Superman II: Verze Richarda Donnera

Tato verze zcela rozcupovala Lesterovu. Je mnohem více osudová, logická, svižnější a po všech směrech lépe sestříhaná. A nejedná se o žádné maličkosti, některé scény vyznívají zcela odlišně a jsou v nich použité jiné záběry a dialogy. Spousta scén je jiných a některé, které byly použity v roce 80 chybí. Taktéž jak zde již bylo napsáno film má úplně jiný začátek a konec. Nic neříkající Jor-Elovu matku zde nahradil Marlon Brando a dodává scénám Supermanových přeměn neskutečnou hloubku a význam. Prostě chválit je rozhodně co a já nemám jedinou potřebu jakkoliv se vracet k druhému dílu od Lestera, když existuje podobně vybroušený skvost. 80% (05.12.2012)

Dvojka pôsobi po dejovej stranke ovela kompaktnejsie. Ma to pribeh, ktory od zaciatku niekam jasne smeruje. Jednu liniu tvori suboj zo zloduchmi, ktori prisli ovladnut svet. Bohuzial Zod a jeho trapni poskoci pôsobili jak tupci z beckoveho filmu. Sice maju plnu hubu kecov o ovladnuti zeme, ale jedine na co sa zmohnu je nicenie. Ovela lepsie pôsobi dramaticky vyvoj Supermana pri jeho snahe stat sa kvôli Lois Lane clovekom. Dokonca aj chemia medzi nimi funguje ovela silnejsie ako v jednotke. Brandove poucanie tentoraz vyznie tiez osudovejsie. To ma skutocne bavilo a skoda, ze to nemalo väcsi priestor. Namiesto Zoda a jeho tupcov mohol byt za hlavneho zaporaka znova Hackman, ktory aj na mensom priestore Zoda uplne zatieni. Suboj medzi Supermanom a Zodom ma vôbec nebavil. Bolo to take nekonecne poletovanie a strielanie rôznych paprskov z oci a pritom bolo jasne, ze sa im nic nemôze stat rovnako ako to nemohol schytat ziadny prizerajuci sa clovek. Ale sa mi pacili poletujuce a vybuchujuce auta jak z nejakeho Emmerichovho filmu. Divne pôsobil koniec, ktory kopiroval zaver jednotky v ktorom sa tiez vsetko vymazalo a vratilo spät. Lesterovu verziu si uz nepamätam, takze neviem, ci je Donnerova lepsia, ale pokial je infantilnejsia ako tato, tak ju uz vidiet nechcem. Dvojka je s jednotkou pekne prepojena, takze sa rozhodne oplati vidiet ak vas bavil prvy diel. 6/10. (20.05.2017)

Konečně po dlouhých 26 letech jsme měli možnost vidět film tak, jak si jej asi Richard Donner při původním natáčení Supermana a Supermana II(natáčelo se tehdy zároveň) představoval. Ano, stále tu jsou nudné pasáže, jež prostě časem zastaraly. Jsou jimi bohužel hlavně akční a soubojové scény(teror kryptonské trojky v malém texaském městečku; přepadení bílého domu a i souboj se Supermanem v ulicích Metropolis). Na druhou stranu "nová" verze Supermana II obsahuje i výborné pasáže s Jor-Elem v podání Marlona Branda. Také odhalení pravé Clarkovy/Supermanovy totožnosti Lois je mnohem lepší. Úvodní scéna na Eiffelově věži mi rozhodně vůbec nechybí a ač právě sled událostí v úvodu filmu působí trochu neurovnaně, tak musím uznat, že se mi donnerova verze líbí více, než ta lesterova(jeho práci však nijak nesnižuji, dokončit film, jenž je ze 70% již natočen, z něhož navíc odejde jedna z důležitých vedlejších postav, je opravdu složitým úkolem). (23.12.2010)

Přes všechny především technické nedokonalosti dané tím, že film vznikal po čtvrt století od natočení (a je to ÚPLNĚ JINÝ FILM než Lesterův Superman II!), je to jasný důkaz, že Donner měl jasnou a funkční vizi, kterou mu Lester a producenti zmršili. Věčná škoda, ale aspoň máme tohle. Je to O MOC LEPŠÍ než původní verze - hodně logických lapsů je zahlazeno, Reeve má větší dramatický prostor, je tu vynikající Brando a Lesterem natočené scény, které se musely použít, jsou aspoň zkráceny, aby jejich campovost neničila atmosféru. Dojaté silné čtyři hvězdy. P.S. Obě verze jsem si dal po sobě, takže rozdíly (kterých je opravdu moc) byly naprosto zřetelné. Víc tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Superman_II:_The_Richard_Donner_Cut (29.12.2011)

Na jednu stranu je Donnerova verze zajímavá tím, že ukazuje původní režisérský záměr, který kdyby se dotáhl do zdárného konce, bylo by opravdu nad čím plesat. Obsahově si totiž příběh polepšil o dost, k čemuž přispělo, že oproti původní kinoverzi šla měrka patosu a amíkovosti rapidně dolu, naproti tomu přibylo přítomnosti Jor-Ela a film tak získal nový emocionální rozměr. Na druhou stranu je tu ale mizerná kvalita formy, protože jako „nový“ materiál byly použity veskrze pracovní Donnerovy záběry, které až na výjimky pracovně opravdu působí. Plus hrozné dodatečně přidané efekty a zběsilý střih původních záběrů = z nouze ctnost, která by zasluhovala ještě plastickou operaci. 65% (17.04.2010)