John Rabe

Po Šindlerově hlístu a eskapádách sýra Wintona tu máme dalšího, náhle se vynořivšího, podivného mesiáše, který tentokrát brání v redukci čínské populační exploze Japoncům. Zachránil jich prý 250 000! A dle glorifikační dramatizace všechno sám, těmahle rukama. Kdo ví, možná jen díky němu si teď mohu ve svém oblíbeném bistru pochutnávat na pekingské kachně. Patetická fňukpohádka, která ani trošičku nezkresluje historická fuckta a já ani chvíli nezapochyboval, že takhle to skutečně bylo. Jen jsem čekal, že na konci filmu jako bonus ještě zachrání Willyho! Odteď si kupuji všechny elektrospotřebiče výhradně od Siemensu, protože je to milá, starostlivá firma s humánním managementem! (21.09.2011)

DIALOG : RABE ( Ulrich Tukur ) - Na co máš hlavu Changu ? CHANG ( Li Ming ) - Aby mi nepršelo do krku. Ve filmu si zahrál i Steve Buscemi a to dr. Wilsona v nemocnici Nanking. Smutný a nadějný snímek z roku 1937, kdy Japonská vojska obklíčí Čínské hlavní město Nanking a John Rabe se pokusí o záchranu tamních obyvatel. Není to tak jednoduché, zvlášť když historie potvrdila, že Japonci neradi berou zajatce. Zdařilé herecké obsazení a pěkný hudební doprovod ( Lourent Petitgirard a Annette Focks ). (08.05.2010)

Zaujímavá dráma z obdobia tesne pred začiatkom 2. svetovej vojny, keď Japonsko napadlo Čínu, kontrétne mesto Nanking. Kvalitne natočená dráma nás oboznámi s veľkým človekom, ktorého meno mi deteraz nič nehovorilo. Vo filme sa hovorí niekoľkými jazykmi, preto odporúčam pozerať v pôvodnom znení. Predstaviteľ hlavnej úlohy U.Tukur bol dobrou voľbou, pretože je presvedčivý a v našich končinách neznámy. V menšej úlohe sa blysne čoraz obsadzovanejší D.Bruhl a S.buscemi si strihol zaujímavú úlohu doktora. Oceňujem plynulé prechody z dobových záberov k záberom filmovým a kvalitnú hudbu, prevažne piano. Za najsilnejšiu scénu považujem hľadanie strateného osobného šoféra a jeho následná poprava mečom, ktorej bol svedkom. Film určite pripomenie Schindlerov zoznam a aj keď tento film ťahá za kratší koniec , určite nesklame. Predsa len, porovnávame ho s tým najlepším čo v svetovej kinematografii vzniklo. (26.04.2010)

Zajímavé, že ve filmu o záchraně stovek tisíc Číňanů jsou skoro všechny ty nešťastné umírající, vražděné nebo prchající oběti, které Japonci snad ani nepovažovali za lidi, jen jakýmsi šumem v pozadí. Prim hrajou bílí Evropané, kteří Číňany zase vnímají jako přihlouplé děti, co nedokážou správně servírovat víno, ani hajlovat. ___ Strašlivě přezíravé, až odporné. ______Brala bych, že to byl tehdy běžný vztah Evropanů k Číně, zvlášť když šlo o úředníka nacistického Německa, jenomže tenhle namyšlený postoj převzal i film samotný. A tak jediné čínské postavy, které vystupují z davu, jsou trochu legrační šofér německého šéfa a krásná, leč statečná dívka - bože, takové stereotypy! ___ Připadá mi, že film zachází s historií velice volně, protože hodně momentů mi přišlo neskutečně přehnaných, například zázračná záchrana z rozstřílené lodě, schovávání 800 vojáků na půdě školy, příjezd mezinárodního tisku přesně v ten moment, kdy to dokáže zvrátit už ztracenou situaci ... atd. Ale nevím, tuhle historii neznám a ve válce se dějí neuvěřitelné věci. ____ Film je ve své podstatě rasistický. Když tohle odmyslím, je to nadprůměrně natočené drama o neústupnosti a morální povinnosti. Scény, kdy ulicemi Nankingu prolétávaly Zera, měly až dokumentární věrohodnost. /21. 8. 14./ (21.08.2014)

O tzv. nankingském masakru jsem, přiznám se, do zhlednutí tohoto filmu skoro nic nevěděl a ač film v tomto směru netlačí příliš na pilu, přesto mě docela zasáhl. To samé platí o postavě Johna Raaba, „nenapravitelného umíněnce“, pod jehož vedením se v rámci Nankingské bezpečnostní zóny podařilo zachránit životy okolo 200 tisíc Číňanů. Není přitom asi úplně správné tuto postavu přirovnávat k Oskaru Schindlerovi, jak se tu objevuje v některých komentářích. Ano, oba byly Němci a oba byli členy NSDAP. Ale John Raab, jak jej líčí tento film, byl svým způsobem anglický gentleman, což se tedy o Oskaru Schindlerovi asi úplně říct nedá. Přesto není pochyb, že Raabovi jeho postavení Němce při plnění jeho poslání v Nankingské bezpečnostní zóně velmi pomohlo. Říká se tomu historický paradox, a patří k nim i to, že John Raab, jak se dozvídáme ze závěrečných titulků, byl po návratu do Německa zatčen gestapem, aby jej po válce pro změnu západní spojenci odmítli zbavit nálepky nacisty. Některých paradoxů můžeme být svědky i v tomto filmu. Mezi ten nejsilnější asi považuji scénu, kdy se čínští obyvatelé Nankinku na popud Johna Raaba schovávají pod velkou nacistickou vlajku s hákovým křížem (kterou dotyčný ve zde jím vedené pobočce Siemensu doposud odmítal vyvěsit), aby se tak zachránili před bombardováním japonských letadel. Hodně působivá scéna... (16.11.2022)