Skřivánčí dvůr

Mám ráda bratry Taviani a jejich pohled na svět. Do tohoto filmu bylo věru těžké vnést více poezie, protože téma a jednotlivé epizody jsou drastické skrz naskrz. Člověk má pocit, že v té době vůbec neexistovala láska, všechny pokusy o ni, vypadají vlastně jako touha zachránit si holý život. Největší projev lásky a oddanosti je nakonec stětí hlavy milované ženě. Film je i o tom, jak se lidé mění, když jim zavelí zdatný ideolog a vůdce. Jak těžké je uniknout z davu zfanatizovaných vlastenců. I o tom, jak zrada blízkých může v člověku probudit svědomí a statečnost, jakou by nikdy nečekal. Nejvíce se mi líbila právě rozporuplná postava žebráka Nazima (Mohammed Bakri), škoda, že nebyla propracovaná ještě trochu více, protože právě v něm tu poezii vidím. Pak by to bylo za plný počet. Po shlédnutí filmu znovu, zvyšuji hodnocení na maximum. Na úžasnou roli a její ztvárnění Moritzem Bleibtreuem jsem původně zapomněla. (08.06.2011)

V rámci filmů o vraždění Arménů v Osmanské říši je to určitě jeden z těch povedených. Trochu mne tam rušila ta italská linie, ale nijak zásadně. Je fajn ukázané i to, jak v tehdejší Anatólii byla společnost propojená a vrazi se s oběťmi často osobně znali. Co se týče krutostí, je film ještě oproti realitě docela jemný, ale i tak tam člověk uvidí veciy které by rozhodně vidět nechtěl. (27.02.2019)

Nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který zpracovává téma, o němž se v našich končinách až tak neví. Myslím, že si s tímto ne zrovna líbivým tématem tvůrci poradili nad míru dobře, aniž spadli do nějakého patosu. Kéž by Turci našli politickou odvahu a jednou se místo zatvrzelého popírání zodpovědnosti a viny Arménům za genocidu aspoň omluvili. (20.11.2011)

Lákadlo, se značkou Paz Vega na mě zafungovalo dokonale, ale co na mě rozhodně nezapůsobilo vůbec byly příšerné dialogy a celková hrozně nudná, místy rádoby umělecká televizní lacinost. Myslím, že podobné téma si zaslouží mnohem lepší, výpravnější zpracování a ne, aby si divák místy připadal, že sleduje lacinou jihoamerickou telenovelu. Ale tělo Paz Vegy (které naštěstí odhalila), jak všichni víme, je opravdu dokonalé:). 50% (28.06.2010)

Nechápu zdejší příliš nízké hodnocení, myslím si, že film se povedl. Nebyl sice režírován nápaditě, ale přesto poctivě, komornější zpracování se k snímku hodilo, neboť nejde o zobrazení arménské genocidy ve stylu Schindlerova seznamu, ale v podstatě o rodinný příběh. Svým upůsobem bych ho srovnal se Zwickovým Odporem, který byl též nejsilnější v komorních scénách. Jediná výtka směřuje ke scénáři, např. milostný příběh zabírající první čtvrtinu filmu byl naprosto zbytečný. Postavy však byly zdařilé, přesné pro příběh, kde i ne zcela dobří lidé byli schopnbi velkých činů a ti nejlaskavější se mohli stát katy. Výstižně ukazuje, jak růst nacionalismuv 19. století mohl vést až k rozhodnutí o nutnosti vyhladit celou národnostní menšinu, scény z masakru na Skřivánčím dvoře i z "pochodu smrti" jsou působivé. Z herců je třeba vyzdvihnout Paz Vegovou, která s bravurou celý film utáhla. Z dalších Tchékyho Karya v roli charismatického otce rodiny Arama, Mohammeda Bakriho v roli žebráka, který se pokoušel odčinit zlo, které něchtěně spoluzpůsobil, Arsinée Khanjian jako rozhodnou a inteligentní Aramova manželku a v pasti chyceného tureckého vojáka v podání Mortize Bleibtreu. Zpočátku mi jako Turek nesedl André Dusollier, ale nakonec odvedl svůj standardní kvalitní výkon a rozporuplnou postavu skvěle polidštil. (08.06.2011)