Drive

(1001) Už když jsem slyšela písničku k úvodním titulkům, tak jsem si říkala, že to bude průser. A taky že jo. U slow-mow záběrů už jsem si chtěla vyrvat oči z hlavy a tento pocit už mě neopouštěl. (Ryan jako retard pouze ve Světě podle Lelanda.) Opět jsem jednou šokována obecným vkusem. Opět se mi chce psát pamflety o tom, že takhle podané násilí ve filmu je problematické. I kvůli tomu, že film je plytký a absolutně bez nadhledu. (01.09.2012)

Ty nejnadupanější motory nemají ve zvyku řvát vám do uší... Aneb jednou jsem si stěžovala spřátelenému doktorovi: "Když udělám s rukou tohle, tak to strašně bolí." "Tak to nedělej," odtušil. Tvůrci rychlých a zběsilých kurýrů si stěžují, že když ty filmy natočí takhle, tak každej nadává, jaká je to blbost, zbytek Hollywoodu se přidává k remcání s tím, že se dneska nedá najít originální téma. "Tak ho nehledejte," dí Refn a stvoří dílko, v kterém není na první pohled originální nic a na druhý "pouze" zpracování, protože ruku na kapotu, spočítat, kolik osamělých mlčenlivých chlápků, kteří mají ve vlastních rukou zbraň a spravedlnost, krásek v nesnázích, vytuněných kár a mafiánů všech národností a rozměrů se už prohánělo po plátně, to je trest pro Saxanu, která právě za opisování vyfasovala tři sta let po škole. Ovšem spočítejte mi hlučné a hypnotické, kruté i lyrické jízdy hlučnými bulváry a zadními uličkami, jízdy s atmosférou severských dramat a nevyhnutelností antické tragédie, jízdy s řidičem, jehož mlčení ohlušuje svou výmluvností, a já vám garantuju, že k takovému zúčtování vám bohatě postačí, jste-li lichokopytník (ne nutně Equus asinus, ačkoli někteří z místních splňují i podmínku hýkání). Násilí může být krásné a hranice mezi zločincem a superhrdinou nejasná - koneckonců škorpión svléká kůži, ne povahu. (14.10.2011)

Po úvodu ve stylu Kurýra jsem čekal velkou akční jízdu, ale ve skutečnosti se film odvíjí hodně pomalu a akčních scén je pomálu, což ale ve výsledku je nakonec snad i lepší než kdyby tam byla jedna honička za druhou a to i přesto, že snímání jízdy Goslinga je tu natočený tak, že si člověk připadá, jak kdyby seděl vedle něho. A samotnej Gosling je taky perfektní, za prvé jeho postava je správně tajemná a za druhý on jí hraje naprosto dokonale. Jediný, co se mi až zas tak nezamlouvalo je, že závěr nemá moc velkej spád, ale jinak super. (29.09.2011)

Tak to budu rozdýchávat ještě hodně dlouho. Mlčenlivý řidič diváka ihned vytrhne z reality a noční jízdy městem za doprovodu podmanivého soundtracku jsou přímo hypnotizující. Komplikovanost hlavní postavy mi připomněla geniálního Taxikáře a dovolím si tvrdit, že Drive je ještě o chlup působivější. Gosling nepotřebuje mluvit, vystačí si s pohledy a gesty, a přesto se člověk dozví všechno podstatné. Už teď je to pro mě jeden z nejzásadnějších filmů mého života. (30.09.2011)

Lehce Tarantinovská zápletka obsahující jak charismatického hrdinu, špetku romance, tak i trošku té brutálnější akce se slovem "pomsta" vytetovaným na zádech. Režisérsky dokonale vybroušený styl obrazu, zvuku, dokonale zvolené hudby a pozvolného, resp. pomalejšího a přemýšlivějšího vyprávění dává diváku prostor dostat se pořádně pod kůži hlavnímu hrdinovi a jeho pocitům. Ač relativně prostý děj, po celou dobu z něj číší něco zvláštního, něco víc. Jsme nuceni hledat pod povrchem, kde nacházíme převážně melancholické, nahlas nikdy nevyřčené, pocity. Jízda jako motiv celého filmu také funguje perfektně a zúročuje emocionální katarzi v závěru. 10/10 (17.10.2011)