Drive

Tak konečně přišlo v této "kulturně-filmově-úpadkové" době do kin něco opravdu kvalitního!! Je to super od první do poslední minuty. Je to zvláštní, pomalý, snivý ... s úžasnou kamerou rýsující naprosto geniálně prostor, s úžasným temným barevným filtrem připomínající drsné 70.kové "ušmudlané" klasiky např. Taxikáře (1976) ... Dějově si to jde však svým vlastním směrem, nevykrádá, nekopíruje, nešablonuje. Naprosto dokonale atmosférické, excelentní postavy, skvěle zahrané. A to vše pomaloučké "dokonalo" beroucí dech a vtahující diváka úplně do prostoru filmu občas vygraduje v extrémní akční násilí, naprosto nekompromisně vymyšlené a natočené. Něco takového se vidí málokdy a něco takového zde nebylo už řadu let ... Téměř dokonalé!!! (ale není pro každého) (06.09.2011)

kedze vsetci predo mnou napisali vsetko, co by som k filmu rada dodala ja, tak sa pokusim o nieco, co tu dufam este nie je... zaciatok pokusu o vtip: zaber na Ryanove nahe brusko v ziare zapadajuceho slnka je skutocne na nezaplatenie...koniec pokusu o vtip. A ano, film je vynikajuci a v tomto kontexte sa musi clovek zamysliet nad tym, ze comu inemu dat 5 hviezd, ked nie filmu Drive. Ja si vo svojom pomyselnom filmovom dennicku, ktory mam tajne uschovany v suflicku, davam aj tu siestu... Rozhodne pozriem este raz, ak nie dvakrat... a mozno si dam Drive kazdy rok, o takomto istom case, ako memento a vzdanie ucty filmu roku 2011. (11.12.2011)

Refn ma jedno uzasny nadani. Dokaze vzit hodne zajimavy tema, ktery slibuje drsnou jizdu a je jedno, jesli to je film o vezni, co se rad rve, o barbarovi nebo v tomhle pripade o ridici pro lupice a z ocekavany akcni jizdy udela artovku. Vetsinou mu to nevyjde a je to neskutecne se tahnouci nuda, ale tentokrat to docela zvladnul. Ne v tom smyslu, ze by film byl sviznej a akcni, to rozhodne ne, je to pomaly, moc se tu nemluvi, ma to takovou melancholickou atmosferu, jenze zaroven to taky dokaze zaujmout a nenudi. Herecky obsazeni je fajn, ale samozrejme to je hlavne o Goslingovi. Chvily jsem premejslel, jestli je jeho postava nema, retardovana nebo zahadna, protoze on furt tak nejak jen klidne kouka, ale pak jsem si na to zvyknul a musi se uznat, ze to je docela stylovy. Co se tyce tech jizd autem, nejsou to zadny kuryrsky akcicky ala Statham, ale rozhodne to dovede strhnout. Navic jak je u Refna dobrym zvykem, pro nejakou tu brutalitu se nejde daleko, takze neni problem rozkopat drzku a podobne. Celkove tak ohrany tema podany zajimavym zpusobem a pravdepodobne Refnovo nejlepsi film. (15.11.2011)

Nevím, jestli to bylo mou neposednou náladou nebo prostě tím filmem, že mi přišel až zbytečně pomalý. Někdy jsem si dokonce říkala, jestli se nezasekl obraz. Svoje kouzlo a atmosféru to ale má. Možná je to i svým způsobem umění, ale chybí tomu vzrušení. Ryan Gosling se podle mně předvedl už i lépe. Samozřejmě to není jeho chyba. Scénář mu bohužel neumožňuje ukázat se v plné kráse. Bohužel to vidím jen jako průměr...3* (22.03.2012)

Drive je sice na papíře poměrně tuctová kriminální story, která vyloženě svádí ke konverzi ve stylu zaměnitelných Rychle a zběsile (a trailer taková očekávání vyloženě neodmítá), ale nakonec se v rukou dánského filmaře mění v pravý opak – pomalý, hypnotický a atmosférický skvost s archetypální postavou bezejmenného Řidiče v hlavní roli. Goslingův štír v Chevroletu (kterého navíc pro potřeby natáčení sám přestavěl!) je tady klíčem k celému filmu. Přes den filmový kaskadér a automechanik, v noci nájemný řidič pomáhající zlodějům při vloupačkách – ten člověk snad nikdy nespí. A vlastně ani není užitečné o něm jako o skutečném člověku vůbec přemýšlet; film jeho stoickou postavu záměrně stylizuje do až příliš dokonalé modelové figurky kluka z plakátu, rytíře na bílém koni. Celý ten melancholický retro háv, kterým se Drive ohání minimálně od úvodních titulků, totiž není ani tak bohapustým vzpomínáním na staré dobré časy osmdesátkových thrillerů, ale subjektivním pohledem hlavního hrdiny na svůj život. Tohle je příběh o kaskadérovi, který by hrozně rád byl jednou sám akčním hrdinou, a proto si tak sám sebe alespoň představuje. Jeho akce dávají největší smysl, pokud se na ně budeme dívat optikou někoho, kdo tak jedná, protože „tak se to ve filmech dělá“. Řidičovo opojení sebou samým se zároveň přenáší na samotný film, který se vyžívá ve fetišistických zpomalovačkách a v soundtracku zpívá o „skutečných lidech a skutečných hrdinech“. Drive však říká, že hrdinové filmoví jsou odsouzeni k trvalé samotě, k permanentnímu bytí na okraji společnosti, v říši snů. My k nim sice můžeme vzhlížet, ale buďme rádi za to plátno (obrazovku), která nás od nich odděluje. Je to tak pro všechny lepší. (06.09.2011)