Drive

Takhle to dopadá, když útlý, ničím výjimečný scénář prosťounké krimi storky svěříte evropskému artovému rejžovi - vytuní ji do vláčné hustoatmosférické záležitosti unášené na křídlech fantastického soundtracku.  Pokud toužíte po originálu/nášupu - http://www.csfd.cz/film/4334-ridic/ (13.09.2011)

Ryan Gosling je ve své roli málomluvného řidiče na hranici geniality. Atmosféra je uhrančivá, mafiánští bosové mají tu správnou auru, do Carey Mulligan bych se dokázal zamilovat za všech okolností a soundtrack mi zní neustále v uších. Jakkoli mě ale oslňují fragmenty a jednotlivé scény, celek mi v rámci „velikého vnitřního chvění“ úplně nefunguje. Možná za to může lehce nedotažený konec. Možná příběh, který je artový ne do míry intelektuálních odkazů, ale dějové prázdnoty, kterou plní dlouhé zamyšlené záběry. Je to působivý kus filmařiny, ale Američana George Clooneyho, který je z podobného soudku, jsem si užil o chlup více. 70% (13.09.2011)

Jsem zvyklej hodnotit filmy v co nejkratší době po projekci, abych při psaní využil emoce, kterejma mě film nadupal, ale Drive je jinej případ. Tady to chtělo nechat uležet a přehrávat si to v hlavě sem a zase tam, abych nechal pocitům z tohoto filmu čas na zrání. Musím se přiznat, že mě na začátku zklamalo, že práci filmového kaskadérství se tam věnuje jen jedna scéna a to ještě velmi, velmi okrajově. Nicméně o tom prostě film ani omylem není, byť je to hlavní "řidičův" job. Tohle je hodně intimní věcička takzvaně z dušičky filmařské do dušičky divácké. Příběh působí velmi reálně, tedy až na brutalitu vražd, ale to neva, protože život to je takovej citrón kterej je občas pokapanej cukrem. Drive se několikrát projel v mý hlavě, aby pak s přehledem zaparkoval v mým srdci a něco mě říká, že parkovný tam bude mít předplacený na hodně dlouhou dobu. (05.10.2011)

Zářící noční Los Angeles, elektronická hudba a herci v příběhu Jamese Sallise dávají dohromady úchvatnou podívanou, která se mi vryje hluboko do paměti. Z pasivního pohledu sledujeme řidiče, jenž nevyjadřuje své emoce mimikou, ale svými činy. Ať už prostřednictvím auta či jiných nástrojů. Pro mě jeden z nejpřekvapivějších filmů roku. (06.09.2011)

Perfektní atmosféru a zajímavé zobrazení současné americké mafie (která je reálnější, než si většina lidí připouští) v mých očích kazí zejména nesmyslně nechutné scény vražd a doslova "poprav" - už se mi dlouho nestalo, že bych musela odvracet zrak od televize, ale Drive to dokázal. Napětí se dá ale krájet (hlavně hned v úvodní scéně) a tichý hrdina Ryana Goslinga rozhodně zaujme, ale jako celek to tak trochu vyšumělo v mých očích do ztracena. Což dohormady s pro mě samoúčelným extrémním zobrazením násilí (pohled na rozdupanou hlavu bych opravdu vidět nemusela a nemyslím si, že by filmu dodal nějakou přidanou hodnotu) hodně silně sráží výsledný dojem. Moje značně přehnaná očekávání nebyla splněna a o to větší je pro mě zklamání z díla, které je originální, opravdu pěkně natočené (co se týče audiovizuální formy), ale na můj vkus hodně roztahané a prostě a jednoduše mi nesedlo. (07.01.2013)