Superman II: Verze Richarda Donnera

Když jsem se pouštěl do série filmů o Supermanovi, dozvěděl jsem se pár věcí, mimo jiné jsem se dozvěděl o existenci této verze. Tak jsem si řekl, že když se chci podívat na všechny filmy o Supermanovi, tak tenhle tam holt taky nesmí chybět. A jsem rád, že jsem si i tuto verzi sehnal. Tohle je totiž ve všech směrech nadřazeno té původní verzi. Proč? Protože jsou zde odpovědi! Například jak to bylo s tím navrácením síly, jak to je s hologramem Jor-Ela a tak dále. Jediná věc, co mě trošku zarazila, bylo vykradení konce z prvního dílu, ale upřímně, raději přežiju tohle, než polibek zapomnění. Zkrátka a dobře, tahle verze měla být v kinech. 80 %. (10.12.2013)

Tak nakoniec sa Donnerov Director´s cut predsa len prebojoval na csfd. A narozdiel od T2 som nebol veľmi nadšený. V prvom rade film obsahuje veľké množstvo logických dier, ktoré vznikli vďaka zlepovaniu archivných záberov s hotovými scénami z Lesterovej verzie. Týka sa to najmä poslednej scény s chlapíkom v reštaurácii kde Clarkova replika: "trochu som posiloval" stratila na význame nakoľko v tomto zostrihu nešťastne figuruje vracanie času podobne ako tomu bolo u 1. dielu. Vytratili sa narážky na Pulitzerovu cenu, pomarančový džús, chýba úvodná akčná scéna na Eiffelovke, scény na Niagarských vodopádoch zostrihané príšerným spôsobom, zle zosynchronizovaná hudba....aby som len nekritizoval musím pochváliť podstatne lepšie triky a skvelú scénu s Marlonom Brandom po tom, čo sa Clark rozhodne vrátiť do svojej kryštáľovej pevnosti aby získal svoje schopnosti späť. Oficiálna verzia je však akčnejšia, zábavnejšia, romantickejšia skrátka takmer po každej stránke lepšia. 65% (10.06.2008)

Vždycky jsem předpokládal, že dlouho uváděná a televizemi prezentovaná verze je ta, která je pokračováním prvního dílu. Vlastně pořád je, ale dokud jsem nezískal možnost vidět nedávno uveřejněnou verzi režiséra Richarda Donnera, zjistil jsem, že tohle je skutečným pokračováním Supermana z roku 1978. A o mnoho logičtějším. Postrádané scény v této verzi mi ani moc nechybí. Dokonce i to Supermanovo prozrazení má větší šmrc. To, že zakopne o koberec a dopadne rukou do krbu, mi přišlo jako z nouze ctnost. A Marlon Brando? Jeho "intermezza" dodávají filmu úplně jinou tvář a naprosto odlišný rozměr. Čeho je mi na této sérii líto, je, že si prošel roztržkou mezi režiséry Lesterem a Donnerem. Mohla tak vzniknout úchvatná série, která by dosáhla ještě většího úspěchu a mohla mít o několik procent vyšší hodnocení. Ale nejvíce mě mrzí fakt, že už si nikdy nebudeme moci vychutnat původní dabing s Vladimírem Dlouhým. (23.07.2011)

Rozhodně zajímavá verze Supermana, který má úplně jiné vyznění. Pořád je to Sci-fi komedie, která oproti novým Supermanům sází hlavně na humor než na monumentální akční scény (i když zde samozřejmě taky nějaké jsou). Stejně jako u jedničky i zde je vidět stáří filmu na tricích, ale i tak je to povedená zábava. Za mě 80% :) (27.10.2015)

Poslední pokušení Kal-Ela. Výrazný upgrade Lesterovy nechtěné parodie. Podíl komického a tragického je dokonce vybalancovanější než v prvním filmu. Vážné je od nadsazeného zřetelně odděleno. Otázky takřka existenciálního rázu (nesvoboda spasitele odsouzeného k zodpovědnosti nad osudem lidstva) se řeší v romantické linii. K odlehčení slouží trampoty vesmírných návštěvníků, kteří přesto budí více respektu než Luthor a dokáží si postupně podmanit ideologický (média, vláda) i represivní aparát (policie, armáda). Prezident se sice stále dobrovolně podřizuje Supermanovi, ale vlezle patriotistický nádech ve filmu již chybí (ačkoli všechny symboly USA, Washington Monument, Socha Svobody i reklama na Coca-Colu, musí být v závěru uvedeny do původního stavu) – důležitější než vlast je pro vyprávění osud rozpolceného protagonisty. Epilog není zasvěcen nadosobním ideálům, jde v něm o hrdinovu osobní satisfakci. Rozumně dlouhý režisérský sestřih druhého Supermana je mnohem více než jednička ukázkou ekonomického vyprávění. Hlavní dějovou linii něčím obohacuje každá z postav, motivace jsou – vyjma slečny Tessmacherové (která po jedničce nemá důvod Luthorovi dále pomáhat) – zřejmé, paralely výstižné (Luthor se má ke generálovi jako Lois k Supermanovi), v každém prostředí se setrvává tak dlouho, dokud není plně vyčerpáno (čím dialogové scény působí lehce divadelně). Druhý Donnerův Superman není tak bohatý na hloub ukryté významy jako ten první, ale minimálně skutečnost, že otec pro syna představuje překážku v započetí plnohodnotného milostného vztahu, jistou psychoanalytickou hodnotu má… 85% (17.06.2013)