Usmievavá tvár

Film mi imponoval hlavne kvôli názvu - Funny face, s hl. predstaviteľkou ako Audrey Hepburn? No keď som si ho pustila, prešlo ma to. Funny face sa snaží byť vtipným, ale niekedy sa práve treba snažiť menej. No to by sa ešte dalo uniesť a ako romantika to bolo super. Ale preboha, nie muzikál! Zbožňujem a obdivujem Audrey Hepburn, ale spev nie je ani zďaleka taký skvelý a veľký ako jej herectvo alebo jej nádherné oči. Ústredná dvojica bola celkom milá... Ale celkovo mi to prišlo zdĺhavé, spev a tanec som pretrpela a potom tu boli svetlé chvíľky, ako scéna v temnej komore - tam sa mi páčil Astairov hlas a hlavná pieseň. Možno pri druhom pozretí nájdem aj tú štvrtú hviezdičku... (11.09.2013)

Audrey většinou můžu vidět kdekoli a kdykoli. O to víc jsem překvapená, že jsem zklamaná. Ze všech Audreyiných pařížských výletů se tento povedl nejmíň. Všechna hudební čísla totiž jen natahují výslednou stopáž bez toho, aby film nějak výrazně podpořila. Sice by mě nikdy nenapadlo, co všechno Hepburnová dokáže zatančit, na druhou stranu se nedivím, že ji v My Fair Lady nechali přezpívat. Plně se ztotožňuji s komentářem Oskara. (24.01.2013)

Šéfredaktorka módního časopisu dostane "objevný" nápad - uděláme modelku z obyčejné dívky! Knihovnice Audrey Hepburnová vyfasuje výstřední šaty, líčení jako cirkusový klaun a Fred Astaire bude mít co nafotit na titulní stranu... Co si budeme říkat, na staré muzikály se člověk nedívá proto, aby se nechal oslnit originální myšlenkou, neotřelou zápletkou a hlubokým ponorem do psychologie postav. ;-) Ale Funny Face se nese v rovině až provokační bezduchosti. Obsahuje scény, které jsou vizuálně moc krásné (mám dvě oblíbené - tu s architektonickými skvosty Paříže a sekvenci, ve které se Audrey v rychlém sledu stylizuje do různých simulací pro fotky), ale dvě zcela zásadní věci mě zklamaly. 1.) Použití Gershwinovy hudby. Snad nikdy jsem neměl u muzikálu tak silný pocit, že by se z něj měla vystřihnout všechna hudební čísla, přestože některé z použitých písní mám MIMO TENTO FILM docela rád. Funny Face je zařazuje mechanicky, samoúčelně a v neprospěch rozvíjející se lovestory, kterou uřvané hudební aranžmá a křečovité tance vždy beze zbytku zadusí. 2.) Nemůžu si pomoct, ale půvab Audrey Hepburnové vidím v neokázalosti a snad i jisté neohrabanosti. Silné líčení a móda jako ze snu šíleného cukráře ji v mých očích hyzdí. Čekal jsem, že film vyústí v obligátní klišé, že je důležité, jaký je kdo uvnitř, k němuž jsem se začal upínat jako k jedinému způsobu, jak ten film obhájit. Kupodivu se to nestalo nebo ne v míře, která by pro mě byla dostatečná. Je mi líto, jsem poměrně zklamaný. 60% (27.02.2010)

Jedna velká módní přehlídka, které vládne roztomilá Audrey, jak jinak. Svět modelingu zrovna neobdivuju, navíc film je typickou romancí s Audrey H., která se zamilovává do postaršího pána a nakonec to všechno skončí happy endem - tedy příběh nijak ojedinělý. Ale příjemné zpestření pro sobotní dopoledne k nabuzení ještě příjemnější nálady. P.S. Audrey zde předvádí něco ze svého tanečního talentu - jde vidět, že se v mládí ne nadarmo věnovala baletu. 8/10 (27.11.2010)

Takéto filmy sa bohužiaľ už dnes netočia. Je pravda, že súčasný divák by asi nedokázal úplne predýchať romantiku 40 a 50 rokov, hlavne ak žijeme v dobe high school musicalov a filmov typu Nine. Ale to už rýpem a to je zbytočné. Funny Face nie je špička čo sa týka muzikálov ani hereckých vrcholov v podaní Audrey Hepburnovej. Dokonca aj samotný režisér Donen má na konte lepšie kúsky - minimálne Spievanie v daždi, alebo Šaráda. Lenže ako to už býva u podobných filmov - je naňho radosť pozerať. Či už sa jedná o humor, tanečné a spevácke kreácie, alebo prvoplánový príbeh plný romantických pohľadov, slov a piesní, ktorý je ale tak skrytý v noblese ateliérov, v kráse exteriérov a v schopnosti zachytiť v dlhých záberoch radosť, šťastie a atmosféru, že ho vlastne úplne akceptujete a nemáte mu tú jednoduchosť vôbec za zlú. Ako som napísal, takéto filmy sa dnes bohužiaľ netočia. (08.02.2012)