13 dní

Přestože všichni víme jak to dopadne, jedná se o parádní, napínavou sondu do pater vysoké politiky. Musím ocenit smysluplný scénář, napětí a v neposlední řadě skvelé herce. Jedinou, malou výtku bych měl k zbytečným pasážím rodinného života O 'Donnella. No jelikož jsou ty pasáže velmi krátké - zasloužených pět. (05.07.2011)

Prezident Kennedy: „Kto, do pekla, schválil tento raketový test?“ Bob Kennedy: „Kto myslíš? Boh vie, ako to budú komunikovať Sovieti...“ Kenny O'Donnell: „Komunikovať so Sovietmi? Nedokážeme komunikovať ani s Pentagonom - a to je len cez tú prekliatu rieku!“ Ide o napínavé skúmanie vypätého okamihu v dejinách. Ja som v tom čase ešte nebola na svete, dejepis sme sa za socializmu učili jedine zo „správneho“ uhla pohľadu a tak si matne pamätám zmienku o kubánskej kríze. Lepšie je opýtať sa pamätníkov v rodine. Mamka mi teda porozprávala, že sedeli celá rodina pri rádiu (televízor ešte nebol) a plakali zo strachu, že bude vojna. Mama mala 15 rokov. A jej rodičia ešte mali čerstvý obraz o hrôzach druhej svetovej vojny, ktorú zažili. Ešte zaujímavejší príbeh mám od uja, bol v tom čase vojakom základnej vojenskej služby - vojaci boli v plnej pohotovosti a čakali len na moment, kedy to naozaj príde. Z filmu pre mňa vyplýva povinnosť ľudstva pripomínať si takéto dôležité a osudové okamihy, aby sa už nikdy nezopakovali. Snáď. K filmu samotnému – potešilo ma herecké obsadenie a nemala som pocit, že film rozpráva o udalosti len zo strany dokonalých a neomylných Američanov. Naopak, cítiť tu závažnosť každého vysloveného slova a pocit, že šachové figúrky sa pohybovali po zamínovanom poli. Možno v skutočnosti nemal O'Donnell taký vplyv na prezidenta, ale Kevin Costner tieto charakterové úlohy zvláda vždy na úrovni. Trochu mi chýbala ešte tiesnivejšia atmosféra bezvýchodiskovosti. Robert McNamara: „Toto nie je blokáda. Toto je jazyk. Nový slovník, aký svet ešte nevidel! Toto je komunikácia prezidenta Kennedyho so sekretárom Chruščovom!“ (02.08.2024)

Dva týdny, které málem otřásly světem aneb hra, kde se dva dohadují a svět v roli třetího se nesměje, ale klepe hrůzou, mlhavě tušící, že v jistých hrách buď vyhrávají všichni nebo jako jeden muž vdechnou svou prohru v atomovém spadu. Pokud věříme Dantovi, střed pekla nehoří palčivým plamenem, nýbrž v něm vražedně mrzne, a tohle byl potenciální devátý kruh pekla studené války, ovšem to neznamená, že zúčastnění nebyli zpocení až tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno, a zúčastněným i nezúčastněným u toho zadku nehořela koudel... Když v závěru filmu nakráčel do pokoje můj pubertální sourozenec a optal se: "Jak to dopadlo?," byl mou reakcí: "Sedíme tady? Sedíme. Tak se blbě neptej a mazej zalejt kytky," poněkud neuspojen, ale výstižnější odpověď jsem v tu chvíli neměla a že jsem ty kytky nakonec zalila sama, mi přišlo ještě jako malá daň za setrvání tohoto světa v obyvatelném stavu. (12.10.2013)

Nezaobišlo sa to bez pátosu (Kennedy: "Ako ma môže kongres prinútiť, aby som vydal rozkaz k zmareniu miliónov nevinných životov?!") a občasného polopatizmu a zjednodušovania, ale aj tak je to veľmi solídne napísaná a šmrncovne zrežírovaná dráma, ktorá napriek nemalej minutáži ani chvíľu nenudí. A Costnerovi táto úloha sadla. (29.08.2007)

Zdramatizování událostí, které málem poslaly svět do smrtícího jaderného víru, je na americké poměry nečekaně uměřené, bez patosu a melodramatu. Přesto však osudové momenty viděné očima Kennedyho poradce dodnes mrazí hrůzou, která byla na dosah. Bylo to fakt o chlup. Sledujeme vysokou hru lidí s různými záměry a motivy, kdy se tančí na hraně katastrofy. Snímek se skládá převážně z dialogů popisující krizi den po dni. Tenhle příběh by neměl být nikdy zapomenut, i když drásá představou, že stačilo jen málo a všechno by bylo jinak. A že to „málo“ platí i dnes, protože jaderné zbraně tu jsou stále, a když je dostane na povel někdo, kdo nemá žádné zábrany, můžeme tohle zažít znovu a s mnohem horším koncem. SHRNUTÍ: Poučení: lhali, lžou a vždycky lhát budou, i když už nejsou SSSR. (17.10.2022)