Gran Torino

Zase se mi potvrdilo, že nejhorší co může být jsou přehnané velké nároky a očekávání. Po těch skvělých ohlasech, výchvalných komentářích a výroků „nejlepší film roku 2008“ jsem čekal opravdu hodně. Clint Eastwood hrát a hlavně režírovat umí, o tom jsem se ostatně už přesvědčil dávno, v těchto věcech ohledně Clinta se nedá filmu nic vytýkat. Ovšem příběh není tak bezchybný, nepohltí a nezastaví okolní čas svým šarmem ani chraplákem válečného hrdiny Walta Kowalského. Který se snaží naučit odpouštět, vyrovnat se svou minulostí, naleznout nečekané přátelé a najít pravý smysl života. Jeho sarkasmus je vtipný a sype výborné suché hlášky – uznávám. I tak jsem se místy lehce nudil, malý „jakuzáci“ nebyli až tak využití jak by mohly být, to samé platí o zanedbaných „Mexikancích“ a „Afroameričanech“. Války mohly být o poznání akčnější a pestřejší, možná by potom, ale samotný film nepůsobil tak reálně. Konec se mi líbil, stejně jako vychvalovaná konečná písnička. Nevím proč, ale mladý kněz (Christopher Carley) mi trochu připomínal kněze z Až Na Krev – čistě můj pocit. Gran Torino je film na silné 4* ale Oscary bych mu nepřál, ale Clint Eastwood může rozhodně z herecké scény odejít z nekonečným respektem. (07.01.2009)

Nebudu o tomto filmu psát, žádné dlouhé komentáře, tak jak mám většinou ve zvyku, ale shrnu to vše takhle: "Clinte, vždycky si byl, jsi a budeš ten nejsprávnější a nejcharizmazičtější drsňák jaký kdy běhal po filmových plátnech a tímto filmem si mě v tom jen utvrdil!!! Děkuji, že jsem měl možnost shlédnout tenhle snímek. Clinte, seš fakt frajer!!". A jen dodám, že píseň Gran Torino je přenádherná...... (26.12.2008)

Už hodně dlouho mě žádný film tak nevtáhl do děje. Walta jsem si oblíbil od první minuty. Ty jeho drsný hlášky jsem mu hltal jednu za druhou. Gran Torino ukazuje svět přesně tak, jak ve skutečnosti vypadá a nekompromisně graduje až k velkému finále. Čekáte další Million Dollar Baby? Ani nápad. Tady se na citové vydírání vymlouvat nebudete. Je to mistrovské dílo. (22.12.2009)

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)

Clint Eastwood prokazuje, že zdaleka nepatří do starého železa jako herec, jako režisér či jako Drsný Harry šmrcnutý kovbojem z Dalekého západu ve výslužbě. Ať už je Gran Torino o stáří, o hodnotách či o rasismu, každopádně jej nelze přehlédnout. Umě zvládnuté řemeslo s pár drobnostmi, které mi vadily jako ten blbý konec, zbytečně moc neopodstatněné střelby či zasranej kněz, kterej se do všeho sere. Kdo by řekl, že u rákosníků najde větší porozumění než u vlastní rodiny? (10.05.2009)