Superman II: Verze Richarda Donnera

Poslední pokušení Kal-Ela. Výrazný upgrade Lesterovy nechtěné parodie. Podíl komického a tragického je dokonce vybalancovanější než v prvním filmu. Vážné je od nadsazeného zřetelně odděleno. Otázky takřka existenciálního rázu (nesvoboda spasitele odsouzeného k zodpovědnosti nad osudem lidstva) se řeší v romantické linii. K odlehčení slouží trampoty vesmírných návštěvníků, kteří přesto budí více respektu než Luthor a dokáží si postupně podmanit ideologický (média, vláda) i represivní aparát (policie, armáda). Prezident se sice stále dobrovolně podřizuje Supermanovi, ale vlezle patriotistický nádech ve filmu již chybí (ačkoli všechny symboly USA, Washington Monument, Socha Svobody i reklama na Coca-Colu, musí být v závěru uvedeny do původního stavu) – důležitější než vlast je pro vyprávění osud rozpolceného protagonisty. Epilog není zasvěcen nadosobním ideálům, jde v něm o hrdinovu osobní satisfakci. Rozumně dlouhý režisérský sestřih druhého Supermana je mnohem více než jednička ukázkou ekonomického vyprávění. Hlavní dějovou linii něčím obohacuje každá z postav, motivace jsou – vyjma slečny Tessmacherové (která po jedničce nemá důvod Luthorovi dále pomáhat) – zřejmé, paralely výstižné (Luthor se má ke generálovi jako Lois k Supermanovi), v každém prostředí se setrvává tak dlouho, dokud není plně vyčerpáno (čím dialogové scény působí lehce divadelně). Druhý Donnerův Superman není tak bohatý na hloub ukryté významy jako ten první, ale minimálně skutečnost, že otec pro syna představuje překážku v započetí plnohodnotného milostného vztahu, jistou psychoanalytickou hodnotu má… 85% (17.06.2013)

Stejně chaby, jak původní film. Jedinej rozdíl, co jsem zaznamenal, že Lois odhalila Supermana hned ze začátku filmu a že na konci Superman zas použil trik s vrácením času, což je samozřejmě pitomost... Asi to bylo trochu lepší a logičtější, než ten originál, ale rači se pořádně vyseru, než abych se na tohle dival znovu... (06.08.2013)

Tak vzhledemm k tomu, že mě se Superman jako komiks vždycky líbil. I jeho původní verze z 80-tých let. Tak i tahle malinko změněná verze. Nějak moc si nevybauji přesně co v té starší bylo, ale zde jsem si všiml pár úprav co se týče efektů. jinak je škoda, že to není aspoň s titulkama, protože s mojí mizernou angličtinou jsem rozumněl stěží každé páte slovo. ale ani mi to vcelku nevadilo :-) Superman je pořád super. (25.06.2011)

Mnohem lepší film než neuspořádaná jednička. Donnerova verze je dospělejší, napínavější a stojí pevně nohama na zemi. Rozpor mezi komedií a dramatem vyřešil režisér rázně a dvojka má výrazně vážnější tón. I přes stále stejně ploché postavy už dějem občas probleskují emoce. V prvním díle se dala romantická linie zdařile ignorovat, ve dvojce už hýbe jak dějem, tak atmosférou. Nevím do jaké míry pomohla efektům moderní technika, ale i ty jsou působivější a uvěřitelnější. (25.06.2013)

Až po šestadvaceti letech mohl Richard Donner uvést svoji původní vizi pro pokračování veleúspěšného Supermana. Jeho režisérský sestřih servíruje propracovanější příběh a zajímavější postavy, i když jde o ty stejné jako v Supermanovi 2. Není to úplně jiný film, ale v detailech se hodně liší a více odpovídá duchu komiksové předlohy. Superman II: Verze Richarda Donnera je jednoznačně důvodem, proč vznikl formát Blu-ray. (17.12.2011)