Muž a jeho pes

Po shlédnutí filmu jsem zůstal trochu na rozpacích. Z jednoho konce na mě útočily cíleně působící city v míře vrchovaté, podpořené dosti dojemnou a sugestivní hudbou, což mi není zrovna dvakrát příjemné. Vlastní příběh ukazuje osamělost stáří, nezájem a také celospolečenské vnímání lidí, kteří se octnou například na ulici ve věku, kdy již nejsou schopni s nepřízní bojovat. Někdo si v takové situaci dokáže zachovat hrdost. Z druhé strany mě dojímal svým hereckým projevem vynikající Jean Paul Belmondo, na kterém je jeho věk vidět, ale přesto lze v jeho očích postřehnout záblesky šibalství. Zároveň si ve filmu zahrála širší stará garda, například Jean - Pierre Marielle, Pierre Mondy a další. Spíše z nostalgie za čtyři hvězdičky. (22.11.2009)

Emocionální vydírání par exellence. 1) Jednu hvězdičku za vynikajícího 71letého Bebela. Další za "filmovost" snímku, vyprávění beze slov. Poslední za fakt, že mě film nakonec přece jen dostal. 2) Dát plný počet tomuto pravděpodobnému epitafu Belmondovy tvorby mi brání nejen zřejmé citové vyděračství díla, ale i zoufale nudná pomalost příběhu. (02.08.2011)

Seru na návraty všech Willisů, Stallonů, Van Dammů, Terminátorů a Superstar, i když je mám rád - vyjma "vy víte koho", protože se mi na plátno vrátil hrdina ze všech nejhrdinovatější - mon Bebel! A jestli příběh přišel někomu ponurý či depresivní, tak mě teda NE, páč mi srdce plesalo radostí nad tímto "comebackem" (11.11.2009)

Dlouho jsem se poslednímu Bébelovu filmu vyhýbal a po zhlédnutí musím bohužel říct, že jsem o nic nepřišel. Pokud o něco, tak o smutný pohled na nemocí zlomeného muže. Ačkoliv tu byla Belmondovi nabídnuta role, kterou byl ve svém rozpoložení schopen zvládnout a de facto tak v ní působil přirozeně, tak to prostě nefungovalo. Příběh starého muže, který se stal nepotřebným, se snaží vyvolat emoce, ale  dlouhou dobu jen tak klouže po povrchu, kde diváka háže od jedné statické scény s mlčenlivým, ale pekelně soustředěným Belmondem do druhé a de facto nevypráví žádný příběh a nedovolí divákovi se s hlavním hrdinou nijak sžít. Svět kolem něj plyne a on jen kouká, jak mu běží čas. Belmondo pak byl celou dobu evidentně dost duchem nepřítomný a sledovat tenhle jeho boj s následky mrtvice nebylo zrovna příjemnou záležitostí. Je-li pak v příběhu o stárnoucím muži emotivně nejsilnější scénou pohled na psy v útulku, tak zřejmě něco není správně.  Když silný film o stárnutí a beznaději s ním spojenou, tak Otec s Hopkinsem. Za krásnou Hafsii Herzu, vtip v tramvaji a pro psí oči za vratké tři. (07.09.2023)

Miliónkrát videný námet starého pána a domáceho miláčika. V japonských snímkach a takisto v talianskom neorealizme však nevsádzali na kartu známej hviezdy, ako po rokoch úspešnej kariéry precitli do nových emočných sfér, ale vypovedali o niečom úplne inom. Ako Belmondova rozlúčka bez väčších ambícií stráviteľná a príjemná jednohubka. (09.03.2018)