John Rabe

Od filmu jsem očekávala úplně něco jiného, ale i tak jsem byla spokojena. Pohled na situaci před 2.světovou válkou z trochu jiného úhlu neuškodí. Alespoň jsem se dozvěděla zase něco víc. Příběh muže, který zůstal z donucení na místě, z kterého po 27 letech měl odejít, ale válka, která vstoupila do jeho života, mu v tom zabránila. Tento film bych doporučila pro všechny, kteří se chtějí něco dozvěděl o počátku 2.světové války, neboli již při vládě Hitlera, který měl již téměř celou Evropu pod palcem. Drastické záběry, kdy se japonští vojáci a důstojníci téměř vyžívali v zabíjení čínských obyvatel, jsou otřesné a jejich soutěže ve stínání hlav je ohavnost. Boj o životy na území bezpečné zóny a i v jejím okolí je opravdu boj s časem, kdy jim někdo přijde na pomoc...Nejlepší záběr pro mě byl ve chvíli Vánoc, kdy hlavní hrdina získá bábovku... (13.04.2012)

O tzv. nankingském masakru jsem, přiznám se, do zhlednutí tohoto filmu skoro nic nevěděl a ač film v tomto směru netlačí příliš na pilu, přesto mě docela zasáhl. To samé platí o postavě Johna Raaba, „nenapravitelného umíněnce“, pod jehož vedením se v rámci Nankingské bezpečnostní zóny podařilo zachránit životy okolo 200 tisíc Číňanů. Není přitom asi úplně správné tuto postavu přirovnávat k Oskaru Schindlerovi, jak se tu objevuje v některých komentářích. Ano, oba byly Němci a oba byli členy NSDAP. Ale John Raab, jak jej líčí tento film, byl svým způsobem anglický gentleman, což se tedy o Oskaru Schindlerovi asi úplně říct nedá. Přesto není pochyb, že Raabovi jeho postavení Němce při plnění jeho poslání v Nankingské bezpečnostní zóně velmi pomohlo. Říká se tomu historický paradox, a patří k nim i to, že John Raab, jak se dozvídáme ze závěrečných titulků, byl po návratu do Německa zatčen gestapem, aby jej po válce pro změnu západní spojenci odmítli zbavit nálepky nacisty. Některých paradoxů můžeme být svědky i v tomto filmu. Mezi ten nejsilnější asi považuji scénu, kdy se čínští obyvatelé Nankinku na popud Johna Raaba schovávají pod velkou nacistickou vlajku s hákovým křížem (kterou dotyčný ve zde jím vedené pobočce Siemensu doposud odmítal vyvěsit), aby se tak zachránili před bombardováním japonských letadel. Hodně působivá scéna... (16.11.2022)

Zajímavé, že ve filmu o záchraně stovek tisíc Číňanů jsou skoro všechny ty nešťastné umírající, vražděné nebo prchající oběti, které Japonci snad ani nepovažovali za lidi, jen jakýmsi šumem v pozadí. Prim hrajou bílí Evropané, kteří Číňany zase vnímají jako přihlouplé děti, co nedokážou správně servírovat víno, ani hajlovat. ___ Strašlivě přezíravé, až odporné. ______Brala bych, že to byl tehdy běžný vztah Evropanů k Číně, zvlášť když šlo o úředníka nacistického Německa, jenomže tenhle namyšlený postoj převzal i film samotný. A tak jediné čínské postavy, které vystupují z davu, jsou trochu legrační šofér německého šéfa a krásná, leč statečná dívka - bože, takové stereotypy! ___ Připadá mi, že film zachází s historií velice volně, protože hodně momentů mi přišlo neskutečně přehnaných, například zázračná záchrana z rozstřílené lodě, schovávání 800 vojáků na půdě školy, příjezd mezinárodního tisku přesně v ten moment, kdy to dokáže zvrátit už ztracenou situaci ... atd. Ale nevím, tuhle historii neznám a ve válce se dějí neuvěřitelné věci. ____ Film je ve své podstatě rasistický. Když tohle odmyslím, je to nadprůměrně natočené drama o neústupnosti a morální povinnosti. Scény, kdy ulicemi Nankingu prolétávaly Zera, měly až dokumentární věrohodnost. /21. 8. 14./ (21.08.2014)

Veľmi romantizovaná verzia toho čo sa naozaj v Nankingu dialo. Je pochopiteľné, že nie každý divák by zvládal drsnú a nemilosrdnú pravdu vtedajšej Japonskej vojnovej mašinérie. Kto sa chce dozvedieť viac aké zverstvá sa tam diali musí siahnuť po drsnejšej adaptácii Nanking! Nanking! alebo po dokumente Nanking (23.03.2014)

Film mě velmi mile překvapil. Vesměs je děj podobný jako v Schindlerově seznamu, ale díky tomu, že Schindlerův seznam se mi moc nelíbil, je pro mě John Rabe výrazně lepším a koukatelnějším filmem. Pan Rabe si zaslouží obdiv! Snímek je celkově velmi propracovaný a skutečný, tvůrci se nebáli zajít až do detailů a to se mi líbilo. Skvělé bylo i herecké obsazení. Kromě Ulricha Tukura a Steva Buscemi mě úplně okouzlil Daniel Brühl, který se v tomto filmu změnil z toho milého mladíka na inteligentního pána s knírkem. Vypadal o hodně starší než v jiných filmech :) Ctihodný občan Třetí Říše mě prostě bavil. Nemám co vytknout! (14.04.2012)