Réžia:
Robert DornhelmKamera:
Michael RieblHrajú:
Max von Thun, Vittoria Puccini, Omar Sharif, Sandra Ceccarelli, Joachim Król, Klaus Maria Brandauer, Christian Clavier, Gabriel Barylli (viac)Obsahy(1)
Tvrdá výchova citlivého chlapce se podepsala na budoucnosti nepochopeného muže. Snímek nás zavádí do Rakousko-Uherska, na trůně pevně sedí František Josef a jeho milovaná Sissi. Následník trůnu, korunní princ Rudolf studuje a připravuje se na svojí budoucí funkci "Císaře". Ale nejedná se o prudérního panovníka, který by byl po svém otci.. jeho vlastnosti se spíše podobají jeho moudré matce. Svět okolo něho nechápe jeho názory, sny a snad ani touhy. Ženy, otec ani manželka mu nemohou dopřát jednu jedinou věc, o které sní a to aby ho někdo pochopil a podporoval jeho myšlenky - plány na modernizaci a spolupráci. Politická situace se vyhrocuje, Rudolf tuší předem konflikty, které jsou dovršeny první světovou válkou. Ze světa utíká před světem, který nemohl ovlivnit a raději odešel, ale neopustil ho sám! (Veronika16)
(viac)Recenzie (14)
Herec který hrál Rudolfa nevypadal ani trochu jako Rudolf a pekařka Sára z Prahy spíše měla hrát Mizzi se svou tváří. Nechápu proč nevybrali více podobné herce realitě. Zároveň mi některé dialogy mezi císařovnou a Rudolfem připadají jako by si byli blízcí i když z jeji strany to tak nebylo. Zároveň konec Rudolfa nebyl jako ve filmu - oba byli zavření uvnitř a kočár se měl jen připravit, Mary nešla ven a pak zpátky. Zároveň byla nahá když ji nalezli mrtvou. A nepamatuji si že by hraběnka Larischova jela po Rudolfovi... ()
Smrt korunního prince Rudolfa znamenala ve své době totéž, co smrt princezny Diany o století později. Na základě jeho životních osudů a trpkého konce vznikl historický kostýmní film, který sice ani zdaleka není tak kýčovitou záležitostí, jakou byly filmy o císařovně Sissi z 50. let, nicméně ani on se nevihnul romantizujícímu a nehistorickému přístupu k tématu. Tvůrci filmu se svým zpracováním snaží navázat na legendu nadaném talentovaném princi, který by po nástupu na trůn dokázal být moderním a schopným vůdcem státu, jenže se stal obětí svého postavení a nátlaku okolí. Střízlivě řečeno byl především obětí svého zdravotního stavu, dnešní medicína by měla pro jeho duševní rozpoložení konkrétní diagnózu. Vysokou státní funkci by zvládal jen s obtížemi a na jeho sebevraždě není moc tajemného. Korunní princ je ať už z hlediska kvalit scénáře nebo hereckých výkonů snadno zapomenutelnou záležitostí. Celkový dojem 35 %. Film může potěšit maximálně záběry elegantních rób a historických budov své éry. ()
Velmi dobré zpracování tragédie Mayerling. Realistické, věcné a velmi inspirativní. Nechyběla ani kapitola o princově encyklopedii Rakousko-uherská monarchie slovem i obrazem, ani pražská kapitola, ani cokoli dalšího, co podstatně ovlivnilo vykreslení princova charakteru. Pro zájemce o osudy Habsbursko-Lotrinské dynastie ideální volba. Ze starších hereckých hvězd překvapí Omar Sharif, který hrál v Mayerlingu z roku 68 hlavní roli, nyní jako princův učitel, a Klaus Maria Brandauer jako František Josef I., který ideálně zapadá do kolekce televizně filmových monarchů, které známe i my například s tváří Otomara Korbeláře nebo Rudolfa Hrušínského. ()
Třetí příběh korunního prince Rudolfa viděný během dvou dní. Zpracování se na rozdíl od ostatních dvou (viděných o den dříve) věrně drželo historických reálií. Snad až příliš, jen rozloučení s Erzi proběhlo malinko jinak než se zde nastínilo. Na začátku to korunnímu princi následníkovi moc slušelo (v souladu s ostatními zpracováními, tedy zvlášť s tím v Maraisově podání z roku 1948), měl takový ten pohled plaché laně, na konci se na něm zračila jeho nemoc i trpké zklamání ze života (to už tu laň pěkně uštvali). Jenže jsem občas měla pocit jako by někdo (aha, tak Brigitte Hamann) napsal historická fakta a pak požádali Rosamunde Pilcher, aby z toho vytvořila příběh pro scénář... Navíc Marie Vetserová v podání Vittorie Puccini mi připadala jako někdo, koho Rudolf vyhodil dveřmi a ona se mu vrátí oknem...Ale nebyla to zas žádná hrůza, jak by se z předchozích dvou vět mohlo zdát, obzvlášť pak první díl, a musím vzít v potaz i to, že šlo o tv film. Za film uděluji přesně polovinu z hvězdiček (2.5) a jednu za von Thunova Rudolfa, byl nejen velmi koukatelnej, ale podle mě i dobře zahranej. Asterix jako Taaffe byl taky dobrý počin... A Nero z Quo vadis 1985 jako stařičký mocnář (do něhož mu v té době ještě pár let chybělo) jakbysmet. ()
Národnostní princip se opírá o nejprimitivnější zvířecí zásady, je to vítězství tělesné sympatie a instinktu nad duchovními a kulturními výhodami, které lidem přináší idea rovnosti všech národů, kosmopolitismus.Projevy národnostního a rasového nepřátelství považuji za velký úpadek a je dost typické, že všechny pokroku nepřátelské síly v Evropě se hlásí k těmto zásadám a zneužívají je pro své cíle. Slova korunního prince Rudolfa Habsburského PS: V Německu viděl nepřítele nejen Rakouska - Uherska, ale i Evropy. Rudolf se ocitl mezi mlýnskými kameny: na jedné straně nenávist antisemitů a nacionalistů, na druhé straně obdiv liberálů, buržoazní inteligence, Židů. Hezký film ()
Galéria (107)
Fotka © Beta Film
Zaujímavosti (1)
- Odborný dohled nad scénářem i při natáčení filmu byl svěřen uznávané rakouské historičce a spisovatelce Brigittě Hamannové, která v roce 1978 disertovala prací právě o korunním princi Rudolfovi. (Agatha)
Reklama