Všechny ty různé nablblé loučící telefonáty mi už lezly krkem. A akční scény - jsem opravdu velkolepé (za to ty dvě hvězdy), ale - jednak jich není tolik, film je příliš dlouhý a většinu doby tak právě různí nezajímaví lidé plácají kraviny a jednak jejich přemrštěnost je tak velká že je to dost na škodu. Kdyby Emmerich trochu ubral plyn, ještě by mě to mohlo strhbnout, ale takto... Jeden příklad: mám velmi rád destrukční scénu v Dnu nezávislosti, jak vybuchují mrakodrapy, auta létají kolem, letadlo odletí na poslední chvíli a pak je tam pes, který na poslední chvíli skočí do bezpečí - ten psí závěr této scény ve mně vyvolal úsměv a bral jsem to snad za vědomé pobavení od režiséra. Teď o tom pochybuju. Scéna několikanásobně utíkající rodiny Johna Cusacka (auto, letadýlko, další auto, letadlo) je jako ta přemrštěná scéna se psem z nezávislého dne natažená na dvacet minut. A když už jsou meze, kdy se člověk o hrdiny bojí a kdy se už směje stupidnosti toho, co se před ním odehrává, překročeny po třicáté, člověk už to nemůže brát vážně ani trochu, čímž ztratí celé ty úžasně vypadající scény na zajímavosti. A závěr je moc dlouhý, bez napětí, když už jsme předtím viděli velkolepé scény bortících se kontinentů, tak poslední půlhodina je vlastně nicotná záležitost uvnitř zaplavovaných chodeb. Podobně do ztracena třeba vycházel i Den poté, úžasné efekty ze začátku (tornáda, vlny, zamrzlý vrtulník), aby byl pak závěr zcela o ničem - o putovaní zasněženou plání. A hudba Haralda Klosera je zcela průměrná, škoda, že už dávno Emmerich nedělá s Davidem Arnoldem. (26.01.2010)

Je to sice na hraně 3 a 4 hvězd, ale přikláním se nahoru za ty fantasticky udělané triky. Dějově je to ale dost prostinké, vlastně to (zjednodušeně řečeno) kopíruje scénář asi tak 80% katastrofických filmů, natočených před tímto blockbusterem. Z herců bych zmínil sympatickou Amandu Peet (mám pro ni trochu slabost od Můj soused zabiják), roztomilý part si osobitě sehrál Woody Harrelson, zbytek herců jen nerušeně plynul na povrchu scénáře... Film jsem viděl dabovaný a musím říci, že jinak relativně poslouchatelný dabing pro mě osobně degradoval jediný hlas, a to dabing postavy Jurije Karpova. Abych to zkrátil - už mě se*ou všichni ti filmoví Rusové, co mluví cizí řečí s absolutně příšerným a bohužel stále stejným přízvukem... :-( (16.10.2010)

Den nezávislosti meets Titanic. Neboli přesně to, co zkušenost a trailery velí očekávat. Monstrózní katastrofické inferno s patetickými dialogy, srdceryvnými proslovy a pár výborně mířenými hláškami (Rusové vládnou), u kterého se Emmerichovým antifandům obrátí žaludek vzhůru nohama. Pokud ale máte pro hloupé a vysoce destruktivní americké blockbustery slabost, nemůžete si 2012 neužít. 7/10 (05.11.2009)

Nathalie to so svojim "catastromedy" vystihla uplne presne. Film o katastrofe, ktory presne podla predpokladov z hladiska logiky deja, ako i modelovych postaviciek je sam katastrofou. Sablona jednorozmernych postaviciek ako i celkoveho rozvrstvenia filmu daneho zanru je naplnena do poslednej kolonky, cim film straca akekolvek napatie a u divaka hranicu nuly atakuje zaujem o postavy. Ovsem, dej obsahuje takmer pravidelne roztrusene "far beyond over the top" momenty, ktore su natolko absurdne, az su k smiechu (a je mi fuk, ci to Emmerich myslel vazne, alebo ide o umyslene vtipkovanie - funguje to tak aj tak). Smutne je to, ze na filme zalozenom na efektoch ma efekty vobec nebrali (nie su zle, len su "remeselne" bezpohlavne), prave naopak, vzdy som cakal na dalsiu hlasku/nelogickost. Ale aj napriek tomu dufam, ze na dalsi katastroficky film uz Emmerich nebude mat chut a ani peniaze, pretoze ID4 sa uz opakovat nebude. (06.11.2009)

Roland toci tak priehladne a tak hlupe filmy, ze mu to snad nikto ani nemoze mat za zle, pretoze nikto so zdravym rozumom nemoze brat takuto popcornovu jednohubku vazne. Pokial ste si aspon 4-krat za film poklepali po hlave, ze jezismariajozefe, to je blbost a trikrat zhikli jeeeeej, to je super, wow, parada, tak misia pana Emmericha je splnena a vy ste totalne zmateni, ale zaroven nadseni. Plus to zarobili kolko malo a este aj viac, takze ja nemam vyhrady, skvelo som sa bavila... A Amanda Peet je bozska. (20.11.2009)