Nebeští jezdci

Mou představu škatulky "akční" těch 10 minut (byť našlapaných) zrovna nesplňuje, ale ten zbytek není vůbec špatný. Vizuálně docela hezké a ačkoli bych příběh za "originalitu" nebo snad "pravdivost" z lavic nevyvolával, budu-li se na Sky Crawlers dívat jako na nadsazenou hříčku, budu vcelku spokojený. Kratší stopáž by této hříčce nicméně slušela více. 6/10 (30.06.2010)

Mamoru Oshii umí i mimo kyperpunkové kulisy. Přesto nevylučuji, že se někomu bude stýskat po scénách, které k rozjímání podněcují jen svou vizualitou, protože těch je zde nemnoho a snímku dominují především scény dialogové. Ty jsou občas prostřídány naprosto fantastickými vzdušnými souboji, ale není třeba se lekat, že Oshii natočil akčňák - pomalé meditativní tempo, na něž jsme zvyklí z Ghost in the Shell, je vlastní i Nebeským lezcům. ____ Ne náhodou dominuje filmovým plakátům motiv oblohy s mraky. Právě tak pomalu, tiše a nekonfliktně plyne celý film. Jednoduché (ne však banální) myšlenky, které by se daly shrnout do jedné delší repliky rozprostřel Oshii přes celý příběh a žádná z postav je nikdy nevysloví takříkajíc "na plnou hubu". Film sám se vlastně nad ničím nezamýšlí, to by měl udělat divák a film ho k tomu pouze navádí. ____ Technicky se rovněž jedná o vydařenou záležitost - jednoduše animované postavy se pohybují v deatilně propracovaných lokacích a počitačová grafika s tou ručně kreslenou splývá v jeden omamný celek. Díky tomu si Oshii může dovolit snímat scény tak, jak by to jen za použití klasické 2D grafiky nešlo a co je hlavní, může se zajímavě designovanými CGI letadly svádět fascinující souboje. ____ Akční scény jsou pro příběh nevýznamné, krátké, negradují a končí dříve, než by člověk očekával (ano, tak jako v GitS), ale jednoznačně představují to nejlepší, co jsme kdy ze vzdušných soubojů mohli na plátně vidět. Malá výtka patří mírné nepřehlednosti - Oshii totiž upřednostil snímání z malé vzdálenosti a letounům je tak často plátno malé. ____Sukai kurora je po série GitS další Oshiiho pozoruhodný snímek, který se ovšem nesleduje snadno a těžko se kdy dočká přízně většinového publika. (15.03.2009)

Další pro Mamoru Oshiho tak typický, vážný, depresivně laděný film. Tentokrát se příběh točí kolem dvou (výrazově a emočně velice suchých) postav. Na vojenskou leteckou základnu přilétá nový bojový pilot, kde se setkává s velitelkou, která má více tajemství než se zprvu může zdát. A právě o tom je převážná část filmu, příběh je zde podáván opravdu po kouskách většinou totiž, když už si myslíte, že se konečně něco dozvíte, je rozhovor více či méně logicky ukončen a vám tak zůstává jen jistý náznak, kdo co proč, film je také protkán efektními leteckými souboji, které jsou ale spíše jen na efekt, samotný film totiž válku příliš neřeší, dobře je to vidět na závěrečné „epické“ bitvě, která sice vypadá hezky ale s příběhem vlastně nemá nic společného a kdyby se vystřihla, divák by nic nepoznal. Psal jsem o výrazově suchých postavách (viz bowlingová scéna :)) přesto ale právě ony tento film v mých očích zachraňují, nejenom proto, že je to po všech těch přeafektovaných hereckých výkonech příjemná změna, ale také proto, že s koncem filmu a závěrečnou pointou (Pozor! Po závěrečných titulcích je ještě jedna scéna!), mi jich začalo být opravdu líto. (11.03.2009)

Rozhodl jsem se, uplatnit zde pravidlo...nejlepší na konec, takže začnu postupně, od toho nejhoršího...a že toho je?! :-) Takže v rychlosti, první na ráně je příběh. Zde je třeba podotknout, že by bylo lepší, kdyby vůbec nebyl. Nemáte absolutně šajnu, proč se co děje a co ti "lidi" dělají. Tohle psala Ledová královna a že jí bylo sakra zima! :-) Další prohřešek se skrývá v postavách. Dvě hodiny se dívat na né dvojčata, ale rovnou šesterčata, to chce hodně dobré rozlišovací schopnosti. Ano, všichni jsou si rovni, v tomto případě stejní. A tím se pomalu dostáváme snad k již poslední vítce. A tou je hóóódně divná animace. Jednou se díváte na naprosto dokonalé animované prostředí, jako je voda, oheň, vzdušné souboje a mnoho drobných detailů a podruhé se vám chce z těch "barevných čmáranic" zvracet. Toto mínus je však otázkou zvyku, ale taky je otázkou, jestli si na to vůbec zvyknete. :-) Jediné, co mi zbývá pochválit, jsou akční pasáže, ale i ty čítají zhruba pouze 15 minut z nekonečného času nudy. Omlouvám se za dlouhý komentář, jelikož to nebývá mým zvykem, ale ještě teď tápu nad nadhodnocením tohoto animáku. 10% (12.04.2009)

Vizuálně propracovaný japonský animák, vyprávějící příběh letců v alternativním historickém období. Pokud je nějaká akce, je se na co dívat ale problém je v tom, že akce je velice málo a film se z větší části zaměřuje na postavy a jejich pohled na válku. V tomto případě by možná filmu seděla neanimovaná podoba, která by více dokázala vyjadřovat emoce, hlavních postav. (14.12.2011)