Stranger: Mukó hadan

Nadprůměrné anime, které stojí hlavně na technickém zpracování. Tvůrci plně využívají toho, že v animovaném světě si mohou prostředí přizpůsobit jak chtějí a tak je zde téměř každý záběr skvěle koncipován a "nasnímán." Sword of Stranger je tímto plynulým přechodem z mangy do světa filmu. Hodně slušné jsou i souboje, i když už jsem viděl i lepší. Nějaké ty zpomalené záběry a detailní záběry očí, by filmu neuškodili. A pak je tu příběh, který nijak neurazí, ale ve své podstatě je to jen vairace na Vlka a mládě. Každopádně doporučuji všem fanouškům anime. (22.04.2011)

Pro milovníka akce je tohle prostě lahůdka. Parádní vizuál, super muzika a souboje, které vypadají naprosto úchvatně. A že to má slabý příběh? No tak jasně, epický román to rozhodně není, ale komu to vadí, navíc ve chvíli, kdy poznáme hlavního hrdinu (říkejme mu třeba Nanashi) a hlavního záporáka Raroua, tak se na finální konfrontaci prostě nejde netěšit... 9/10 (06.04.2015)

Ale jo-díky té ultimátní poslední půlhodince tomu ty čtyři dám....jinak teda- je to trošku takové pomalé a dějově né úplně hladce klouzající :) a mě osobně srala ta hudba,která mi přišla jako hodně nešikovně vykradená Mononoke.....Nadruhostranu-z těch nadopovaných čínských sviní šel úplně strach( :D ) , souboje a vůbec celá animace-to je pastva pro oči, a ten hlavní hrdina je drsný sympaťák(i když poprvé vlastně vytasí meč až na konci,tak to pak ale stojí za to)....cca75% (29.03.2011)

Akční anime film, u kterého příběh jako by byl vytvořený v americe v 80. tých letech. Ale mě to rozhodně nevadilo. Dětskej hrdina nebyl přespříliš otravnej, jak normálně bývá bohužel zvykem, a souboje byly na téměř nevídaný úrovni. Určitě je lepší se podívat na tenhle film, než na 99% filmů dělaných k seriálům. A i mezi ostatními anime filmy je tohle imho těžkej nadprůměr. (21.12.2008)

Nepříliš známý animovaný gore klenot. Nebe je nevlídně zatažené, přírodní scenérie jsou podávány v odstínech šedohnědé, neustále pofukuje studený vítr, v závěru začne dokonce sněžit – příroda odráží pocity lidských protagonistů, kteří se topí v podezírání, nedůvěře, zradách a touze zabíjet, jedinou výraznější barvou v tomhle filmu jsou cákance krve. Zajímavým prvkem je jazyková stránka – padouši mezi sebou mluví čínsky a tato sykavá čínština působí oproti japonštině, kterou mluví ostatní, opravdu zlověstně. Děj je celkem prostý: všichni chtějí chytit malého chlapce, vybraného k usmrcení jako rituální oběť. Co týče tohoto výběru, nezbylo mi, než s nimi souhlasit – ten spratek je totiž celou první polovinu příběhu tak neskutečně protivnej, že je fakt na zabití. Nicméně sympatický bezejmenný samuraj si ho přes počáteční váhání nějak oblíbit dokázal, takže je jasné, že fanatičtí padouši, se kterými hraje navíc hru na podrazy i místní vládce a jeho ctižádostiví podřízení, budou mít plné ruce práce. Finální souboj má takový drajv, že s přehledem strká do kapsy většinu hrané produkce. (01.11.2020)