Harry Potter a Dary smrti - 2.

Zhruba do polovice rovnako nudný, scenáristicky i režijne nezvládnutý blábol ako VII/1. Yates možno zvláda atmosférický moment, ale vygradovať dramatickú scénu nevie a dať jej epický feeling už vôbec nie. Celá bitka o Rokfort/Bradavice je tak čistá zívačka. Potom, zrazu, od Snapeovej slzy, to začne byť dosť dobrý film s perfektnou atmosférou a emóciami. Celkovo ale zostáva pocit nezainteresovanej, unavenej rutiny. Yates piatym dielom začal dobre, ale postupne spadol až hlboko pod Columbusa. Slovenský dabing samozrejme absolútne príšerný. (29.07.2011)

"Jedného dňa to pochopí." Napriek mnohým zakopnutiam (miestami je ich viac, než by bolo milé) ako-tak a s prižmúreným okom (dvoma?) dôstojné ukončenie legendárnej ságy, ktorá ovplyvnila minimálne jednu generáciu. Paradoxne, hoci má snímka viac ako dve hodiny, nestačí to. Vlastne je to strašne málo. Najmä v porovnaní s Darmi smrti 1, ktoré mali o štvrťhodinu viac a pritom sa v nich dialo o polovicu menej. Dojemná rozlúčka s postavami, ktoré sme si behom pokračovaní (a rokov) zamilovali, je to, čo mi v Daroch smrti 2 chýbalo najviac. Hagrid bol v predchádzajúcich dieloch líčený ako postava, ktorá je Harrymu pomaly ešte bližšie, ako Dumbledore. A to už je vážne čo povedať. A tu? Tu má len miniatúrny, navyše nie veľmi šťastne zvolený priestor. Vôbec, tvorcovia v poslednej časti zjavne (bohužiaľ) uprednostnili akciu pred dôstojným zakončením príbehov postáv, ktoré v predchádzajúcich dieloch hrali v Harryho živote kľúčovú rolu, no v Daroch smrti 2 je s nimi narábané ako keby nič neznamenali (McGonagall). Čo tvorcom asi nikdy neodpustím, je spôsob, akým ako v Daroch smrti 1, tak tu, použili v súvislosti s likvidáciou hneď niekoľkých dôležitých postáv mimo záber. Zrazu ich telá ležia na zemi. Toto som snáď ešte nezažil a to pozerám filmy od konca 80. rokov. Zarazila ma (opäť) nezrozumiteľnosť sveta. Niekedy nie je problém mávnutím paličky opraviť zničený dom a inokedy treba školníka s metlou. Lúpež v banke pôsobí ako naťahovanie času. Možno ak by sa vystrihla, bol by čas na menej akčnejšie, ale v skutočnosti pre univerzum stokrát zásadnejšie záležitosti (lepšie spracovať Dumbledoreove pohnútky, čo sa však nestalo a vinou toho riaditeľ pôsobí ako záporná kreatúra zneužívajúca malé dieťa pre svoje vlastné prekombinované účely). Napriek tomu všetkému sú Dary smrti 2 (relatívne) kvalitným ukončením epickej fantasy série. Vtipným, temným, relatívne drsným a určite dojemným (scéna s Dumbledoreom, stretnutie s mŕtvymi v nočnom lese, zrejme jedna z najsilnejších scén série alias skutočná pravda o Snapeovi). Som rád, že sem dali poslednú scénu; viem, že mnohým nesadla, ale podľa mňa ak by tu nebola, bol by to podraz. (18.01.2017)

Přibližně do poloviny (někam po vyvolávání bariéry) bez výhrad. Ovšem poté místo vygradování předchozích bezmála osmnácti hodin v průběhu deseti let, se to rozmělní v sérii několika desítek momentů. Každý jeden z nich je sice skvělý; mnohdy i atmosferický a nejednou napínavý či nápaditý; ale pospolu nevyvolávají dojem uceleného děje směřujícího k jednomu cíli. Rozmělňuje se to a rozmělňuje, až se z toho stane sice působivá a zábavná, ale epicky chladná popcornová podívaná. Emoce z toho tu a tam tahá jedině (opět geniální) Desplat. A to je v tomto případě poněkud málo. (17.07.2011)

Krásně a kouzelně to začalo, dramaticky a velkolepě to skončilo...Se závěrem jsem nad míru spokojená. Oproti první části tady nemám nad čím uvažovat a rovnou pálím plný počet hvězd. Měla jsem vážně pocit, že něco důležitého končí a musím přiznat, že i slza mi ukápla. Z mého pohledu tvůrci nezapomněli na nic..dokonalé odhalení pravdy o Snapeovi, finální boj mezi Harrym a Voldemortem a závěrečná vzpomínka na to, jak to všechno začalo..zase jednou 100%. (10.08.2011)

A já si těch pět hvězd dovolím dát. Byl jsem s tím nakonec po těch dlouhých deseti letech víceméně spokojený. Trvalo to, prošel jsem si během tím samotným mládím, stárnul jsem s herci, prožíval osobní zážitky a prožitky, štěstí i trápení. Jakmile se ale na scéně objevil nový díl Harryho Pottera, neváhal jsem, a okamžitě za ním běžel za mým kamarádem, kinem. Ten mi vše připravil, stačilo se usadit. Knihy jsem během filmů četl dřív, takže jsem už věděl, co mě bude každý film čekat. Už jsem byl atk zblblej, že mi postavy při čtení v hlavě mluvili stejně, jako jsou nadabovaní u nás a já jsem tím vším jednou za čas prostě žil. Stejně tak jsem ožil, když Harry nedávno dorazil do kin...naposled. Po shlédnutí jsem si ihned uvědomil, že nekončí jenom samotný film, ale také končí kus mého mládí, na které bych mohl nadávat, ale také se k němu vracet. Když se budu vracet, jedna z těch skutečností bude kvůli Potterovi. Je to tak, každá generace má něco a ani ta naše nebyla ochuzena. Co se týče filmu...zkazit se to nemohlo. Kdyby se to, i čirou náhodou, přecijen zkazilo, asi by tvůrcům utrhli koule a nacpali je mozkomorům pod kabát. Tvůrci si to ale nemohli dovolit. Proto jsem očekával obrovskou bitvu a tu jsem taky dostal. Nepřátel bylo kvantum a bylo to epický jako blázen. Humor nechyběl, Ron tradičně moc nemluvil a když už jo, tak to byla jasná hláška, každý v tom příběhu měl svůj řád a tak by to v dobré knize také mělo být. Teď už jenom přemýšlím, na co se do budoucna těšit dál. Moc toho od minulosti není. Nejdřív Hvězdné války a poté Harry Potter s Pánem Prstenů. Všecko už je zakončeno a pochybuju, že se v dosavadním životě setkám s něčím, co bude mít dílů víc a dokáže mě zaujmout jako právě Harry Potter. Nebudu na to mít jak dětství, čas, tak ani myšlenky. Nicméně teď si to ještě užívám. Harry Potter pořád doznívá...asi si půjdu od znova přečíst knížky a zavzpomínat. Teď už s kompletním dabingem v mé hlavě a imaginárním světem Bradavic, který už si nemusím představovat, stačí jen zavzpomínat. (15.07.2011)