13 dní

Velmi slušný replay dvoutýdenního stresu v Bílém domě, balancování na hraně nejnebezpečnějšího konfliktu, zřejmě nejhlubší krize celé vleklé studené války. Filmařsky tip ťop, v kontextu politiky a historie zajímavé, jako drama postavené na hercích také bez problému. Chybělo mi pouze něco, co by to umocnilo na komplexitě - konkrétně větší zachycení té nukleární paranoie, která se tehdy vážně mohla ze dne na den stát realitou. Třeba jen malým nedorozuměním. Totiž brrrr.... (28.05.2013)

Třináct dní je v podstatě dokumentární rekonstrukcí. Nebo alespoň podle toho, co o Karibské krizi vím, tak vývoj filmu odpovídá realitě. Samozřejmě neznám zákulisní vyjednávání, ale souboj jestřábů (Pentagon a někteří ministři) a hrdliček (zejména Bobby, který tehdy zastínil svého bratra) jsem si takhle nějak představoval. Podle historiků je dneska už jasné, že si ani jedna strana válku nepřála (umístěním raket na Kubu neměl Chruščov v úmyslu USA napadnout, ale postrašit), takže Karibská krize byla především válka nervů. Pravdou je, že zejména díky váznoucí komunikaci se tehdy svět ocitnul asi nejblíže k WW3, tj. ke své apokalypse. Karibská krize v podstatě nikomu neprospěla (snad s výjimkou Castra), což bylo docela dobře vidět i ve filmu. Ten si i přes svoji délku udržoval vysokou míru napětí, plně odpovídající atmosféře oněch třinácti říjnových dnů roku 1962. (04.02.2011)

Jedna z těch slabších dramatizací klíčových dějin světa (a hlavně Ameriky, že:). Kevin Costner byl takový jalový, Greenwoodovi jsem JFK nakonec začal věřit, Culpovi Bobbyho nikoli. Dokumentární kamera mě tady moc nevzala, ty přechody na černobílý filtr mě rušily, že hudbu složil Trevor Jones jsem si všiml až tady - ve filmu mě nijak nezaujala, bohužel. Tenhle snímek měl mnohem na víc, a protože jsem čekal víc, jsem asi nakonec i víc zklamaný. Když si vzpomenu na Costnerův výkon v JFK, bylo to 100 a 1... Dejte si radši věci jako Bobby nebo The Kennedys. 55%. (27.01.2013)

Zlé sovětské rakety na Kubě přinesly světu jadernou krizi. Tak to bylo. Určitě za nic nemohly ty hodné americké rakety v Turecku. Sledujeme totiž americkou verzi pravdy o tom, kterak se zabránilo výměnnému pobytu jaderných hlavic mezi USA a CCCP. Je to poměrně zajímavá hra, ale přesto si dovolím utrousit poznámku, že, pokud tedy nežiju v Matrixu, tak k výměně hlavic nedošlo a to poněkud snižuje napětí snímku. (19.08.2013)

Na politické filmy z USA se ze zásady nekoukám, protože ten patologický patriotismus a pravidelnou dávku emocí prostě nesnáším. Musím ale předeslat, že tady se nic takového nekoná. Tady dostáváme brilantně natočený nervák o "dnech, kdy se nakonec nezastavila Země". Třináct dní v oválné pracovně, kdy Kennedyovi chlapci neztratili hlavy, odolali tlaku svých válkychtivých generálů, a zabránili třetí světové válce. Žádné velké kecy, žádce dojímání starých bab, ale precizně napsané dialogy, zároveň ale srozumitelné, člověk ani v nejvypjatějších momentech neztrácí orientaci. V dějinách není mnoho míst, kdy vítězí Dobro, takže se vyplatí o tom udělat film. Však to generálové Kennedyům nezapomněli a byli posláni do věčných lovišť...85% (18.01.2015)