Rozum a cit

Úžasné kostýmy. Hlavní představitelka mi byla ovšem silně nesympatická a přišla mi absolutně "neaustenovsky". Historicky to bylo asi ještě víc vedle než všechny předchozí filmy podle Austenové (normálně by mi to nevadilo, ale ten "polibek" se do viktoriánské přísné a decentní Anglie fakt nehodil). A občas jsem měla pocit, že koukám na parodii (možná je to problém autora, nikoliv tvůrců, kdo ví, co je te autor zač, že?). A mimochodem - zdálo se jen mě, že tenhle seriál tvrdě vykádá Leeho starší filmovou verzi? (09.07.2009)

Samo o sobě by to uneslo i vyšší hodnocení, kdyby nexistovala filmová verze z roku 1995, která byla tomuto miniseriálu zjevně značnou oporou. Troufám si tvrdit, že herečku pro roli Elinor vybírali pro odlišení jako brunetu, ale jinak typově, hereckým projevem a hlasově co nejpodobnější Emmě Thompson, a přestože svůj part zvládla bravurně, herectví, gesta, mimika i hlasová modulace Emmy Thompson z ní silně prozařují. Verze z roku 1995 je mi sympatičtější, protože byla první, a tahle série, byť o hodinu delší, nedokázala nabídnout jediný okamžik, který by ve starším zpracování chyběl, a nepřinesla nic inovativního ani lepšího. Naopak, ihned po shlédnutí zjišťuji, že ve mně mnohem silněji rezonují vzpomínky na scény s Emmou Thompson, které jsou, byť především kvůli ní samotné, i po roce silnější než tento čerstvý zážitek. Jinak mě herecké obsazení a ztvárnění rolí v žádném případě nezklamalo, ale mám takový pocit, že když už se něco natáčí podruhé, nestačí, aby to bylo jen stejně dobré a ve všem všudy stejně vyznívající jako předešlé ztvárnění, takhle to působí, že jediným důvodem pro vznik téhle minisérie byla očekávaná divácká popularita a výdělek, a že ani stínem nejde o naplnění umělecké ambice, ale jen a pouze o vypočítavost řemeslníků a zlatokopů. *~ (29.07.2017)

V mnohém lepší verze než ten slavný film se scénářem Emmy Thompson, i když uznávám, že tato minisérie spoustu motivů kopíruje, ale často je i vylepšuje. Obecně platí, že minisérie mají prostor na to se ve scénáři rozšoupnout, takže prostor dostanou i scény z knihy, které byly ve filmu vynechány. Co ovšem v téhle adaptaci považuju za zásadní, je perfektní výběr herců, Dan Stevens jako Edward je správný fouňa, ale ne až tak moc, aby nám to lezlo na nervy, upřímně je vpravdě neodolatelný. David Morrissey možná nemá charisma Alana Rickmana, ale já myslím, že je to jen dobře, a scéna, kdy si nese Marianne do domu, se mi strašně líbí. Marianne je vůbec asi nejlépe obsazená postava, Charity Wakefield ji hraje opravdu výborně. Proti Hattie Morahan jako Elinor bych měla své výhrady, ale žádné zásadní. Willoughby je konečně koukatelný Dominic Cooper, u něj se člověk nediví, že mu Marianne propadla. Za zmínku určitě stojí další herci jako Janet McTeer jako paní Dashwoodová nebo Mark Williams jako sir Middleton. Tvůrci si opravdu pohráli s kostýmy, kulisami i lokacemi, to je vidět, ostatně jako v dalších BBC adaptacích. Také je tu opravdu nádherná ústřední hudba. (05.09.2011)

No teda, já žasnu. Tohle že má na svědomí ten samý člověk, který napsal scénář k Pýše a předsudku? K té slavné Pýše a předsudku plné báječných postav a obdivuhodného pochopení austenovského světa? Kam to všechno zmizelo? Zřejmě ze strachu z nařčení, že kopírují Leeho slavnou verzi (stejně se tomu nevyhnou), rozhodli se tvůrci pojmout celý příběh trochu moderněji a okleštit ho na čistokrevné romantické drama. Pro větší líbivost přidali jednu rádobyrajcovní scénu a šermířský souboj a doprovodili to okázalým a patetickým soundtrackem. Neříkám, že je to špatný nápad, ale u mě si takovýmto postupem podstatně snížili šanci na jakékoli vysoké hodnocení. Co se mi naopak hodně líbilo, bylo zobrazení vztahu mezi Elinor a Marianne. Obě jsou sympaticky zahrané a jejich společné scény patřily na tomhle zpracování k tomu nejzajímavějšímu. (06.07.2009)

Pustila jsem si film i seriál krátce po sobě a s překvapením jsem zjistila, že nejen příběh, ale i herci jsou si v obou adaptacích typově velmi podobní. I když je seriál o půlhodinku delší než film, v obsahu se to nijak zvlášť neodrazilo. Opět je třeba pochválit hudbu, krásné kostýmy i přírodní lokace, v nichž se natáčelo. Přestože v seriálu, na rozdíl od filmu, nevystupovali herci zvučných jmen, vůbec to nevadilo. Pouze pro roli Willougbyho by se mohl najít vhodnější - romantičtější a charismatičtější představitel, aby Mariannino okouzlení bylo snáz uvěřitelné. U mne ho plukovník Brandon v klidu převálcoval. K dokonalosti seriálu chybělo trochu té staré austenovské atmosféry a některé vysvětlující dialogy. Bylo to velmi příjemné podívání, ke kterému se ráda někdy vrátím, ale Pýchu a předsudek nezastínilo. (10.01.2012)