Líbáš jako Bůh

Nemá cenu rozplývat se nad tím, že si Poledňáková pořídila dobré mladé filmové řemeslníky a že její poslední snímek nevypadá úplně jako český televizní seriál, ale už skoro západní televizní seriál. Základem jejích filmů byl, je a zůstává absolutní nevkus, trapnost a amorálnost, které se vydávají za humor a pozitivní pohled na svět. _______________ Líbáš jako Bůh se tváří jako romantická komedie pro starší zkušenější lidi, ale není v ní nic romantického (jakékoli náznaky se tu zavile sabotují), nic komického, nic dospělého, nebo snad pravdivého. Je to vylhaná slátanina a úplně umělá fikce, která jen předstírá, že má něco společného se životem. Právě v této snaze manipulativně nás přesvědčit, že film vypovídá cosi o každodennosti, spatřuju cosi obzvlášť arogantního a nesoudného ze strany autorky, která zřejme od normalizace žije v alternativním vesmíru. __________________Postavy se do jedné chovají jako zlí a sobečtí idioti, kteří navíc nejsou schopni na chvíli udržet rovnováhu, takže pořád "komicky" padají. Tvrdit o nich, že zastupují pestrost lidských typů a že v jejich soužití se ukazuje tolerance, je zvrácené. Děj nedrží pohromadě žádnou vnitřní logikou (ani nevím, kolikrát jsem si řekl WTF), jen se tu za sebe zoufale lepí scénky. ____________ Jistěže tu od předchozího paskvilu Jak se krotí krododýli víceméně zmizela "estrádní čísla" a ubylo nechutného "vizuálního šišlání" na děti (kýčovité detaily rozesmátých tvářiček), ale kvůli tomu není Líbáš jako Bůh lepší film, jen je o trochu snesitelnější. Je to rozdíl asi jako mezi bércovým vředem a pásovým oparem. Ani jednoho nám není zapotřebí. (12.02.2009)

Všimol som si, že s každým ďaľším titulom, pod ktorým je podpísaná Marie Poledňáková, ide kvalita krôčik po krôčiku nenápadne dole. Ak bude tento tredn u nej takto pokračovať ďalej, a ja som presvedčený, že bude, tak to skončí až v odpade. Komédia "Líbaš jako búh" tiež už za moc nestojí. Kŕčovitý humor, totálne lacná televízna kamera, fádna réžia, nezaujímavo spracovaný scenár. A pritom s takou plejádou kvalitných hercov, aká sa zišla pri tomto projekte, by sa dal natočiť výborný film. Pani Poledňáková ma opäť nedokázala presvedčiť o svojich režisérskych kvalitách. ** (17.12.2011)

Řekl bych, že tento film je všeobecně podceňovaný. Poledňáková sice už asi nikdy nebude ve své excelentní formě, jak tomu bylo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, ale po naprosto příšerném Jak se krotí krokodýli natočila komedii, kterou sice udržují nad vodou jednak dobří herci, jednak vyumělkované hlášky (z nichž i tak vám některé vlezou pod kůži - "Na to ti sere bílej tesák") - na druhou stranu film ty necelé dvě hodiny táhne poměrně slušně, a přestože je spíše pro střední (a snad i ještě starší) generaci, nevyhýbá se některým trapným pokusům o žerty a nečeká nás nic jiného, než absolutně přehnaný happy ending, celkem se pobavíte. (11.03.2009)

Líbáš jako Bůh je jeden ze dvou komerčně nejúspěšnějších českých filmů posledního roku, vidělo ho kolem milionu diváků, což nám dává celkem přesnou představu o průměrném vkusu českého národa. V přímém srovnání s Vejdělkovými Ženami v pokušení se ale jasně ukazuje, že Marie Poledňáková už naprosto ztratila svůj někdejší glanc a hlavně soudnost. Pomineme-li tedy typickou maloměšťáckou poetiku, která se dala vysledovat i v Poledňákové klasických komediích a která je spojujícím prvkem s Vejdělkovým kasovním trhákem, tak Poledňáková úplně propadá v oblasti situačního humoru, vázne výstavba gagů a její komedii zcela chybí funkční komediální složka. Nezasmál jsem se snad ani jednou (snad vyjma scény s plechovkou na hlavě) a vážně si myslím (a to nejenom dle hodnocení zde), že chyba není na mé straně. No zlidoví snad nějaká hláška podobně jako třeba ,,Matýsek se posral!"? Dost o tom pochybuji. Přesně to je ten rozdíl, který dělá Vejdělkovu podobně maloměšťáckou komedii únosnou a funkční, kdežto Líbáš jako Bůh bude pomalu odsunut do koloběhu repríz a postupně zapomenut. Tytam jsou časy ,,nejlepší veselohry století" (i když tenhle titul píšu do skutečně obřích uvozovek) a tatínkovské odysei... PS: Někde jsem si přečetl, že v nové Poledňákové hraje pan Arnošt Lustig, Člověk, kterého obdivuji, což byla hlavní motivace podívat se na tenhle film. Ale ani on nebyl motorem, který by můj divácký zážitek nastartoval... Podobné filmy: Ženy v pokušení (24.07.2010)

Neuvěřitelný film. Do kina jsem na to šla z recese, čekala jsem další Sněženky a machry po 25 letech, kteří byli nejen bez děje, ale i šíleně nudní; no a odcházela jsem ve skvělé rozesmáté náladě. Líbáš jako Bůh je totiž kravina, ale kravina zasahující do dvou extrémů, někdy je veskrze příjemná, jindy je tak blbá, až je dokonalá. Poledňáková zjevně neumí kombinovat obraz se zvukem, protože ať mi jinak někdo vysvětlí, proč proboha zničehonic začne hrát na plný koule Miro Žbirka. Jenže když je kino narvané, vy jste v kině s přáteli a ve veskrze dobré náladě, a když sledujete, jak je celý sál - kde výrazně kazíte věkový průměr - baví, nakonec se začnete smát taky. A je už jedno jestli tomu, že je ten film tak úžasně vtipný, nebo tomu, že je tak dokonale debilní. Jo, a abych nezapomněla. Jednou chci mít za muže chlapa jako je Jiří Bartoška. (22.02.2009)