Gran Torino

"Drsný Harry" s jednou nohou v hrobě rekapituluje svůj život a zaobírá se otázkama života a smrti. Clint se pustil do provařeného námětu s přímým tahem na branku, ale s přesahem a nebrakovým nádechem, který umí filmům vtisknout snad jen on. Řídí se prostým heslem "co si sám neuděláš, to nemáš". Zahrál si svou nejlepší roli za dlouhá léta, natočil se ve své nejlepší roli za dlouhá léta, produkoval si svou nejlepší roli za dlouhá léta a částečně napsal a nazpíval svou nejlepší píseň za dlouhá léta. Škoda, že také nenatočil svůj nejlepší film za dlouhá léta. Ale i tak je to výborný biják. A o to jde přeci až v první řadě, ne? PS: Nedokázal bych z hlavy říct film, kde by měl prostý podkresový song k titulkům takový dopad. Ona je vůbec ta píseň lepší celého filmu. Říká úplně to samé a stačí jí na to sotva pár minut. (15.12.2008)

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)

No, vlastně jsem do toho šel s tím, že mi film nespíš nesedne úplně ve všem, ale je fakt, že kromě konce, který bych zkrátil (pohled na Waltovu hvězdu a konec), filmu nemám téměř co vytknout. Osobně jsem měl trochu strach z amerického patriotismu, který nesnáším, ale tenhle film mi ho vyjevil v přijatelné a vlastně docela pochopitelné (nechci psát přímo oprávněné) formě. Snímek nasadil obrovsky rychlé tempo (Waltovy ironické a jízlivé poznámky jsem fakt žral :-)), které sice postupně zpomalovalo, ale vlastně to bylo dáno tím, že film začal hrát na vážnější notu. Clintův herecký koncert, to každopádně, ale rozhodně nesmím opomenout jeho režii; naprosto jasně jsem pocítil, co chtěl tímto filmem říci a ať už to mi to je, nebo není zcela po chuti, udělal to dost zajímavou a neotřelou formou. Dávám silné 4* a určitě doporučuju. (11.04.2009)

Další nespěchající výlet k neduhům stáří a touhám mládí a po Million Dollar Baby i další ukázka Eastwoodova mistrovství. Získat u zdánlivě jasné dějové linie několik výtečných popření klišé a přitom se ukázat jako frajer roku, to už si Clint zase jednou převrací kinematografii podle sebe. 90% a nezastavitelný dojezd po nich. (03.03.2009)

Clint je pořád drsňák nejhrubšího zrna, kterému se nevyrovná ani šmirglpapírový Chuck Norris a jeho zrzavý porost na tváři, a když cedí skrze zuby suché hlášky a urážky na adresu "těch žlutejch chcípáků", skoro bych i věřil, že je myslí vážně. Jako poněkud černější komedie funguje Gran Torino výborně, jako mix studií důchodu jednoho zapšklého veterána a mezilidských vztahů jakbysmet, ale byť je finále a všechno okolo strašně fajn, spousta scén je vtipná/smutně realistická, emocionálně to se mnou s výjimkou jediné scény (ne, závěrečná to nebyla ani omylem) ani nehlo. Tím ovšem neříkám, že si film nedám kdykoliv znovu. (04.04.2009)