Důvěrnosti

Citlivě o citlivých věcech. Až trochu zvráceně/provinile jsem se cítil při sledování dospívání malé Jasiry, malé "Towelhead". Vše ve filmu působí velmi chladně (použité tmavé kamerové filtry), odtažitě a hlavně otráveně - v tom najdeme styčné plochy s Americkou krásou. Z herců si pochvalu zaslouží hlavně Summer Bishil, z plátne v podstatě neslezea a na svůj věk to vše zvládá s přehledem. 75 % (08.02.2010)

Ha. Alan Ball, to je panečku kapr. Jen si vemte co namíchal - pubertální holku, co objevuje tampóny, porno a sex, pedofílii, Nabokovovu Lolitu, rasismus (arabové, černoši, běloši), pokrytectví, zrcadlo americkému předměstí...a vše dokázal ustát s bravurou. Když totiž točí nebo hlavně píše, Alan Ball, po většinu času budete jen s otevřenou pusou hltat každý další dialog. A do toho herecký koncert Eckhart/Bishil a především a hlavně Peter Macdissi v roli přísného otce. Scénář je velmi nepředvídatelný, napětí mezi lolitou a jejím svůdníkem roste do obřích rozměrů, stejně tak vaše napětí, kdy už se to všechno provalí. Každých deset minut vám Ball nadhodí malou kůstku, nějaký střep, nějaký "ale", kdy si říkáte "a kurva, jestli tam teď vejde její otec, všechny zabije"..ale ono nic. Katarze se nakonec dostaví, výborně načasovaná a poskládáná mozaika zapadne a scéna na návštěvě u Meliny a Gila vám zastaví krev v žilách. Na můj vkus byla katarze, po tolika kotrmelcích a proplétačkách, trochu "soft" (mám rád krev, ale jinou, než tu poševní), ale přesto výborně padnoucí a logickou vzhledem ke všem zmíněným charakterům. Alan Ball si hraje a umí připravit hřiště tak, že se na něm ztratíte, ale i přesto a právě proto vás bude jeho navigování bavit. Když na konci třináctileté děti rozjímají, jestli mají nadále provozovat sex...už už to zavánělo nějakým morálním poselstvím, vstyčeným ukazováčkem "děti sex je špatný"..ale to by nebyl Ball .." když já nechci přestat. Mě baví to s tebou dělat"...Ball vám neukazuje návod, ale realitu. (01.01.2009)

Pro mě to byl jeden z nejdivnějších filmů, co jsem kdy viděl. Přišla mi divná úplně každá postava. Dcera na pár facek, otec ještě mnohem víc. Soudśed Aaron byl správně ujetej záporák. Těhotná sousedka se zase motala extremně do všeho. Maminka pobavila výstupem u stromečku a korunku tomu nasadil Tomas. To byl opravdu divnej zážitek, možná někdy v budoucnu přehodnotim, ale teď si myslim, že to bylo moc do extrému. (21.01.2010)

Vážím si Allana Balla za jeho mistrovský scénář k American Beauty a je mi celkově jako tvůrce velmi blízký (Six Feet Under je jeden z mých nejoblíbenějších seriálů a True Blood mám taky moc rád). Většinou v posledních či úvodních epizodách jednotlivých sérií osobně režíruje, tudíž jsem věděl, že by režie neměla být problémem (a opravdu nebyla). Navíc by si člověk řekl, že scénárista takového formátu, jakým Alan Ball bezpochyby je, špatný scénář prostě napsat nedokáže. V tomto případě jsou to asi spíše postavy, co mi na Towelhead vadilo nejvíc (v Americké kráse pro mě byly bez výjimky všechny postavy alespoň nějakým způsobem sympatické či zajímavé). Rasistický, despotický, chvílemi až fašistický otec, napůl libanonská, napůl americká mladistvá nymfomanka, prasácký soused středního věku a nadržený Afroameričan. Příběh nakonec vyznívá jako proces „ordinary girl´s gone teenage slut“ a to by byl materiál spíš na nějakou teenagerskou parodii a ne na „seriózní a zároveň kousavé ballovské drama“. Velké zklamání. 3* kvůli zbylým sympatiím vůči Alanu Ballovi. (28.09.2012)

Z Dôverností možno nebudete vedieť, čo si odniesť a čo má z nich vyplynúť, ale to je myslím paradoxne ich najvačším tromfom, pretože z klasických aj menej klasických životných situácií tiež častokrát nevieme, čo si odniesť, ony sa len dejú. Ak je Váš otec paranoidný, matka sebecká, sused nadržaný a priateľ ešte nedozrel, neviete potom, kde máte hľadať vzor, tak je najjednoduchšie sa sústrediť na vlastnú sexualitu. Dôvernosti sú myslím filmom, ktorý ukazuje, že intímne záležitosti sú pre ľudí dôležitejšie, ako problémy spoločenské, takže rasizmus alebo politické názory idú, pokiaľ sa jedná o vzťahy, nakoniec bokom. Podľa akého kľúča máme posudzovať, či je človek dobrý, alebo zlý? To je otázka, ktorá asi bude najviac rezonovať v divákovi po skončení filmu. (15.08.2013)