Zažiť Woodstock

Film bez konfliktu. Jenže jednou za čas takové filmy prostě fungují. Taking Woodstock vámi jednoduše propluje, nezažijete žádný emoční rozpad, žádnou katarzi konající vnitřní přerod z vašeho starého já k novému. Prostě se jen na dvě hodiny podíváte, za jakých situací vznikl nejslavnější hudební festival světa. A pokud vás tohle téma zajímá, bude vás Ang Lee bavit. 7/10 (26.11.2013)

Do hudobných komédií moc nerobím, menej robím asi len do včiel, no režisér Ang Lee mi dával nádej, že sa nemusím obávať sklamania. Nenatočil žiadnu buranskú akciu aka fanúšik SW či ST a nespoliehal sa ani na grgy a prdy hlavných postáv, ale ponúkol nenáročnú lajtku zo života hippies. Na koncert sa síce divák nedostane, hudby si užije poskromne, záchvaty smiechu tiež nehrozia, no atmosféru doby za pomoci dokonalej výpravy znázornil znamenite a výber hercov sa tiež nedá veľmi ošomrať. Nakoniec som zatúžil aj ja zažiť Woodstock a byť aspoň na tie dva dni Dieťaťom kvetov. Spokojnosť. (16.01.2010)

Jedinečný zážitek mi přichystal tenhle film, u kterého jsem popravdě ani příliš nevěděl, co od něj mám očekávat. Ale on si mě tak nějak pozvolna vtáhnul do svého děje, do doby, kdy Amerikou hýbalo hnutí hippies a kdy eskaloval odpor proti válce ve Vietnamu, ale v jednom malém ospalém městečku si lidi žili svým obyčejným maloměstským životem. Dokud se jeden z místních obyvatel nezapojil do jedné z největších hudebních akcí v historii lidstva a nepřivedl do tohoto městečka davy mladých lidí, kteří si chtěli užít aspoň trochu té svobody a bezmyšlenkovitých radovánek. Film mě svou atmosférou naprosto pohltil, takhle nějak si představuji kvalitní dobový příběh a musím říct, že lituji, že jsem nezažil Woodstock, hodně by mě to lákalo, ale kdo ví, třeba jsem ho v minulém životě zažil, ani o tom nevím :-) Každopádně tenhle film mě hodně oslovil a zasáhnul, ať už tou bezstarostnou atmosférou, dobovými reáliemi či jednotlivými postavami, protože až na matku hlavního hrdiny (kterou perfektně ztvárnila Imelda Staunton) zde nebyla snad jediná postava, která by mi byla protivná. Filmu nemám co vytknout, až bude příležitost, chci ho vidět znovu, protože tohle za to rozhodně stálo. Je to za pět hvězd. (18.08.2014)

Kdyby to točil neznámý režisér a ještě k tomu jako prvotinu, zvedal bych oba palce k nebesům a provolával slávu LSD, trávě a éře dětí květin. S vědomím, že za touhle bohapustou prázdnotou stojí Ang Lee, jsem ale na rozpacích. Figurky jsou na šachovnici rozestavěny skvěle, do půlky filmu (než začne samotný Woodstock) se dá říct, že to o něčem je, ale co následuje poté je jen hrstka samoúčelných poetických scének, které mají zakrýt skutečnost, že se pod nánosem woodstockého bahne skrývá pouze zidealizovaná oddychovka bez výraznější chuti a zápachu, v níž se žádná z figurek nepohne ani o píď. P.S.: Schreiber na hrad! (27.08.2009)

Beautiful je slovo, ktoré Taking Woodstock charakterizuje v každom smere. Geniálny scenár plný zákulisných vychytáviek, geniálni herci stvárňujúci vrstevnaté charaktery, emocionálna katarzia a myšlienková hĺbka, to všetko je dokonalým doplnkom monumentálnej dokumentárnej sondy z miesta činu zo 70. roku... alebo oná sonda je doplnkom tohto kusu povznášajúcej kinematografie? Ťažko povedať. Ang Lee, tak ako svojho času festival samotný, prevyšuje osobné útrapy jedincov a ťaživú spoločenskú situáciu oslavou hudby, slobody a mieru a očisťuje diváka, ktorý by predal aj obličku, aby mohol zažiť Woodstock (ak už nie pod stageom, tak aspoň zákulisne, ako hlavný hrdina filmu Elliot). (9/10) (11.04.2014)